Zatím největší útok na Rusko?! Ukrajinci tvrdí, že zasáhli cíle ve čtyřech ruských oblastech
Ukrajinské ozbrojené síly uvedly, že v noci na dnešek provedly dosud největší vzdušný útok na Rusko. Zasaženy byly podle sdělení cíle ve vzdálenosti 200 až 1100 kilometrů od ukrajinských hranic, a to v Brjanské, Saratovské a Tulské oblasti, ale také v Tatarstánu.
Informace nebylo v podmínkách války možné nezávisle ověřit. O rozsáhlém útoku i jím způsobených škodách ale v průběhu dne informovaly i ruské zdroje.
Ruská protivzdušná obrana za uplynulých 24 hodin sestřelila šest raket ATACMS, osm střel Storm Shadow a 180 ukrajinských dronů, uvedlo ruské ministerstvo obrany podle agentury TASS.
Zásah podle vyjádření generálního štábu ukrajinských sil znovu utrpěl sklad paliv v Engelsu v Saratovské oblasti. Toto zařízení se stalo cílem ukrajinského útoku již před několika dny a hasičům pak pět dní trvalo, než požár uhasili.
Zasažen byl v noci na dnešek také Brjanský chemický závod ve městě Selco, kde se podle Kyjeva vyrábí dělostřelecká a jiná munice a součásti pro řízené střely. Kromě toho útok mířil také na Saratovskou rafinérii a chemický závod Kazaňorgsintez v Tatarstánu, v obou zařízeních podle ukrajinské strany vypukl požár.
Ruský prezident Vladimir Putin popřál k Vánocům a do nového roku některým světovým státníkům – z těch evropských maďarskému premiérovi Viktorovi Orbánovi nebo srbskému prezidentovi Alexandrovi Vučičovi. Vyplývá to ze seznamu, který dnes zveřejnil Kreml.
Slovenský premiér Robert Fico, který s Putinem nedávno jednal v Moskvě, ve výčtu chybí. Podle Putinova mluvčího Dmitrije Peskova však šéf Kremlu popřál i předsedovi slovenské vlády. „Ficovi také popřál,“ řekl Peskov ruské státní agentuře TASS, která upozornila, že slovenský premiér na seznamu zveřejněném Kremlem není.
Připomněla přitom Ficovu nedávnou návštěvu Moskvy, kam se šéf slovenské vlády vypravil jako teprve třetí evropský lídr od začátku rozsáhlé ruské vojenské agrese na Ukrajině v roce 2022. Většina západních států se postavila na stranu napadené země, proti Rusku zavedla sankce a s Moskvou omezila s diplomatické styky.
Ukrajina od 1. ledna zečtyřnásobí poplatky za dopravu plynu pro domácí zákazníky, aby tak kompenzovala výpadek v příjmech způsobený vypršením dohody o tranzitu ruského plynu do Evropy. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na ukrajinské představitele.
Ukrajinský úřad pro regulaci energetického sektoru schválil zvýšení poplatků na zhruba 502 hřiven (téměř 300 Kč) za 1000 krychlových metrů plynu z dosavadních 124 hřiven.
„V roce 2024 pocházelo 85 procent našich příjmů z přepravy plynu pocházejícího z Ruské federace. To znamená, že podíl domácích zákazníků činil pouze 15 procent,“ uvedl šéf ukrajinského systému pro přepravu plynu Dmytro Lyppa. Upozornil, že zvýšení domácích poplatků výpadek příjmů z tranzitu nahradí pouze částečně.
Česká republika je připravená Slovensku poskytnout své přepravní a zásobníkové kapacity zemního plynu. Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) to nabídl slovenské straně v reakci na zastavení tranzitu plynu na Slovensko přes Ukrajinu. Nabídka platí pro nadcházející jaro i dlouhodobější období. V tiskové zprávě o tom dnes ČTK informovalo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). ČR dosud čerpala plyn z východu i západu.
Pomoc při zajištění nových stabilních dodávek plynu Vlček nabídl prostřednictvím dopisu slovenské místopředsedkyni vlády a ministryni hospodářství Denise Sakové.
Navázal tak na svého předchůdce na ministerstvu Jozefa Síkelu, který na začátku září upozornil komisařku pro energetiku Kadri Simsonovou na nutnost hledání alternativních řešení pro zajištění dodávek plynu v Evropě. Ve svém dopise tehdy Síkela zdůraznil dostatečnou kapacitu české přepravní soustavy, která by mohla významně přispět k nahrazení dodávek přes Ukrajinu.
