Zatím největší útok na Rusko?! Ukrajinci tvrdí, že zasáhli cíle ve čtyřech ruských oblastech
Ukrajinské ozbrojené síly uvedly, že v noci na dnešek provedly dosud největší vzdušný útok na Rusko. Zasaženy byly podle sdělení cíle ve vzdálenosti 200 až 1100 kilometrů od ukrajinských hranic, a to v Brjanské, Saratovské a Tulské oblasti, ale také v Tatarstánu.
Informace nebylo v podmínkách války možné nezávisle ověřit. O rozsáhlém útoku i jím způsobených škodách ale v průběhu dne informovaly i ruské zdroje.
Ruská protivzdušná obrana za uplynulých 24 hodin sestřelila šest raket ATACMS, osm střel Storm Shadow a 180 ukrajinských dronů, uvedlo ruské ministerstvo obrany podle agentury TASS.
Zásah podle vyjádření generálního štábu ukrajinských sil znovu utrpěl sklad paliv v Engelsu v Saratovské oblasti. Toto zařízení se stalo cílem ukrajinského útoku již před několika dny a hasičům pak pět dní trvalo, než požár uhasili.
Zasažen byl v noci na dnešek také Brjanský chemický závod ve městě Selco, kde se podle Kyjeva vyrábí dělostřelecká a jiná munice a součásti pro řízené střely. Kromě toho útok mířil také na Saratovskou rafinérii a chemický závod Kazaňorgsintez v Tatarstánu, v obou zařízeních podle ukrajinské strany vypukl požár.
Ukrajinské zpravodajské služby se podílely na smrtícím přepadení žoldnéřů ruské Wagnerovy skupiny v Mali, ke kterému se přihlásili povstalečtí Tuaregové. Uvedl to mluvčí ukrajinské vojenské rozvědky HUR Andrij Jusov. Povstalci o víkendu uvedli, že během dvou dnů bojů u hranice s Alžírskem zabili a zranili desítky malijských vojáků i wagnerovských žoldnéřů včetně velitele Sergeje Ševčenka. Informaci pak v pondělí potvrdila Wagnerova skupina.
„Povstalci obdrželi potřebné informace a nejenom informace, které umožnily provést proti ruským válečným zločincům úspěšnou vojenskou operaci,“ uvedl podle serveru Suspilne Jusov. Další podrobnosti, například zda se do bojů v africké zemi zapojili ukrajinští vojáci, odmítl sdělit.
Server Kyiv Post v pondělí zveřejnil fotografii, na které jsou podle něj povstalci držící ukrajinskou vlajku. Pravost snímku ale nelze nezávisle ověřit.
Ve středu se v Praze uskuteční setkání členů ukrajinské třetí samostatné útočné brigády s krajany. Cílem akce má být podle organizátorů neformální diskuse o vývoji války i budoucnosti Ukrajiny. Třetí útočná brigáda se zformovala na konci roku 2022 z veteránů pluku Azov, spadá pod pozemní síly ukrajinské armády.
Setkání je součástí „tour po Evropě“ třetí útočné brigády, minulý týden její členové navštívili Polsko. Podobné akce se měly konat také v Německu, Nizozemsku a Belgii. Organizátoři je ale zrušili, rozhodnutí vysvětlili bezpečnostními důvody. V pátek 2. srpna by měli příslušníci brigády přijet do Vilniusu.
Pluk Azov se původně zformoval jako dobrovolnická jednotka v roce 2014, jeho cílem byl boj proti Ruskem podporovaným separatistům na východě Ukrajiny. Bojovníky tehdy čerpala zejména z řad krajně pravicových kruhů. Po začátku rozsáhlé ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 se brigáda snažila změnit svůj veřejný obraz tím, že se zbaví kontroverzí ohledně svého ultranacionalistického původu a bude se prezentovat jako efektivní bojová síla.
Na pražském Žižkově otevřelo první ukrajinské knihkupectví v České republice. Každý den si zde zájemci mohou koupit knihy v ukrajinském nebo běloruském jazyce. Majitelé nabízejí publikace všech žánrů. Ukrajinci žijící v České republice mají o produkci knihkupectví zájem, na jeho účtu na instagramu se za tři týdny objevilo téměř 5000 sledujících. ČTK to sdělili spolumajitelé knihkupectví Andrij Nosač a Oleksandr Salfetnikov.
Vzhledem k ruské agresi má nyní v Česku dočasnou ochranu na 350.000 uprchlíků z Ukrajiny, celkem žije na území ČR podle údajů ministerstva vnitra přibližně půl milionu Ukrajinců.
