Putin je šílený, hřímal Zelenskyj. Sešel se s Fialou, summit v Bruselu vyslal Rusku ostrý vzkaz
Ruský prezident Vladimir Putin je nebezpečný pro všechny a lidský život pro něj nic neznamená, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po jednání s lídry Evropské unie. Ukrajina potřebuje jasný mírový plán, protože Putin ji může kdykoli po uzavření případné mírové dohody napadnout znovu, dodal. Putin je podle něho šílený. Prezidenti a premiéři zemí EU vyzvali k navýšení podpory Ukrajiny a rovněž i podpory ukrajinského obranného průmyslu. Se Zelenským se v Bruselu sešel premiér Patr Fiala.
„Chceme ukončit válku, chceme mír, ale potřebujeme bezpečnostní záruky, které nás dlouhodobě ochrání,“ řekl Zelenskyj. Putin se podle ukrajinského prezidenta nespokojí s ovládnutím části ukrajinského území a bude chtít více, evropští partneři by proto měli napadené zemi pomoci zaručit bezpečnost. Zelenskyj prohlásil, že začala debata o umístění mírových jednotek na Ukrajině, o konkrétních možnostech ale nechtěl s novináři hovořit. Zdůraznil také, že k dosažení míru je potřeba jednota mezi Spojenými státy a EU.
Putin je nebezpečný pro všechny a lidský život pro něj nic neznamená, řekl Zelenskyj novinářům. Ukrajina podle něj potřebuje jasný mírový plán, protože ruský prezident ji může kdykoli po uzavření případné mírové dohody napadnout znovu. „(Putin) miluje zabíjení, to je velmi nebezpečné pro všechny. Chci, aby nám Trump pomohl a ukončil tuto válku,“ odpověděl Zelenskyj na dotaz, co očekává po 20. lednu, kdy nový americký prezident nastoupí do funkce.
Prezidenti a premiéři v závěrech, které se týkají Kyjeva, zdůraznili „svou podporu komplexnímu, spravedlivému a trvalému míru založenému na zásadách Charty OSN a mezinárodním právu, v souladu s klíčovými principy a cíli ukrajinského mírového plánu, a zdůraznili zásadu, že žádná iniciativa týkající se Ukrajiny nesmí být podniknuta bez Ukrajiny“.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.
Americká administrativa zrušila klíčové omezení týkající se používání některých raket dlouhého doletu Ukrajinou dodaných západními spojenci, což Kyjevu umožňuje eskalovat útoky na cíle v Rusku a zvyšovat tlak na Kreml, informoval Wall Street Journal s odvoláním na své zdroje.
Ukrajina v úterý použila britskou řízenou střelu Storm Shadow k útoku na chemický závod v Brjansku, což ukrajinský generální štáb označil za „úspěšný zásah“, který pronikl ruskou protivzdušnou obranou. Americké povolení k použití rakety v Rusku následuje po nedávném převodu pravomocí k podpoře takových útoků z ministra Pentagonu Peta Hegsetha na velitele NATO v Evropě Alexuse Grinkeviche, píše WSJ.
Cesta k přijetí 19. balíku sankcí Evropské unie proti Rusku je volná, žádná členská země již nemá vůči novým odvetným opatřením výhrady. Dnes večer to podle agentury Reuters oznámilo dánské předsednictví EU. Balíček sankcí, který je reakcí za pokračující ruskou invazi na Ukrajinu, zahrnuje řadu opatření v oblasti energetiky a financí včetně postupného zákazu dovozu zkapalněného zemního plynu (LNG) z Ruska.
„S potěšením oznamujeme, že jsme dostali od zbývajícího členského státu oznámení, že nyní může odvolat své výhrady k 19. sankčnímu balíku,“ uvedlo podle agentur dánské předsednictví. EU nyní spustila takzvanou tichou proceduru, kdy mají unijní země ještě možnost se proti sankcím vyslovit. Pokud tak neučiní, bude ve čtvrtek v 08:00 balík schválen.
„Aby se mohla Ukrajina účinně bránit ruské agresi, vyzývá Evropská rada k urychlenému zvýšení úsilí, zejména pokud jde o dodávky systémů protivzdušné obrany, munice a raket, jakož i o poskytnutí nezbytného výcviku a vybavení pro ukrajinské brigády,“ dodává desetistránkový dokument. Zdůrazněna je rovněž další podpora a rozvoj ukrajinského obranného průmyslu a prohloubení jeho spolupráce s obranným průmyslem v EU.
Schůzka s Fialou
Na okraj summitu se se Zelenským sešel premiér Petr Fiala, který Česko v Bruselu zastupuje. Snímek ze schůzky ukázal na sociálních sítích. Česká republika patří od začátku Ruskem rozpoutané války k pevným spojencům Ukrajiny.
Zelenskyj přidal na sociální sítě video a Česku za podporu poděkoval. „Jsem vděčný za všestrannou podporu Ukrajinců v jejich boji proti ruské agresi. Ukrajina počítá s tím, že nadcházející rok bude pro ukrajinsko-české vztahy co nejproduktivnější. Dnes jsme diskutovali o současných obranných potřebách Ukrajiny se zvláštním zaměřením na posílení systémů protivzdušné obrany k ochraně strategických energetických zařízení. Posílení Ukrajiny a podpora našich vojáků v první linii přibližuje konec války a spravedlivý mír pro celou Evropu,“ napsal Zelenskyj.
Unijní lídři rovněž znovu potvrdili „neochvějný závazek Evropské unie poskytovat Ukrajině a jejímu lidu trvalou politickou, finanční, ekonomickou, humanitární, vojenskou a diplomatickou podporu tak dlouho a tak intenzivně, jak to bude potřeba“. „Rusko nesmí zvítězit,“ stojí v textu. Některé baltské země podle informací ČTK chtěly text změnit na „Ukrajina musí zvítězit“, nicméně šéf unijních summitů António Costa nakonec prosadil tuto verzi s tím, že jde i o vzkaz světu a zejména budoucí americké administrativě prezidenta Donalda Trumpa, který nastoupí do funkce 20. ledna.
V summitových závěrech se hovoří i o finanční pomoci pro Kyjev. Celkové platby pro Ukrajinu „budou v roce 2024 činit 16,2 miliardy eur; v roce 2025 se očekává, že platby dosáhnou 12,5 miliardy eur,“ píše se v textu. V období let 2024 až 2027 by měla Ukrajina od EU dostat celkem až 50 miliard eur v grantech a půjčkách. Vyplácení pravidelné čtvrtletní platby je podmíněno tím, že Ukrajina každé čtvrtletí až do konce roku 2027 předloží řádně odůvodněnou žádost o výplatu peněz. Peníze jsou určeny na podporu makrofinanční stability a fungování veřejné správy země, která se již téměř tři roky brání ruské invazi.
Unijní lídři rovněž odsoudili „zesílenou a záměrnou ruskou kampaň proti ukrajinské energetické a další civilní infrastruktuře“ a podporu třetích zemí poskytovanou Rusku při jeho válce proti Ukrajině. „Transfery zbraní a prohlubující se vojenská spolupráce mezi Ruskem a KLDR a Íránem, stejně jako rozmístění vojenských sil KLDR v Rusku a jejich použití na bojišti proti Ukrajině představují mezinárodní eskalaci války s vážnými důsledky pro mezinárodní mír a bezpečnost,“ stojí v závěrech. „Evropská rada naléhavě vyzývá všechny země, aby okamžitě zastavily jakoukoli přímou či nepřímou pomoc Rusku v jeho útočné válce proti Ukrajině,“ dodává text.
