Zatím největší útok na Rusko?! Ukrajinci tvrdí, že zasáhli cíle ve čtyřech ruských oblastech
Ukrajinské ozbrojené síly uvedly, že v noci na dnešek provedly dosud největší vzdušný útok na Rusko. Zasaženy byly podle sdělení cíle ve vzdálenosti 200 až 1100 kilometrů od ukrajinských hranic, a to v Brjanské, Saratovské a Tulské oblasti, ale také v Tatarstánu.
Informace nebylo v podmínkách války možné nezávisle ověřit. O rozsáhlém útoku i jím způsobených škodách ale v průběhu dne informovaly i ruské zdroje.
Ruská protivzdušná obrana za uplynulých 24 hodin sestřelila šest raket ATACMS, osm střel Storm Shadow a 180 ukrajinských dronů, uvedlo ruské ministerstvo obrany podle agentury TASS.
Zásah podle vyjádření generálního štábu ukrajinských sil znovu utrpěl sklad paliv v Engelsu v Saratovské oblasti. Toto zařízení se stalo cílem ukrajinského útoku již před několika dny a hasičům pak pět dní trvalo, než požár uhasili.
Zasažen byl v noci na dnešek také Brjanský chemický závod ve městě Selco, kde se podle Kyjeva vyrábí dělostřelecká a jiná munice a součásti pro řízené střely. Kromě toho útok mířil také na Saratovskou rafinérii a chemický závod Kazaňorgsintez v Tatarstánu, v obou zařízeních podle ukrajinské strany vypukl požár.
„Podle neoficiálních zpráv byl nalezen dron i v Cześniki nedaleko Zamośći,“ píše portál Defence24 a přidává fotografii od čtenáře. „S největší pravděpodobností se jedná o dron typu Gerbera, protože Rusové používají takové letouny k přetížení ukrajinské protivzdušné obrany.“
Gerbera je levný stroj z překližky a polystyrenu, které nenese žádnou, nebo jen malou výbušninu.
Běloruská armáda tvrdí, že sestřelila část dronů, které v noci na dnešek narušily vzdušný prostor země. Na vývoj upozornila Polsko i Litvu.
Průniky ruských dronů nad polské území a jejich sestřelení jsou podle polského prezidenta Karola Nawrockého bezprecedentním okamžikem v historii Polska i Severoatlantické aliance. Ráno se zúčastnil zasedání Úřadu národní bezpečnosti, který je jeho poradním orgánem, a do 48 hodin chce také svolat bezpečnostní radu státu. Do té doby už podle něj musí být k dispozici úplné informace o incidentech, aby bylo možné na ně adekvátně reagovat.
Po jednání Úřadu národní bezpečnosti prezident řekl, že se diskutovalo také o možnosti aktivace článku čtyři Severoatlantické smlouvy. Ten stanoví, že „smluvní strany budou společně konzultovat vždy, když podle názoru kterékoli z nich bude ohrožena územní celistvost, politická nezávislost nebo bezpečnost kterékoli smluvní strany“.
