Putina rozzuřil atentát na atom-generála. Ukázal na chyby a selhání tajných služeb
Ruský prezident Vladimir Putin dnes v případu zabití ruského generála Igora Kirillova v Moskvě připustil selhání a chyby ruských tajných služeb. To podle něj umožnilo Ukrajině podnikat útoky v samém Rusku.
„To (atentát na generála) samozřejmě znamená, že naši strážci zákona a zvláštní služby tyto útoky nezachytili. Musíme zdokonalovat tuto práci, nesmíme připustit nejzávažnější selhání,“ prohlásil na výroční tiskové konferenci Putin, který je sám odchovancem sovětské tajné služby KGB, byl krátce ředitelem ruské služby FSB a obklopuje se někdejšími kolegy.
Nyní poznamenal, že Kirillov nebyl jediný případ, a připomněl novinářku Darju Duginovou, dceru nacionalistického ideologa, která v srpnu 2022 přišla o život při výbuchu nálože nastražené v jejím automobilu.
Tyto útoky podle ruského prezidenta svědčí o „teroristickém charakteru stávajícího režimu v Kyjevě“.
Ruská tajná služba FSB zadržela Uzbeka, kterého podezírá z nastražení a odpálení bomby, která v úterý zabila náčelníka sil radiační, chemické a biologické ochrany ruské armády Kirillova. Muž se podle FSB přiznal, že pracoval pro ukrajinskou tajnou službu, která mu za atentát slíbila peníze a trvalý pobyt v Evropě. Podezřelého s pouty na rukou dnes agenti podle ruských médií dopravili na místo činu kvůli ověření jeho výpovědi.
Devětadvacetiletý cizinec podle FSB uvedl, že před několika měsíci přijel do Moskvy na příkaz ukrajinských zpravodajských služeb. V metropoli si koupil elektrickou koloběžku, do které nastražil improvizované výbušné zařízení, a tu zaparkoval před vchodem do bytového domu, kde Kirillov bydlel. Jakmile generál opustil se svým asistentem budovu, Uzbek bombu na dálku odpálil, tvrdí FSB. Ukrajinci podle ní za atentát muži slíbili 100.000 dolarů (přes 2,3 milionu Kč) a trvalý pobyt v neupřesněné zemi Evropské unie.
Ukrajinská tajná služba SBU se v úterý k činu přihlásila.
Finský prezident Alexander Stubb dnes prohlásil, že příměří mezi Ruskem a Ukrajinou se podle jeho názoru nepodaří dosáhnout v nejbližších měsících. Jednání jsou delší, než původně předpokládal, a Evropa se musí připravit na válku pokračující celé léto, řekl Stubb na konferenci s lídry Estonska a Lotyšska. Rusko vojensky napadlo Ukrajinu v únoru 2022 a v současnosti odmítá ukrajinské návrhy bezpodmínečného příměří, o něž usiluje i americký prezident Donald Trump.
„Nevidím možnost, že by tenhle konflikt skončil příměřím v nejbližších několika měsících. Bohužel je před námi válečné léto,“ řekl dnes Stubb během každoroční konference Kultaranta, na niž letos pozval své protějšky z Lotyšska a Estonska, Edgarse Rinkévičse a Alara Karise. Dodal, že původně optimisticky soudil, že by příměří mohlo platit třeba už od května.
Stubb, který je jako jeden z mála evropských státníků v kontaktu s Trumpem, poznamenal, že Rusko opakuje požadavek na uznání ukrajinského poloostrova Krym a části východní Ukrajiny za své území. To je pro Kyjev i všechny evropské země de iure nepřijatelné a požadavek jednání komplikuje, uvedl Stubb.
Ukrajina získala z Ruska těla dalších 1245 vojáků, oznámil dnes ukrajinský koordinační štáb pro otázky zacházení s válečnými zajatci. Jde o poslední fázi repatriací pozůstatků na základě dohody s Ruskem, ke které Ukrajina dospěla začátkem června v Istanbulu. Rusko na Ukrajinu vrátilo celkem 6057 těl, uvádí RBK Ukrajina.
„Dnešek je poslední fází repatriace padlých vojáků,“ cituje agentura Reuters ukrajinského ministra obrany Rustema Umerova. „Od minulého týdne, kdy se začaly uplatňovat istanbulské dohody, jsme dokázali získat zpět přes 6000 těl,“ dodal. Rusko na jednání v Turecku uvedlo, že je připraveno vydat Ukrajině těla více než 6000 vojáků a přijmout od Ukrajiny jakýkoli počet padlých Rusů.
Ukrajina předala Rusku těla 78 jeho vojáků, řekl šéf ruských vyjednavačů Vladimir Medinskij. Rusko podle něj vrátilo na Ukrajinu 6060 těl.
Ukrajina podezřívala Kirillova z toho, že nařídil použít chemické zbraně proti ukrajinským vojákům. Kyjev jej proto považoval za „zcela legitimní cíl“ v rámci války, kterou před téměř třemi lety rozpoutalo Rusko svou invazí na Ukrajinu.
SBU oznámila, že Kirillova podezřívá ze spáchání válečných zločinů, když nařídil použít chemické zbraně proti ukrajinským vojákům. „Na Kirillovův rozkaz bylo od začátku plnohodnotné války zaznamenáno více než 4800 případů použití chemické munice nepřítelem,“ uvedla tajná služba na telegramu. S různými stupni otravy chemickými látkami bylo podle ní hospitalizováno na 2000 ukrajinských vojáků.
