Zatím největší útok na Rusko?! Ukrajinci tvrdí, že zasáhli cíle ve čtyřech ruských oblastech
Ukrajinské ozbrojené síly uvedly, že v noci na dnešek provedly dosud největší vzdušný útok na Rusko. Zasaženy byly podle sdělení cíle ve vzdálenosti 200 až 1100 kilometrů od ukrajinských hranic, a to v Brjanské, Saratovské a Tulské oblasti, ale také v Tatarstánu.
Informace nebylo v podmínkách války možné nezávisle ověřit. O rozsáhlém útoku i jím způsobených škodách ale v průběhu dne informovaly i ruské zdroje.
Ruská protivzdušná obrana za uplynulých 24 hodin sestřelila šest raket ATACMS, osm střel Storm Shadow a 180 ukrajinských dronů, uvedlo ruské ministerstvo obrany podle agentury TASS.
Zásah podle vyjádření generálního štábu ukrajinských sil znovu utrpěl sklad paliv v Engelsu v Saratovské oblasti. Toto zařízení se stalo cílem ukrajinského útoku již před několika dny a hasičům pak pět dní trvalo, než požár uhasili.
Zasažen byl v noci na dnešek také Brjanský chemický závod ve městě Selco, kde se podle Kyjeva vyrábí dělostřelecká a jiná munice a součásti pro řízené střely. Kromě toho útok mířil také na Saratovskou rafinérii a chemický závod Kazaňorgsintez v Tatarstánu, v obou zařízeních podle ukrajinské strany vypukl požár.
„Takže: Rusko rázně odmítlo jednoho Trumpova vyslance (Kellogga), dalšího vyslance (Witkoffa) nechalo osm hodin čekat, odmítlo příměří a Trumpovi nařídilo, že jeho úkolem je dát Rusku to, co chce. To je asi to, co Trump myslí pod pojmem 'respekt',“ tweetuje americký profesor historie Timothy Snyder.
Senát se zřejmě kvůli zneužívání migrace Ruskem a Běloruskem postaví za opatření k posílení národní bezpečnosti zemí EU a jejích vnějších hranic. Na opatření by se nevztahovalo právo na azyl nebo zákaz hromadného vyhošťování. Vláda by podle senátního bezpečnostního výboru měla opatření na evropské úrovni podpořit a zároveň podniknout konkrétní kroky k posílení národní bezpečnosti. Senátní evropský výbor dnes doporučil rámec pro opatření vzít na vědomí i s ohledem na ohlášenou novelu azylového zákona.
Výjimečná opatření mají být podle sdělení Evropské komise „přiměřená a vhodná k řešení hrozby, kterou Rusko a Bělorusko představují, a musí být omezena na to, co je nezbytně nutné“. Zároveň „musí být cílená, přizpůsobená konkrétním okolnostem a omezena pouze na nezbytně nutnou dobu“.
Britský premiér Keir Starmer telefonicky informoval amerického prezidenta Donalda Trumpa o diskusích takzvané koalice ochotných, tedy skupiny zemí připravených zúčastnit se případné mírové mise na Ukrajině po zastavení bojů. Rozhovor mezi Starmerem, který se staví do čela koalice ochotných, a Trumpem se podle dnešního prohlášení mluvčího britské vlády uskutečnil v pondělí pozdě večer, tedy jen několik hodin před dnešním připravovaným rozhovorem mezi šéfem Bílého domu a ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
„Zopakoval, že všichni musí spolupracovat na tom, aby Ukrajina byl v co nejsilnější pozici, aby si zajistila spravedlivý a trvalý mír,“ řekl Starmerův mluvčí o tématu telefonátu mezi britským premiérem a Trumpem.
