Ukrajinští vyšetřovatelé: Rusové popravili 147 zajatců, většinu letos. Oběti střílí i stínají
Ukrajinští vyšetřovatelé od začátku celoplošné ruské invaze evidují 147 případů poprav ukrajinských vojáků zajatých Rusy, z toho 127 připadá na letošek. Popravování ukrajinských zajatců v ruském zajetí je v posledních měsících systematické a jde o součást ruské politiky. Britské BBC to řekl Jurij Belousov z ukrajinské generální prokuratury, kde vede odbor zabývající se válečnými zločiny.
„Vzestupný trend je velmi, velmi zřejmý,“ řekl Belousov. „Popravy se staly systematickými od loňského listopadu a letos pokračovaly. Počty bohužel rostly zejména letos v létě a na podzim,“ popsal Belousov. To podle něho dokládá, že nejde o ojedinělé případy. „Existují důkazy, že jsou vydávány instrukce ohledně této věci,“ dodal.
Mezinárodní humanitární právo, a zejména třetí Ženevská úmluva, hovoří o ochraně válečných zajatců a jejich poprava je válečným zločinem. BBC uvádí, že navzdory tomu čečenský vůdce Ramzan Kadyrov před časem nařídil svým bojovníkům účastnícím se invaze na Ukrajinu, aby nebrali zajatce.
Jako o ikonické postavě na Ukrajině BBC píše o Oleksandrovi Macijevskému, kterého ruská armáda zajala v prvním roce války. Na videu zachycujícím závěrečné okamžiky svého života kouří cigaretu vedle hrobu, který si podle všeho musel sám vykopat. „Sláva Ukrajině,“ řekne svým věznitelům. Za několik okamžiků se ozvou výstřely a on padne mrtev. Šlo o jeden z mnoha případů.
BBC píše, že letos v říjnu Rusové údajně zastřelili devět ukrajinských vojáků v Kurské oblasti. Ukrajinská prokuratura má jako součást materiálu k vyšetřování fotografii polonahých těl ležících na zemi. Na základě tohoto snímku poznali rodiče jednoho z vojáků, operátora dronů Ruslana Holubenka. „Poznala jsem ho podle spodního prádla,“ řekla jeho matka stanici Suspilne. „Koupila jsem ho před výletem k moři. Věděla jsem také, že měl (z minulosti) střelnou ránu v rameni. Je to vidět na fotce,“ dodala.
Začátkem října tehdejší ukrajinský generální prokurátor Andrij Kostin informoval, že úřady vyšetřují podle všeho největší případ popravy válečných zajatců. Šlo o 16 vojáků na východní frontě v oblasti Pokrovsku, kteří vyšli ze zákopu a vzdali se ruským jednotkám. Ruští vojáci je seřadili a zastřelili. Ukrajinští vyšetřovatelé se zabývají také případy stětí zajatců nebo popravy ukrajinského válečného zajatce mečem.
Rachel Denberová, zástupkyně ředitele pobočky lidskoprávní organizace Human Rights Watch pro Evropu a Střední Asii podle BBC řekla, že je dost důkazů o tom, že ruští vojáci popravují ukrajinské válečné zajatce. Roli při tom podle ní hraje beztrestnost a ruská armáda by měla odpovědět na některé zásadní otázky.
„Jaké instrukce tyto jednotky mají, ať už formálně nebo neformálně od svých velitelů? Dávají jejich velitelé jasně najevo, co Ženevské úmluvy říkají o zacházení s válečnými zajatci? Co ruští vojenští velitelé říkají svým jednotkám o tom, jak se chovají?“ uvádí Denberová. Klade zároveň otázku, zda si je ruské vojenské vedení vědomo, že když takové případy nevyšetřuje ani nepodniká kroky, aby jim zabránilo, nese za ně také trestní odpovědnost.
Ruský prezident Vladimir Putin opakuje, že ruské jednotky s ukrajinskými zajatci „zacházejí vždy přísně v souladu s mezinárodními právními dokumenty a mezinárodními úmluvami“.
Také ukrajinské síly čelí obvinění z poprav ruských válečných zajatců, nicméně počet těchto případů je mnohem nižší. Jurij Belousov říká, že ukrajinská prokuratura bere taková obvinění „velmi vážně“ a vyšetřuje je. Nicméně obžalován nebyl ještě nikdo, podotýká BBC.
Podle Human Rights Watch se ruští vojáci od začátku celoplošné invaze na Ukrajinu v sousední zemi dopouštějí řady hrůzných činů, včetně takových, které by měly být vyšetřovány jako válečné zločiny nebo zločiny proti lidskosti.
BBC uvádí, že pověst ruské armády ohledně týrání zajatců je tak strašná, že někteří ukrajinští vojáci by dávali přednost smrti před zajetím. „Řekl mi: Mámo, nikdy se nevzdám. Odpusť mi, vím, že budeš plakat, ale nechci aby mě mučili,“ vypráví matka Ruslana Holubenka. Její syn je stále oficiálně veden jako pohřešovaný v boji a ona doufá, že to tak je. „Udělám všechno možné i nemožné, abych své dítě dostala zpět. Stále se koukám na tu fotku. Třeba je jenom v bezvědomí? Chci tomu věřit, nechci si myslet, že je po něm,“ říká matka.
„Brutální ruský útok dronem na železniční stanici v Šostce v Sumské oblasti. Všechny záchranné služby jsou již na místě a začaly pomáhat lidem,“ tweetuje ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Informace o zraněných se teprve zjišťují. Dosud víme o nejméně 30 obětech.“ Na místě byli podle prvních zpráv jak zaměstnanci drah (Ukrzaliznycja), tak cestující.
„Rusové nemohli nevědět, že útočí na civilisty. A to je teror, který svět nesmí ignorovat. Rusko každý den bere lidem životy. A zastavit je může jen síla. Slyšeli jsme rozhodná prohlášení z Evropy a Ameriky – a je nejvyšší čas je všechny proměnit v realitu, společně se všemi, kteří odmítají přijmout vraždy a teror jako normální,“ apeluje prezident.
Německá spolková policie dnes potvrdila, že prostor v okolí letiště v Mnichově v pátek večer opět narušily dva drony. Letiště kvůli tomu na několik hodin zastavilo provoz, který obnovilo dnes v 07:00. Letadla přistávají a vzlétají, potvrdil ráno agentuře DPA mluvčí letiště.
Na jiná letiště muselo být přesměrováno 23 přilétajících strojů a zrušeno byl 46 plánovaných odletů. Kvůli opakovanému zpozorování dronů mnichovské letiště zastavilo provoz už ve čtvrtek pozdě večer. Omezení se dotklo přibližně 6500 cestujících. „Dali jsme k dispozici polní lůžka a také deky, nápoje a občerstvení,“ uvedlo letiště. Provoz na druhém nejrušnějším letišti Německa je zrovna silnější, neboť vrcholí pivní slavnost Oktoberfest.
Zatím není jasné, kdo je za přelety dronů nad evropskými letišti zodpovědný. Některé země ale vyjádřily obavy, že to může být Rusko. Moskva odpovědnost odmítá.
