Zatím největší útok na Rusko?! Ukrajinci tvrdí, že zasáhli cíle ve čtyřech ruských oblastech
Ukrajinské ozbrojené síly uvedly, že v noci na dnešek provedly dosud největší vzdušný útok na Rusko. Zasaženy byly podle sdělení cíle ve vzdálenosti 200 až 1100 kilometrů od ukrajinských hranic, a to v Brjanské, Saratovské a Tulské oblasti, ale také v Tatarstánu.
Informace nebylo v podmínkách války možné nezávisle ověřit. O rozsáhlém útoku i jím způsobených škodách ale v průběhu dne informovaly i ruské zdroje.
Ruská protivzdušná obrana za uplynulých 24 hodin sestřelila šest raket ATACMS, osm střel Storm Shadow a 180 ukrajinských dronů, uvedlo ruské ministerstvo obrany podle agentury TASS.
Zásah podle vyjádření generálního štábu ukrajinských sil znovu utrpěl sklad paliv v Engelsu v Saratovské oblasti. Toto zařízení se stalo cílem ukrajinského útoku již před několika dny a hasičům pak pět dní trvalo, než požár uhasili.
Zasažen byl v noci na dnešek také Brjanský chemický závod ve městě Selco, kde se podle Kyjeva vyrábí dělostřelecká a jiná munice a součásti pro řízené střely. Kromě toho útok mířil také na Saratovskou rafinérii a chemický závod Kazaňorgsintez v Tatarstánu, v obou zařízeních podle ukrajinské strany vypukl požár.
Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov poprvé od vpádu Ruska na Ukrajinu přijede do EU. „Ve dnech 5. a 6. prosince se šéf ruského ministerstva zahraničí a ruská delegace zúčastní zasedání rady ministrů zahraničí OBSE, které se bude konat ve městě Valletta na Maltě,“ uvedla dnes mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová. Ruská výprava tam podle ní hodlá diskutovat na téma současné situace v Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a o způsobech, jak organizaci dostat z krize.
Maltské velvyslanectví v Rusku už dříve podle listu Vedomosti uvedlo, že rozhodnutí uspořádat zasedání rady ministrů zahraničí OBSE se týká všech členských zemí organizace, tedy i Ruska.
Kněz z Novosibirska obhajoval obrovské bohatství církevních hierarchů, včetně údajné jachty patriarchy Kirilla, a kritizoval ty, kteří ho odsuzují.
„Nevidím nic špatného na tom, když se můj svatý patriarcha párkrát do měsíce za hezkých dnů projede na jachtě a užívá si čerstvého vzduchu. Náš prezident má také drahý italský nábytek, krásné sály a paláce, ale jasně chápeme, že to nepatří jednotlivci, ale stavu,“ řekl Alexander Sachněnsko, rektor jednoho z kostelů v Novosibirsku, podle překladu kanálu Nechta (Nexta). „Je to také moje jachta a jachta metropolity Nikodéma a otce Vasilije z vesnice,“ argumentuje přeneseně.
Cena plynu pro evropský trh se pohybuje v blízkosti maxima od loňského prosince, megawatthodina (MWh) se prodává téměř za 48 eur (1207 Kč). S chladným počasím také rychleji ubývá plynu v zásobnících, Česká republika je má plné z méně než 80 procent, průměr za Evropskou unii je nad 84 procenty.
Krátce před polednem se cena termínového kontraktu na plyn s dodáním v lednu pohybovala ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku blízko 47,40 eura za MWh a proti předchozímu dni vykazovala pokles o 2,3 procenta. Nad 45 eury byla cena suroviny k dodání v následujících měsících až do července, ceny pro druhé pololetí byly nižší pouze nepatrně.
Evropa až do začátku války na Ukrajině z února 2022 odebírala plyn zejména z Ruska a částečně z Norska. Po zahájení ruské vojenské invaze na Ukrajinu ale začala energetické suroviny z Ruska odmítat a nahrazovat dovozem odjinud, zejména zkapalněným zemním plynem (LNG) ze Spojených států. Podle analytiků se ale v USA zvyšují náklady na výstavbu terminálů, takže projekty v USA budou méně konkurenceschopné.
