Putin je šílený, hřímal Zelenskyj. Sešel se s Fialou, summit v Bruselu vyslal Rusku ostrý vzkaz
Ruský prezident Vladimir Putin je nebezpečný pro všechny a lidský život pro něj nic neznamená, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po jednání s lídry Evropské unie. Ukrajina potřebuje jasný mírový plán, protože Putin ji může kdykoli po uzavření případné mírové dohody napadnout znovu, dodal. Putin je podle něho šílený. Prezidenti a premiéři zemí EU vyzvali k navýšení podpory Ukrajiny a rovněž i podpory ukrajinského obranného průmyslu. Se Zelenským se v Bruselu sešel premiér Patr Fiala.
„Chceme ukončit válku, chceme mír, ale potřebujeme bezpečnostní záruky, které nás dlouhodobě ochrání,“ řekl Zelenskyj. Putin se podle ukrajinského prezidenta nespokojí s ovládnutím části ukrajinského území a bude chtít více, evropští partneři by proto měli napadené zemi pomoci zaručit bezpečnost. Zelenskyj prohlásil, že začala debata o umístění mírových jednotek na Ukrajině, o konkrétních možnostech ale nechtěl s novináři hovořit. Zdůraznil také, že k dosažení míru je potřeba jednota mezi Spojenými státy a EU.
Putin je nebezpečný pro všechny a lidský život pro něj nic neznamená, řekl Zelenskyj novinářům. Ukrajina podle něj potřebuje jasný mírový plán, protože ruský prezident ji může kdykoli po uzavření případné mírové dohody napadnout znovu. „(Putin) miluje zabíjení, to je velmi nebezpečné pro všechny. Chci, aby nám Trump pomohl a ukončil tuto válku,“ odpověděl Zelenskyj na dotaz, co očekává po 20. lednu, kdy nový americký prezident nastoupí do funkce.
Prezidenti a premiéři v závěrech, které se týkají Kyjeva, zdůraznili „svou podporu komplexnímu, spravedlivému a trvalému míru založenému na zásadách Charty OSN a mezinárodním právu, v souladu s klíčovými principy a cíli ukrajinského mírového plánu, a zdůraznili zásadu, že žádná iniciativa týkající se Ukrajiny nesmí být podniknuta bez Ukrajiny“.
V noci na pondlělí zasáhly útočné drony dvoupatrovou obytnou budovu v obci Novodoneckij v Kramatorském okrese, což mělo za následek smrt 77letého muže a jeho 51leté dcery, informovala podle BBC Doněcká oblastní prokuratura.
Další dva lidé byli zraněni. Ruské úřady se k útoku nevyjádřily.
Evropská delegace tento týden odcestuje do Washingtonu, aby projednala možnost společného postupu k uvalení sankcí na Rusko, informovala agentura Bloomberg s odvoláním na informované zdroje.
Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil, že je připraven přejít k druhé fázi sankcí proti Rusku. Oznámil také, že evropští lídři (kteří přesně, Trump neuvedl) přijedou v pondělí nebo v úterý do USA, aby jednali o Ukrajině.
V rámci nového, 19. balíčku má Evropská unie podle agentury Bloomberg v úmyslu uvalit sankce na několik ruských bank a energetických společností. Sankce se navíc mohou dotknout ruských platebních systémů, kreditních karet a kryptoměnových burz. EU také plánuje zavést další omezení obchodu s ropou.
Ukrajinské drony v srpnu zasáhly více než 67 000 ruských cílů, uvedl vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj. Konkrétně drony dlouhého doletu zasáhly 60 cílů na ruském území.
„Schopnost Ruska vyrábět palivo a mazivo pro armádu, její letecké zbraně, rakety a bezpilotní letouny, systémy protivzdušné obrany byla oslabena a fungování dopravního systému bylo narušeno,“ řekl Syrsky.
