Zatím největší útok na Rusko?! Ukrajinci tvrdí, že zasáhli cíle ve čtyřech ruských oblastech
Ukrajinské ozbrojené síly uvedly, že v noci na dnešek provedly dosud největší vzdušný útok na Rusko. Zasaženy byly podle sdělení cíle ve vzdálenosti 200 až 1100 kilometrů od ukrajinských hranic, a to v Brjanské, Saratovské a Tulské oblasti, ale také v Tatarstánu.
Informace nebylo v podmínkách války možné nezávisle ověřit. O rozsáhlém útoku i jím způsobených škodách ale v průběhu dne informovaly i ruské zdroje.
Ruská protivzdušná obrana za uplynulých 24 hodin sestřelila šest raket ATACMS, osm střel Storm Shadow a 180 ukrajinských dronů, uvedlo ruské ministerstvo obrany podle agentury TASS.
Zásah podle vyjádření generálního štábu ukrajinských sil znovu utrpěl sklad paliv v Engelsu v Saratovské oblasti. Toto zařízení se stalo cílem ukrajinského útoku již před několika dny a hasičům pak pět dní trvalo, než požár uhasili.
Zasažen byl v noci na dnešek také Brjanský chemický závod ve městě Selco, kde se podle Kyjeva vyrábí dělostřelecká a jiná munice a součásti pro řízené střely. Kromě toho útok mířil také na Saratovskou rafinérii a chemický závod Kazaňorgsintez v Tatarstánu, v obou zařízeních podle ukrajinské strany vypukl požár.
Ruská loď v Baltském moři vystřelila na vrtulník německé armády signální střelu. S odkazem na své zdroje v Bruselu, kde dnes končí dvoudenní jednání ministrů zahraničí NATO, to uvedla agentura DPA. Vrtulník byl podle ní nad Baltem na monitorovací misi. O incidentu se předtím krátce a bez dalších podrobností zmínila ministryně zahraničí Annalena Baerbocková, podle které se v Baltském moři stále častěji pohybují lodě, které obcházejí protiruské sankce.
Německý kancléř Olaf Scholz zopakoval, že nehodlá dodat Ukrajině střely Taurus ani dovolit útoky na ruské území, označil to za rozumnou strategii.
Spojenci ze Severoatlantické aliance musí podle šéfa NATO Marka Rutteho poskytnout Ukrajině takovou podporu, aby se zemi podařilo změnit trajektorii současného konfliktu s Ruskem. Rutte to prohlásil po skončení dvoudenního jednání ministrů zahraničí NATO v Bruselu.
„Ruská nelegální válka proti Ukrajině ohrožuje nás všechny. Musíme stát při sobě, abychom zajistili bezpečí pro naše obyvatele,“ prohlásil nový šéf Severoatlantické aliance, který v říjnu ve funkci nahradil Jense Stoltenberga.
Mezi spojenci z NATO se v posledních měsících vedou debaty rovněž o navýšení výdajů na obranu. „Jestliže chcete udržet odstrašení na současné úrovni, je naprosto jasné, že dvě procenta HDP na vojenské výdaje nestačí,“ prohlásil šéf NATO. Diskuze o navýšení výdajů by se měly vést v několika příštích měsících a podle informací ČTK by mohly vyvrcholit na konci června na summitu NATO v Haagu. Právě tam by mohl být stanoven nový cíl, nejspíš v hodnotě 2,5 procenta HDP.
