Zelenskyj: Je čas vytvořit evropskou armádu! V Mnichově i Pavel, večeřel s ukrajinskými vojáky
Evropa se musí připravit na případné stažení amerických vojáků, řekl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na Mnichovské bezpečnostní konferenci. Nastal podle něj čas na vytvoření evropské armády. Neměla by nahradit Severoatlantickou alianci (NATO), ale vyrovnat příspěvek Spojených států k transatlantické bezpečnosti. Rusko podle něj nechce v současnosti mír, nepřipravuje se na dialog. Vystoupení na konferenci čeká také prezidenta Petra Pavla, který se včera setkal s ukrajinskými vojáky.
„Opravdu si myslím, že nastal čas,“ řekl Zelenskyj. „Evropské ozbrojené síly musí být vytvořeny,“ dodal. Evropská armáda by neměla podle něj nahradit Severoatlantickou alianci (NATO), ale vyrovnat příspěvek Spojených států k transatlantické bezpečnosti. Ukrajinský boj proti Rusku podle Zelenského dokázal, že základ pro takovou armádu existuje. Vytvoření společných sil bylo ve společném zájmu Evropy.
Členství Ukrajiny v NATO by podle Zelenského mělo zůstat dál na stole. Jakýkoli posun směrem k míru na Ukrajině musí být spojen s poskytnutím bezpečnostních garancí. Zelenskyj nicméně nyní nevidí ochotu Ruska jednat o míru. Řekl také, že podle ukrajinských zpravodajských informací se Moskva chystá v létě vyslat do Běloruska vojáky. Není podle něj ale jasné, co s nimi zamýšlí. Mohl by následovat další útok na Ukrajinu. „Možná je to ale myšleno na vás,“ dodal směrem k evropským představitelům.
V Kyjevě i dalších evropských metropolích vyvolal obavy nedávný telefonát amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Dohodli se v něm, že se setkají, nejspíš v Saúdské Arábii, aby jednali o ukončení války na Ukrajině, kterou Rusko před třemi lety rozpoutalo rozsáhlou invazí. Kyjev i evropské státy se obávají, že se Moskva a Washington na míru na Ukrajině dohodnou bez jejich účasti. Podle evropských politiků by takový mír nebyl trvalý a hrál by do karet jen Rusku.
„Žádné rozhodnutí o Ukrajině bez Ukrajiny. Žádné rozhodnutí o Evropě bez Evropy,“ řekl Zelenskyj. Jakákoli mírová dohoda nesmí být podle něj vyjednaná jen mezi několika mocnými, ani mezi Trumpem a Putinem, ani mezi ním a Putinem. Zapojit se podle něj musí široké společenství států včetně těch evropských.
List The Financial Times v tomto kontextu napsal, že USA požádaly evropské metropole, aby předložily podrobné návrhy na zbraně a mírové jednotky, které jsou ochotny poskytnout Ukrajině v rámci případných bezpečnostních záruk k ukončení války s Ruskem. Amerika si tím podle deníku chce zajistit, že Evropa se bude podílet, výměnou za to ji do jednání přizve.
J. D. Vance zklamal
První den konference se soustředil na válku na Ukrajině a hledání cesty k míru. Nesplnila se ovšem očekávání, že americký viceprezident J. D. Vance ve svém projevu naznačí, jak si mírovou dohodu představuje nová administrativa. Telefonát prezidenta Donalda Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem vyvolal obavy, že by Rusko a USA mohly o míru jednat bez účasti Ukrajiny a Evropy.
Pavel varoval před „o nás bez nás“
Český prezident Pavel vystoupil v panelové diskusi s názvem Evropská podpora Ukrajiny. Debatovali s ním předseda Evropské rady António Costa, premiéři Dánska a Švédska Mette Frederiksenová a Ulf Kristersson a také předseda německé opoziční Křesťanskodemokratické unie (CDU) Friedrich Merz, který má velkou šanci vystřídat po volbách příští týden Scholze a stát se novým německým kancléřem.
Český prezident uvedl, že jednání o míru na Ukrajině se ocitlo ve zlomovém okamžiku. Evropa teď musí ukázat, že dokáže převzít zodpovědnost. Aby se mohla podílet na mírových jednáních, musí si ale předtím sama definovat společnou pozici, kterou poté zkoordinuje s Ukrajinou a následně i Spojenými státy, řekl.
Evropa nesmí podle českého prezidenta v žádném případě dopustit, aby se jednalo o míru na Ukrajině bez Ukrajiny. Řekl, že Česko takovou situaci „o nás bez nás“ zažilo. Odkazoval tak zjevně na mnichovskou dohodu z roku 1938, kdy se evropské mocnosti bez účasti Československa dohodly, že nacistické Německo získá rozsáhlé československé pohraničí.
