Kreml opět chřestí zbraněmi: Rusko se musí připravit na válku s NATO, prohlásil ministr obrany
Rusko se musí připravit na možnou válku s NATO v Evropě v nejbližším desetiletí, prohlásil podle médií ruský ministr obrany Andrej Belousov při dnešní poradě vedení ruských ozbrojených sil, které se zúčastnil prezident Vladimir Putin.
Rusko musí být připraveno „na jakýkoliv vývoj situace ve střednědobé perspektivě“, a to „včetně možného válečného konfliktu se Severoatlantickou aliancí v Evropě v nejbližším desetiletí“, řekl Belousov s odvoláním na závěry červencového summitu NATO ve Washingtonu.
Za hlavní úkol svého rezortu ministr podle listu Kommersant označil válčení na Ukrajině, ale za nezbytné pokládá i rozvoj technologií, včetně umělé inteligence, a vojenskou přítomnost ve Střední Asii, v Africe, na Kavkaze a v Podněstří. Ruské vojenské výdaje podle Belousova dosáhly 6,3 procenta hrubého domácího produktu země a tvoří bezmála třetinu výdajů státního rozpočtu.
Prezident Putin opět obvinil Západ, že tlačí Rusko k „nepřekročitelným mezím“, a pohrozil, že Moskva bude nucena odpovědět na počínání Západu. „Pokud Spojené státy přistoupí k rozmístění takových zbraňových systémů (raket a střel středního a krátkého dolu), padnou všechna naše dobrovolná omezení,“ varoval šéf státu podle agentury Interfax.
„Končící rok se stal mezníkem při dosahování cílů speciální vojenské operace,“ prohlásil Putin, na jehož rozkaz ruská vojska 24. února 2022 vpadla do sousední země, a rozpoutala tak nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války. Ukrajina se i s vojenskou podporou Západu brání ruské agresi už více než tisíc dnů.
Ruská vojska letos dobyla na Ukrajině 189 obcí a mají strategickou iniciativu po celé frontové linii, tvrdil prezident. Belousov podle médií na poradě uvedl, že ruská vojska letos obsadila téměř 4500 čtverečních kilometrů a armádu letos posílilo 427 000 mužů. Putin nezmínil, kolik ruských vojáků přišlo na Ukrajině o život, ale vyhlásil minutu mlčení k jejich uctění.
Rusko nyní podle západních analytiků ovládá více než 110 000 kilometrů čtverečních, tedy přes 18 procent ukrajinského zemí, a to včetně anektovaného Krymu, připomněla nedávno BBC v souvislosti se zprávou, že postup ruských vojsk na východě Ukrajiny se v listopadu výrazně zrychlil.
Rusko za uplynulý měsíc dobylo téměř pětkrát více ukrajinského území než za celý loňský rok, upozornil na sociální síti Telegram ukrajinský projekt UA War Infographics. Minulý měsíc se ruským jednotkám podařilo okupovat 702 kilometrů čtverečních ukrajinského území a od začátku letošního roku obsadilo 2800 kilometrů čtverečních, což představovalo 0,46 procenta rozlohy Ukrajiny v mezinárodně uznaných hranicích.
S výpadky mobilního internetu začalo dnes v Petrohradu mezinárodní ekonomické fórum, kterého se má již tradičně zúčastnit ruský prezident Vladimir Putin. Na prudký růst stížností uživatelů na výpadky mobilního internetu ve druhém největším ruském městě v den zahájení fóra upozornil server The Moscow Times. Lidé si zejména stěžují, že jim nefungují aplikace pro objednání taxi. Podle dřívějších zpráv ruských médií regionální úřady pravidelně vypínají mobilní internet v případě hrozby dronového náletu z Ukrajiny, která se již čtvrtým rokem brání ruské invazi.
Hodina vypnutí internetu v Petrohradu připraví regionální ekonomiku o 78 milionů rublů (asi 21,5 milionu Kč), napsal server The Moscow Times s odvoláním na šéfa nevládního spolku Společnost obrany internetu Michaila Klimareva.
Velvyslanec Německa na Ukrajině Martin Jäger bude novým šéfem německé Spolkové zpravodajské služby (BND), napsala dnes s odvoláním na zdroje z vlády agentura DPA. Nahradí tak dosavadního šéfa tajné služby Bruna Kahla, který se po devíti letech přesouvá do Vatikánu.
Šedesátiletý Jäger je špičkovým diplomatem. Má bohaté zkušenosti jako velvyslanec v krizových oblastech, z kancléřství a také z obchodu. V letech 2021 až 2023 zastupoval Jäger Německo v Bagdádu, předloni se stal velvyslancem v Kyjevě.
„V době studené války Spojené státy a jejich spojenci v mnohém překonaly Sovětský svaz. Dnes, tváří v tvář NATO a EU, nemá Rusko šanci. Musíme však zůstat jednotní,“ řekla na plenárním zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová.
Rusko podle ní v loňském roce utratilo na zbrojní výdaje více než celá Evropská unie, utrácí na armádu více než na zdravotnictví, vzdělávání či sociální služby. „Připravuje se na dlouhotrvající agresi. Neutrácíte tolik na vojenské vybavení, kdybyste ho nechtěli používat,“ dodala v debatě věnované nadcházejícímu summitu NATO, který se bude konat 24. a 25. června v Haagu.
