Kyjev nalákal Trumpa na vzácné kovy. Ukrajinci využili jeho zájmu o Grónsko a závodu s Čínou?
Svoboda, demokracie, státní suverenita Ukrajiny ohrožené Ruskem? To může být Spojeným státům s novým prezidentem ukradené. Donald Trump však je ochoten bránit napadený stát s jinou motivací: Motivací zisku nerostného bohatství. Kyjev ho na své zdroje vzácných zemin dokázal nalákat.
„Po letech argumentů, jak za její demokracii stojí za to bojovat, si Ukrajina rychle spočítala, že Donald Trump si spíše bude myslet, že zemi stojí za to zachránit kvůli jejímu bohatému nerostnému bohatství,“ píše server Politico. „Aby si Kyjev získal prezidenta Spojených států, který si chce nárokovat Grónsko kvůli jeho obrovským zásobám surovin a strategické poloze v Arktidě, zdůrazňuje už několik měsíců, že jeho bohatá naleziště všeho možného od titanu po grafit by mohla Trumpovi pomoci porazit Čínu v globálním závodě o zdroje.“
A návnada na staronového prezidenta skutečně zabrala. „Zkoumáme možnost dohody s Ukrajinou, kdy by oni kryli to, co my jim dodáváme, svými vzácnými kovy a dalšími věcmi,“ prohlásil Trump před novináři v pondělí. „Chci bezpečnost vzácných zemin. Dáváme tam stamiliardy dolarů. Oni mají skvělé vzácné zeminy. A já chci bezpečnost vzácných zemin a oni jsou ochotni to udělat,“ dodal prezident.
Zelenskyj: Trumpa jsem pobízel už v září
„Jsme otevřeni skutečnosti, že to všechno lze rozvíjet společně, s našimi partnery, kteří nám mohou pomoci chránit naše území,“ potvrdil nyní prezident Volodymyr Zelenskyj na tiskové konferenci. „Je to naprosto férové. Mluvili jsme o tom v září, když jsme se s prezidentem Trumpem (tehdy ještě před jeho opětovným zvolením, pozn. red.) setkali.“
„Silné zabezpečení má vždy mnoho prvků a na každém z nich záleží. Ukrajina má jedny z největších strategických surovinových rezerv v Evropě a ochrana Ukrajiny znamená také ochranu těchto zdrojů. Zdroje, které mohou posílit buď náš stát a naše partnery - nebo Rusko a jeho spojence,“ tweetoval v sobotu prezident. „Uran, titanové a manganové rudy, prvky vzácných zemin, lithium, zemní plyn a desítky dalších zdrojů, které utvářejí geopolitiku,“ vypočítal Zelenskyj a zmínil, že to hlouběji probral s reportéry agentury Reuters.
Kovy vzácných zemin, například yttrium, lanthan nebo cer, jsou prvky nacházející se ne nutně vzácně, ale dost rozptýleně v zemském povrchu. Jsou stále žádanější díky svému využití v high-tech produktech, píše Rádio Svobodná Evropa. Na vzácných zeminách je například závislý závod o stále menší, lehčí, výkonnější a trvanlivější baterie. Jiné jsou potřeba do větrných turbín či dalších technologiích klíčových pro zelenou energetiku. Nepřekvapí, že se velmi hodí také zbrojovkám – do raket, laserů i na prostředky vojenské komunikace.
Zrovna Ukrajina má vzácných zemin nezanedbatelná naleziště, uvádí Státní geologická služba Ukrajiny. Rovněž disponuje běžnějšími, leč ještě žádanějšími nerosty – například lithiem či titanem. Některé odhady zhodnocují jen ukrajinské zásoby lithia na miliardy dolarů (desítky miliard korun). „Možná Trump hovořil i o těchto nerostech, nevyjádřil se zcela jasně," konstatuje Rádio Svobodná Evropa.
Spojené státy jsou druhým největším producentem vzácných zemin na světě po Číně – jenže zpracovávání probíhá skoro jen v Číně. Západní firmy nedokázaly najít chemické procesy, které by byly v rámci možností šetrné k přírodě, a posílají své rudy ke zpracování do Číny, jež na tyto negativní aspekty rezignuje. Čínské firmy tak mají ve zpracování vzácných zemi know-how, navíc roku 2023 komunistická vláda zakázala vývoz technologií ke zpracování. Znatelně tak zahýbala se světovými cenami vzácných zemin, psala Gracelin Baskaranová, ředitelka programu bezpečnosti kritických minerálů z Centra pro strategická a mezinárodní studia.
Peking také zavedl exportní kontroly na vanad, tellur, ruthenium a molybden – další minerály klíčové pro high-tech výrobu.
Kritika z Moskvy i Berlína
„Pokud budeme nazývat věci pravými jmény, tak je to návrh na koupení pomoci – ne na její poskytování bezpodmínečně či z nějakého jiného důvodu, ale specificky ji poskytovat na komerční bázi,“ reagoval Kreml ústy prezidentského mluvčího Dmitrije Peskova. „Samozřejmě by bylo lepší, kdyby asistence nebyla poskytována vůbec, neboť by to přispělo ke konci tohoto konfliktu,“ cituje ho agentura TASS.
Nezmínil už, kterak ruští vojáci či Wagnerovci a další žoldnéři pomáhají řadě vlád v Africe a na Blízkém východě výměnou za přístup k ropě a dalším nerostným surovinám.
Návrh vázat budoucí vojenskou pomoc Ukrajině na přístup k jejím zdrojům vzácných zemin ostře kritizoval i německý kancléř Olaf Scholz a označil ho za „velmi egoistický a sebestředný“.
Ukrajina potřebuje podle německého státníka své přírodní zdroje k financování poválečné obnovy, nikoli k vyjednávání o bezpečnostní pomoci. „Proto si myslím, že by bylo lepší, kdyby se ukrajinské zdroje využily pro dobrou budoucnost,“ cituje kancléře Politico.
