Ruská hrozba: Po zamrazení konfliktu přijde útok na NATO, obávají se v Pobaltí. Sabotáže v Evropě jako testy?

Pauza ve válce na Ukrajině dovolí Rusku přeskupit síly a připravit se na útok na NATO a evropské státy do pěti let, varovaly v pondělí lotyšské bezpečností služby.

Úřad pro ochranu ústavy pobaltského národa (SAB) vyhodnotil, že Rusko nemá v současné době dostatek sil a prostředků na to, aby mohlo ohrožovat NATO kvůli „nákladné invazi“ na Ukrajinu – ale to by se časem mohlo změnit.

„Každopádně pokud dojde k tomu, že válka bude ‚zmražena‘ a Rusko už nebude mít tak vysoké ztráty během útoků na Ukrajinu, Moskva by byla schopna zvýšit svou vojenskou přítomnost vedle severovýchodního křídla NATO, včetně Pobaltí, a to do pěti let,“ varuje zpráva SAB.

Lotyšsko naznačilo, že vytrvalost Ukrajinců spolu s evropskými a americkými sankcemi oslabily Moskvu a snížily její schopnost vést budoucí válku. Nicméně přesné číslo válečných obětí dosud nebylo nezávisle ověřeno, Kyjev odhaduje, že v konfliktu bylo zabito 250 000 Rusů a západní zpravodajské služby hovoří dokonce o 800 000 zraněných nebo zabitých.

Mírové hovory USA a Ruska: Řešili schůzku Trumpa a Putina, Ukrajinu ani Evropu nepozvali

USA v pondělí zahájily neformální mírová jednání s Moskvou. Šéf SAB Egils Zviedris řekl, že je nezbytně nutné, aby vyjednávači vzali v potaz „dlouhodobé“ účinky okamžitého příměří vzhledem k tendenci Ruska válčit na východě Evropy. Rusko anektovalo ukrajinský Krym v roce 2014 a v roce 2022 zahájilo další invazi.

Zpráva SAB také obvinila Rusko ze sabotáží po celé Evropě, což označila za přípravy na „skutečnou vojenskou konfrontaci“. „Je velmi pravděpodobné, že ruské služby testují evropskou reakci a schopnost zabránit takovým incidentům,“ uvedl SAB k podezřelým útokům.

Toto varování přichází jen týden poté, co dánské zpravodajské složky rovněž varovaly, že by Rusko mohlo být připraveno vést válku s NATO během příštích pěti let.

Švédské úřady vyšetřují další poškození podmořského kabelu v Baltském moři, kde se za poslední dva roky Švédsko i další země potýkaly s několika takovými incidenty. Informují o tom agentury Reuters či AP, zatímco finská telekomunikační společnost oznámila drobnou závadu na kabelu spojujícím Finsko a Německo. Ten byl poškozen již v minulých měsících, nyní podle operátora dál funguje.

Finská státem kontrolovaná společnost Cinia po prvních zprávách o švédském vyšetřování oznámila, že zaznamenala problém u svého optického kabelu C-Lion1. Ten byl loni v listopadu několik dní mimo provoz po jiném incidentu, za nímž mohla podle operátora být „vnější síla".

Trump a Macron laškovali v Bílém domě: Úsměvy a sahání na kolena. Řešili konec války i účast Ukrajiny

Švédská pobřežní stráž dnes uvedla, že vyslala plavidlo na místo incidentu u ostrova Gotland, který leží mezi jižním pobřežím Švédska a Pobaltím. „Dostali jsme informace o podezření z narušení kabelu a prokuratura se rozhodla zahájit předběžné vyšetřování," cituje Reuters prohlášení mluvčího.

Švédská policie později uvedla, že vede vyšetřování pro podezření ze sabotáže. „Spolupracujeme s relevantními úřady a v tuto chvíli nemáme žádné další informace ke zveřejnění," citovala z prohlášení agentura AP.

Také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že Vladimir Putin má v hledáčku pět dalších evropských zemí, píše britský deník The Sun.

Zelenskyj hovořil o pěti zemích, které jsou všechny východoevropskými státy, mají s Ruskem společnou historii, mají ruské obyvatelstvo nebo byly součástí Sovětského svazu.

Řekl, že Putin by mohl tyto populace použít jako záminku k invazi – jako to udělal s Krymem.

Zelensky jmenoval Polsko, Slovensko, Lotyšsko, Estonsko a Moldavsko. „Když máte rusky mluvící lidi nebo jejich kořeny nebo jejich rodiny… je to naše historie… pak jste v ohrožení,“ uvedl prezident. „Na samém začátku řekli, že naše území neokupují... že brání rusky mluvící lidi."

Válka Rusko vs. Ukrajina zobrazit celý online

16:29

Dnes

Podívejte se na nové snímky z vojenského cvičení NATO v Polsku.

16:08

Dnes

Evropský parlament otevře v Kyjevě své stálé zastoupení kvůli lepší spolupráci s Ukrajinou. Uvedla to předsedkyně EP Roberta Metsolaová v projevu k ukrajinským poslancům. Metsolaová také podle médií ocenila, že ukrajinský parlament přijal zákony obnovující nezávislost protikorupčních orgánů.

„Tento týden otvíráme stálé zastoupení Evropského parlamentu zde v Kyjevě, abychom byli přítomni na Ukrajině a spolupracovali s vámi každý den,“ řekla šéfka EP. „Jsme tu s vámi a jsme tu proto, abychom zůstali. Říkáme, že nikdy nebudete sami. Až přijde mír, budeme nadále stát spolu s vámi, až se zotavíte (z války) a budete znovu budovat (svou zemi),“ slíbila.

15:51

Dnes

Dolní komora ruského parlamentu schválila odstoupení Ruska od Evropské úmluvy o zabránění mučení a nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání. Informovaly o tom dnes ruské tiskové agentury i nezávislý server Meduza. Návrh příslušného zákona před časem Státní dumě předložil prezident Vladimir Putin. Jedná se o úmluvu Rady Evropy (RE), ze které bylo Rusko vyloučeno v březnu 2022 po vpádu na Ukrajinu.

Kreml potřebu odstoupit od úmluvy zdůvodňuje tím, Rusko od roku 2023 není zastoupeno v Evropském výboru pro zabránění mučení, protože Rada Evropy zablokovala volbu nového člena z Ruské federace, a nemůže se tak podílet na práci monitorovacího mechanismu. Moskva proto tvrdí, že je diskriminována.

Zobrazit celý online