Zatím největší útok na Rusko?! Ukrajinci tvrdí, že zasáhli cíle ve čtyřech ruských oblastech
Ukrajinské ozbrojené síly uvedly, že v noci na dnešek provedly dosud největší vzdušný útok na Rusko. Zasaženy byly podle sdělení cíle ve vzdálenosti 200 až 1100 kilometrů od ukrajinských hranic, a to v Brjanské, Saratovské a Tulské oblasti, ale také v Tatarstánu.
Informace nebylo v podmínkách války možné nezávisle ověřit. O rozsáhlém útoku i jím způsobených škodách ale v průběhu dne informovaly i ruské zdroje.
Ruská protivzdušná obrana za uplynulých 24 hodin sestřelila šest raket ATACMS, osm střel Storm Shadow a 180 ukrajinských dronů, uvedlo ruské ministerstvo obrany podle agentury TASS.
Zásah podle vyjádření generálního štábu ukrajinských sil znovu utrpěl sklad paliv v Engelsu v Saratovské oblasti. Toto zařízení se stalo cílem ukrajinského útoku již před několika dny a hasičům pak pět dní trvalo, než požár uhasili.
Zasažen byl v noci na dnešek také Brjanský chemický závod ve městě Selco, kde se podle Kyjeva vyrábí dělostřelecká a jiná munice a součásti pro řízené střely. Kromě toho útok mířil také na Saratovskou rafinérii a chemický závod Kazaňorgsintez v Tatarstánu, v obou zařízeních podle ukrajinské strany vypukl požár.
Opozice včetně hnutí Slovensko (dříve OLaNO) expremiéra Igora Matoviče plánovanou cestu Fica do Ruska kritizovala. „Bohužel, pro celé Slovensko bude znamenat tato jeho účast na oslavách v Moskvě mezinárodní ostudu, protože nikdo z premiérů vyspělých zemí Evropy, kromě Fica a Orbána, nebude dělat vrahovi Putinovi komparz,“ uvedl předseda poslaneckého klubu hnutí Slovensko Michal Šipoš.
„Směrem k našim západním partnerům bude tato cesta do Ruska signálem, že Slovensko nechce dál být součástí demokratických západních zemí, ale podporuje válečného agresora, jakým je Rusko," uvedl předseda strany Svoboda a Solidarita (SaS) Branislav Gröhling. Právě SaS a někdejší OLaNO byly součástí bývalé vlády, která po ruské invazi do sousední země podporovala Ukrajinu i dodávkami vojenské techniky.
Dva novináři německé veřejnoprávní stanice ARD v Moskvě museli na žádost ruského ministerstva zahraničí odevzdat své akreditace. Zpravodaj ARD společně s technickým pracovníkem tak přišli o oprávnění pracovat na místě a musí opustit Rusko, informuje televize ARD. Moskva tak reagovala na vyhoštění dvou ruských novinářů z Berlína, píše agentura Reuters.
Moskevský komunální politik Alexej Gorinov, který si již odpykává sedmiletý trest za odsouzení ruské invaze na Ukrajinu, dnes na úvod dalšího procesu opět kritizoval ruský útok na sousední zemi a vyzval k ukončení války na Ukrajině. Gorinov je nově obviněn ze schvalování terorismu, hrozí mu pětiletý trest. Dnes se vyjadřoval z boxu pro obviněné v soudní síni, informovala agentura Reuters.