Pavel v debatě také jednoznačně podpořil budoucí členství Ukrajiny v Evropské unii a Severoatlantické alianci (NATO). „Musíme vyjádřit jasné odhodlání, že Ukrajina - pokud bude chtít být součástí Evropské unie a nakonec i NATO - má právo se jí stát, pokud samozřejmě splní všechny požadavky, pokud ty organizace budou souhlasit,“ řekl prezident. Americký ministr obrany Pete Hegseth tento týden řekl, že si v rámci mírového plánu Ukrajinu neumí představit v NATO.
Prezident s vojáky
Pavel je na Mnichovské bezpečnostní konferenci od pátku. Na okraj akce se setkal už mimo jiné s americkým zvláštním zmocněncem pro Ukrajinu a Rusko generálem Keithem Kelloggem a předákem německé opozice Merzem. Vedle prezidenta zastupuje Česko na konferenci v Mnichově také ministr zahraničí Jan Lipavský.
Pavel se v pátek v rámci konference setkal s ukrajinskými vojáky. „Vyjádřit podporu statečným ukrajinským obráncům, kteří již tři roky odrážejí ruskou agresi, jsem měl možnost v rámci večeře pořádané iniciativou ‚Message from the frontline',“ komentoval setkání prezident.
Rusko podle prezidenta Vladimira Putina nikoho neohrožuje a svůj jaderný potenciál rozvíjí podle svých dřívějších oznámení. Šéf Kremlu to podle agentury TASS řekl při udělování vyznamenání konstruktérům nových zbraní Burevestnik (Buřňák) a Poseidon.
„Naše země nikoho neohrožuje,“ řekl Putin. „Rusko stejně jako jiné jaderné státy rozvíjí svůj jaderný potenciál, rozvíjí svůj strategický potenciál,“ uvedl také a dodal, že jde o projekty, které Rusko oznamovalo už dávno.
Kreml koncem října ohlásil úspěšný test střely Burevestnik s atomovým pohonem, která je schopná nést jadernou hlavici, a také zkoušku podvodní zbraně Poseidon, jež má podle Moskvy rovněž atomový pohon a také může nést jadernou nálož. Krátce po tomto ruském oznámení americký prezident Donald Trump řekl, že nařídil obnovit testy amerických jaderných zbraní, stejně jako to dělají ostatní jaderné mocnosti.
Putin dnes také řekl, že už běží sériová výroba raket Orešnik, které údajně mohou dosahovat rychlosti přes 13.000 kilometrů za hodinu. Ruská armáda tuto zbraň s šesti hlavicemi poprvé použila loni v listopadu při útoku na ukrajinské Dnipro v rámci takzvané speciální operace. Tak Moskva nazývá invazi na Ukrajinu.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes podepsal zákon, na jehož základě budou moci příslušníci záloh sloužit při ochraně důležitých objektů. Informovala o tom agentura TASS. Moskva k tomuto kroku přistoupila v souvislosti s ukrajinskými dronovými útoky na ruském území, jejichž cílem jsou často například rafinerie.
Speciální jednotky budou tvořit lidé, kteří s ministerstvem obrany uzavřeli smlouvu o členství v zálohách. Zástupce ruského generálního štábu Vladimir Cimljanskij dříve řekl, že „nejde o žádnou mobilizaci“ a že tyto jednotky jsou určené pro „nejlépe připravené a nejvíce vlastenecky orientované lidi“. Budou mít na starost ochranu objektů klíčových pro zajištění chodu země, jako jsou části energetické a dopravní infrastruktury.
Vedení ruské armády zdůrazňuje, že příslušníky záloh nelze zaměňovat s aktivními vojáky, kteří podepsali smlouvu s ministerstvem obrany. Připomnělo, že jde o lidi, kteří službu kombinují s běžným zaměstnáním.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes vyzval maďarského premiéra Viktora Orbána, aby neblokoval vstup Ukrajiny do Evropské unie. Stalo se tak poté, co Orbán jako jediný z představitelů členských států EU odmítl návrh na zahájení přístupových jednání s Ukrajinou. Informovala o tom agentura AFP.
„Opravdu bychom si přáli, aby nás maďarský premiér podpořil, nebo alespoň neblokoval,“ řekl Zelenskyj. „Myslím, že Viktor Orbán má Ukrajině, která v současné době chrání celou Evropu před Ruskem, co nabídnout,“ pokračoval. Zároveň však dodal, že vzhledem k patové situaci on sám maďarskému premiérovi nemá co nabídnout.
