Zelenskyj: Evropa je dnes slabá, USA říkají pro Putina příjemné věci
Evropa je slabá, Ukrajina se nezúčastní rozhovorů mezi USA a Ruskem, protože o nich nevěděla. Jasné vzkazy vyslal z návštěvy Emirátů ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Volal si s francouzským protějškem Emmanuelem Macronem, Američany varoval před strašákem z Afghánistánu.
Ukrajina nemůže uznat jakékoliv dohody „o nás bez nás“, zdůraznil během náštěvy Abú Zabí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Novinářům při virtuálním brífinku také řekl, že ve středu navštíví Saúdskou Arábii. Dodal, že cesta nemá souvislost s americko-ruskými rozhovory o ukončení války na Ukrajině, jež se budou v Rijádu konat.
„Ukrajina se nezúčastní. Ukrajina o nich (rozhovorech) nic nevěděla,“ řekl prezident. „Ukrajina považuje jakákoliv vyjednávání o Ukrajině bez Ukrajiny za bezvýsledná. Nemůžeme uznat jakékoliv dohody o nás bez nás,“ cituje prezidenta Reuters.
Zelenského rýpnutí do amerického ministra
Podobně se Zelenskyj vyjádřil také v rozhovoru s německou televizí ARD, v němž také řekl, že Ukrajina do budoucna získá zpět veškeré své území. „Respekt k mezinárodnímu právu se vrátí. Když ne dnes, tak zítra,“ míní.
Na adresu amerického ministra obrany Petea Hegsetha Zelenskyj poznamenal, že by se měl hlouběji zabývat detaily situace. Podle Zelenského je dnes problém, že USA říkají věci, které jsou Putinovi velmi příjemné. Narážel tak zřejmě na postoj Washingtonu, který počítá s tím, že Ukrajina nevstoupí do NATO a bude se muset vzdát části svého území.
Slabá Evropa a strašák Afghánistán
Zelenskyj také varoval, aby se neopakovala situace z Afghánistánu, odkud se Spojené státy v létě 2021 rychle stáhly a k moci se znovu dostalo radikální hnutí Tálibán. „Takže je tu zkušenost s tím, co se stane, když někdo něco nepromyšleně ukončí a velmi rychle se stáhne.“
„Evropa je dnes slabá,“ poznamenal také ukrajinský prezident v rozhovoru. Sice se za poslední tři roky některé věci zlepšily, ale pokud jde o „sílu vojsk, počet bojových jednotek, loďstva, letectva a dronů“, je podle něj kontinent slabý.
Zelenskyj si volal s Macronem
Zelenskyj v pondělí večer jednal také s francouzským prezidentem Macronem, který uspořádal v Elysejském paláci jednání lídrů klíčových evropských zemí o situaci na Ukrajině a o rozhovorech o ukončení konfliktu.
Součástí jakékoliv dohody na ukončení války musí být podle Zelenského „silné a spolehlivé“ bezpečnostní záruky. Bez nich by dohoda o zastavení bojů byla podle ukrajinského prezidenta jen „předzvěstí nové ruské války proti Ukrajině či jiné evropské zemi“.
Z Emirátů do Turecka
Zelenskyj na státní návštěvu Spojených arabských emirátů (SAE) přicestoval v neděli. Se svým emirátským protějškem hovořil o navrácení Ukrajinců držených v ruském zajetí. SAE podporují mírové řešení konfliktu na Ukrajině a snahy zaměřené na zmírnění jeho humanitárních dopadů, uvedl podle agentury WAM tamní prezident Muhammad ibn Zájid Ál Nahján.
„Jedním z klíčových témat byl dnes návrat našich lidí z ruského zajetí. Zprostředkování ze strany SAE zachránilo mnoho životů,“ uvedl Zelenskyj na sociální síti Telegram. Svými slovy odkazoval na roli SAE při výměně válečných zajatců a návratu Ukrajinců, především dětí, deportovaných do Ruska v průběhu téměř tříleté války, píše agentura Reuters.
Ukrajina a SAE také podepsaly dohodu o hospodářské spolupráci, která usnadní ukrajinskému zboží přístup na trh SAE, sdělil Zelenskyj. Podle agentury WAM dohoda urychlí hospodářské oživení Ukrajiny a vytvoří nové příležitosti pro spolupráci v odvětvích jako těžký průmysl, letectví, kosmonautika a informační technologie. Z Emirátů se Zelenskyj přesouvá do Turecka, kde bude jednat s prezidentem Erdoganem.
Ruské útoky na Ukrajině za poslední den zabily nejméně 11 lidí a 44 jich zranily.
Ruský dron v noci zasáhl devítipatrovou obytnou budovu v Dnipru a zničil byty ve čtvrtém až šestém patře, píše BBC s odvoláním na ukrajinské záchranné služby. Záchranáři v pátém patře našli tělo ženy, mezi zraněnými jsou dvě děti. Evakuováno bylo celkem 28 lidí včetně pěti dětí.
Bezpečnostní architekt společnosti Check Point Jiří Kohout, který dříve několik let pracoval pro bankovní sektor v oblasti bezpečnosti, v této souvislosti uvedl, že válka na Ukrajině nezačala až ruskou invazí v únoru 2022, ale už dlouho předtím sérií cílených kybernetických útoků. „Tyto útoky mířily zejména na komunikační systémy, aby omezily možnost šíření informací o dění v zemi, a zároveň na energetickou infrastrukturu, jejíž ochromení mělo oslabit schopnost Ukrajiny bránit se a fungovat v krizovém režimu,“ sdělil ČTK.
