Zatím největší útok na Rusko?! Ukrajinci tvrdí, že zasáhli cíle ve čtyřech ruských oblastech
Ukrajinské ozbrojené síly uvedly, že v noci na dnešek provedly dosud největší vzdušný útok na Rusko. Zasaženy byly podle sdělení cíle ve vzdálenosti 200 až 1100 kilometrů od ukrajinských hranic, a to v Brjanské, Saratovské a Tulské oblasti, ale také v Tatarstánu.
Informace nebylo v podmínkách války možné nezávisle ověřit. O rozsáhlém útoku i jím způsobených škodách ale v průběhu dne informovaly i ruské zdroje.
Ruská protivzdušná obrana za uplynulých 24 hodin sestřelila šest raket ATACMS, osm střel Storm Shadow a 180 ukrajinských dronů, uvedlo ruské ministerstvo obrany podle agentury TASS.
Zásah podle vyjádření generálního štábu ukrajinských sil znovu utrpěl sklad paliv v Engelsu v Saratovské oblasti. Toto zařízení se stalo cílem ukrajinského útoku již před několika dny a hasičům pak pět dní trvalo, než požár uhasili.
Zasažen byl v noci na dnešek také Brjanský chemický závod ve městě Selco, kde se podle Kyjeva vyrábí dělostřelecká a jiná munice a součásti pro řízené střely. Kromě toho útok mířil také na Saratovskou rafinérii a chemický závod Kazaňorgsintez v Tatarstánu, v obou zařízeních podle ukrajinské strany vypukl požár.
Policejní vyšetřovatel na Slovensku zastavil stíhání ve věci darování stíhaček MiG-29 a systému protivzdušné obrany Kub Ukrajině, o kterém po ruské invazi do sousední země rozhodla bývalá vláda v Bratislavě. Rozhodnutí není pravomocné. Zvláštní vyšetřovací tým, který v souvislosti s vojenskou pomocí Kyjevu loni zřídila slovenská policie, se zabývá ještě dvěma z původního počtu pěti případů. S odvoláním na vyjádření prokuratury a policie to dnes napsal portál Aktuality.sk.
Představitelé současné vlády premiéra Roberta Fica, která vojenské dodávky Ukrajině ze státních zásob zastavila po svém předloňském nástupu do úřadu, v minulosti opakovaně kritizovali předání vyřazených stíhaček sovětské konstrukce Kyjevu – ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok tvrdil, že musí být vyvozena i trestněprávní odpovědnost za odzbrojení slovenské armády právě prostřednictvím vojenské pomoci Ukrajině.
Podle prokuratury se však nepodařilo prokázat, že by darováním uvedené vojenské techniky například byla Slovensku způsobena škoda tak, jak to vyžaduje trestní zákoník. Provinění nebylo zjištěno ani při postupu členů bývalé vlády.
Ruský soud v nepřítomnosti uložil Češce třináct let vězení za účast v bojích na straně Ukrajiny. Informovala o tom dnes ruská státní tisková agentura TASS s odvoláním na sdělení vyšetřovacího výboru, který v Rusku plní úlohu federálního úřadu pro vyšetřování nejzávažnější kriminality.
Podle vyšetřovatelů Češka od listopadu 2023 do června letošního roku působila v ukrajinské armádě. Soudem byla shledána vinnou ze spáchání trestného činu žoldnéřské účasti v ozbrojeném konfliktu.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes zopakoval stanovisko Kremlu, že válka může skončit, jakmile Rusko dosáhne svých cílů, a že by preferovalo ukončit ji politickými a diplomatickými prostředky. Podle agentury Interfax obvinil Ukrajinu, že nemá zájem v jednáních pokračovat. „Podněcují ji k tomu Evropané, kteří se domnívají, že Ukrajina válku může vyhrát a zajistit své zájmy vojenskými prostředky,“ řekl mluvčí Kremlu. Vzhledem k situaci na frontě jde podle něho o iluzi. „Situace je ve slepé uličce a je v ní ne naší vinou,“ uvedl také.
