Putina rozzuřil atentát na atom-generála. Ukázal na chyby a selhání tajných služeb
Ruský prezident Vladimir Putin dnes v případu zabití ruského generála Igora Kirillova v Moskvě připustil selhání a chyby ruských tajných služeb. To podle něj umožnilo Ukrajině podnikat útoky v samém Rusku.
„To (atentát na generála) samozřejmě znamená, že naši strážci zákona a zvláštní služby tyto útoky nezachytili. Musíme zdokonalovat tuto práci, nesmíme připustit nejzávažnější selhání,“ prohlásil na výroční tiskové konferenci Putin, který je sám odchovancem sovětské tajné služby KGB, byl krátce ředitelem ruské služby FSB a obklopuje se někdejšími kolegy.
Nyní poznamenal, že Kirillov nebyl jediný případ, a připomněl novinářku Darju Duginovou, dceru nacionalistického ideologa, která v srpnu 2022 přišla o život při výbuchu nálože nastražené v jejím automobilu.
Tyto útoky podle ruského prezidenta svědčí o „teroristickém charakteru stávajícího režimu v Kyjevě“.
Ruská tajná služba FSB zadržela Uzbeka, kterého podezírá z nastražení a odpálení bomby, která v úterý zabila náčelníka sil radiační, chemické a biologické ochrany ruské armády Kirillova. Muž se podle FSB přiznal, že pracoval pro ukrajinskou tajnou službu, která mu za atentát slíbila peníze a trvalý pobyt v Evropě. Podezřelého s pouty na rukou dnes agenti podle ruských médií dopravili na místo činu kvůli ověření jeho výpovědi.
Devětadvacetiletý cizinec podle FSB uvedl, že před několika měsíci přijel do Moskvy na příkaz ukrajinských zpravodajských služeb. V metropoli si koupil elektrickou koloběžku, do které nastražil improvizované výbušné zařízení, a tu zaparkoval před vchodem do bytového domu, kde Kirillov bydlel. Jakmile generál opustil se svým asistentem budovu, Uzbek bombu na dálku odpálil, tvrdí FSB. Ukrajinci podle ní za atentát muži slíbili 100.000 dolarů (přes 2,3 milionu Kč) a trvalý pobyt v neupřesněné zemi Evropské unie.
Ukrajinská tajná služba SBU se v úterý k činu přihlásila.
Pouze Spojené státy a prezident Donald Trump mají dostatečnou sílu k zastavení války na Ukrajině, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem v Ankaře.
„Nejdůležitější pro zastavení krveprolití a dosažení trvalého míru je, abychom pracovali s našimi partnery a aby americké vůdcovství zůstalo efektivní a silné,“ uvedl Zelenskyj na Telegramu. Pro Ukrajinu je podle něj také důležité, aby bylo Turecko připraveno poskytnout „potřebnou platformou“ pro vyjednávání s Ruskem.
Polská prokuratura vznesla obvinění proti dvěma ukrajinským občanům, kteří jsou podezřelí z nedávných sabotáží na polské železnici. Dvojice čelí obvinění ze spáchání diverze teroristické povahy na pokyn ruských zpravodajských služeb. „V průběhu několika desítek hodin trvajícího vyšetřování jsme získali důkazní materiál, který naznačuje, že přímými pachateli těchto diverzních akcí teroristické povahy byli s velkou pravděpodobností dva občané Ukrajiny: Oleksandr K. a Jevhenij I.,“ řekl dnes mluvčí polské prokuratury Przemyslaw Nowak. Důkazy podle něj vyšetřovatelé získali při prohlídce míst činu, z kamerových záznamů nebo z výpovědí svědků.
Sabotáže v Polsku se odehrály minulý víkend na trati mezi Varšavou a Dorohuskem, který se nachází na hranici s Ukrajinou, incidenty se staly konkrétně u obce Mika a u města Pulawy. Při jednom z nich poškodilo výbušné zařízení koleje, při dalším přinutila poškozená infrastruktura vlak s 475 cestujícími náhle zastavit, píše PAP. Oba obvinění stihli rychle prchnout do Běloruska.
Ukrajina doufá v obnovení výměny válečných zajatců s Ruskem do konce roku, pronesl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na společné tiskové konferenci s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem v Ankaře. Zelenskyj spoléhá na diplomatické úsilí Turecka i při snaze ukončit ruskou válku proti Ukrajině.
Erdogan zdůraznil nutnost pokračování přímých rozhovorů mezi Ruskem a Ukrajinou v Istanbulu. Stále intenzivnější útoky jsou podle tureckého premiéra důvodem k oživení těchto rozhovorů. „Především rostoucí útoky na energetickou infrastrukturu a následné ztráty na životech způsobují nenapravitelné škody, a to oběma stranám,“ uvedl Erdogan.
Výměny zajatců byly jediným výsledkem tří kol jednání ruských a ukrajinských delegací, která se letos v květnu, červnu a červenci konala v Istanbulu. Naposledy si Kyjev a Moskva vyměnily zajatce 2. října, akce se týkala 185 vojáků z každé strany. Na Ukrajinu se tehdy vrátilo také 20 civilistů.
Ukrajina podezřívala Kirillova z toho, že nařídil použít chemické zbraně proti ukrajinským vojákům. Kyjev jej proto považoval za „zcela legitimní cíl“ v rámci války, kterou před téměř třemi lety rozpoutalo Rusko svou invazí na Ukrajinu.
SBU oznámila, že Kirillova podezřívá ze spáchání válečných zločinů, když nařídil použít chemické zbraně proti ukrajinským vojákům. „Na Kirillovův rozkaz bylo od začátku plnohodnotné války zaznamenáno více než 4800 případů použití chemické munice nepřítelem,“ uvedla tajná služba na telegramu. S různými stupni otravy chemickými látkami bylo podle ní hospitalizováno na 2000 ukrajinských vojáků.