Vrchní velitel ozbrojených sil Ukrajiny také informoval o obnovení kontroly nad 58 kilometry čtverečními ukrajinského území během srpna. Ruské jednotky, uvedl Syrskyj, dobyly 13,5 kilometru čtverečních v Dobropilském směru a ztratily 25,5 kilometru čtverečních. V Pokrovském směru dobyly 5 kilometrů čtverečních a ztratily 26 kilometrů čtverečních. Syrskyj odhadl převahu ruských sil a zdrojů na trojnásobek, v hlavních oblastech na 4–6násobek.
„Aby se mohla Ukrajina účinně bránit ruské agresi, vyzývá Evropská rada k urychlenému zvýšení úsilí, zejména pokud jde o dodávky systémů protivzdušné obrany, munice a raket, jakož i o poskytnutí nezbytného výcviku a vybavení pro ukrajinské brigády,“ dodává desetistránkový dokument. Zdůrazněna je rovněž další podpora a rozvoj ukrajinského obranného průmyslu a prohloubení jeho spolupráce s obranným průmyslem v EU.
Schůzka s Fialou
Na okraj summitu se se Zelenským sešel premiér Petr Fiala, který Česko v Bruselu zastupuje. Snímek ze schůzky ukázal na sociálních sítích. Česká republika patří od začátku Ruskem rozpoutané války k pevným spojencům Ukrajiny.
Zelenskyj přidal na sociální sítě video a Česku za podporu poděkoval. „Jsem vděčný za všestrannou podporu Ukrajinců v jejich boji proti ruské agresi. Ukrajina počítá s tím, že nadcházející rok bude pro ukrajinsko-české vztahy co nejproduktivnější. Dnes jsme diskutovali o současných obranných potřebách Ukrajiny se zvláštním zaměřením na posílení systémů protivzdušné obrany k ochraně strategických energetických zařízení. Posílení Ukrajiny a podpora našich vojáků v první linii přibližuje konec války a spravedlivý mír pro celou Evropu,“ napsal Zelenskyj.
Unijní lídři rovněž znovu potvrdili „neochvějný závazek Evropské unie poskytovat Ukrajině a jejímu lidu trvalou politickou, finanční, ekonomickou, humanitární, vojenskou a diplomatickou podporu tak dlouho a tak intenzivně, jak to bude potřeba“. „Rusko nesmí zvítězit,“ stojí v textu. Některé baltské země podle informací ČTK chtěly text změnit na „Ukrajina musí zvítězit“, nicméně šéf unijních summitů António Costa nakonec prosadil tuto verzi s tím, že jde i o vzkaz světu a zejména budoucí americké administrativě prezidenta Donalda Trumpa, který nastoupí do funkce 20. ledna.
V summitových závěrech se hovoří i o finanční pomoci pro Kyjev. Celkové platby pro Ukrajinu „budou v roce 2024 činit 16,2 miliardy eur; v roce 2025 se očekává, že platby dosáhnou 12,5 miliardy eur,“ píše se v textu. V období let 2024 až 2027 by měla Ukrajina od EU dostat celkem až 50 miliard eur v grantech a půjčkách. Vyplácení pravidelné čtvrtletní platby je podmíněno tím, že Ukrajina každé čtvrtletí až do konce roku 2027 předloží řádně odůvodněnou žádost o výplatu peněz. Peníze jsou určeny na podporu makrofinanční stability a fungování veřejné správy země, která se již téměř tři roky brání ruské invazi.
Unijní lídři rovněž odsoudili „zesílenou a záměrnou ruskou kampaň proti ukrajinské energetické a další civilní infrastruktuře“ a podporu třetích zemí poskytovanou Rusku při jeho válce proti Ukrajině. „Transfery zbraní a prohlubující se vojenská spolupráce mezi Ruskem a KLDR a Íránem, stejně jako rozmístění vojenských sil KLDR v Rusku a jejich použití na bojišti proti Ukrajině představují mezinárodní eskalaci války s vážnými důsledky pro mezinárodní mír a bezpečnost,“ stojí v závěrech. „Evropská rada naléhavě vyzývá všechny země, aby okamžitě zastavily jakoukoli přímou či nepřímou pomoc Rusku v jeho útočné válce proti Ukrajině,“ dodává text.
