Kreml opět chřestí zbraněmi: Rusko se musí připravit na válku s NATO, prohlásil ministr obrany
Rusko se musí připravit na možnou válku s NATO v Evropě v nejbližším desetiletí, prohlásil podle médií ruský ministr obrany Andrej Belousov při dnešní poradě vedení ruských ozbrojených sil, které se zúčastnil prezident Vladimir Putin.
Rusko musí být připraveno „na jakýkoliv vývoj situace ve střednědobé perspektivě“, a to „včetně možného válečného konfliktu se Severoatlantickou aliancí v Evropě v nejbližším desetiletí“, řekl Belousov s odvoláním na závěry červencového summitu NATO ve Washingtonu.
Za hlavní úkol svého rezortu ministr podle listu Kommersant označil válčení na Ukrajině, ale za nezbytné pokládá i rozvoj technologií, včetně umělé inteligence, a vojenskou přítomnost ve Střední Asii, v Africe, na Kavkaze a v Podněstří. Ruské vojenské výdaje podle Belousova dosáhly 6,3 procenta hrubého domácího produktu země a tvoří bezmála třetinu výdajů státního rozpočtu.
Prezident Putin opět obvinil Západ, že tlačí Rusko k „nepřekročitelným mezím“, a pohrozil, že Moskva bude nucena odpovědět na počínání Západu. „Pokud Spojené státy přistoupí k rozmístění takových zbraňových systémů (raket a střel středního a krátkého dolu), padnou všechna naše dobrovolná omezení,“ varoval šéf státu podle agentury Interfax.
„Končící rok se stal mezníkem při dosahování cílů speciální vojenské operace,“ prohlásil Putin, na jehož rozkaz ruská vojska 24. února 2022 vpadla do sousední země, a rozpoutala tak nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války. Ukrajina se i s vojenskou podporou Západu brání ruské agresi už více než tisíc dnů.
Ruská vojska letos dobyla na Ukrajině 189 obcí a mají strategickou iniciativu po celé frontové linii, tvrdil prezident. Belousov podle médií na poradě uvedl, že ruská vojska letos obsadila téměř 4500 čtverečních kilometrů a armádu letos posílilo 427 000 mužů. Putin nezmínil, kolik ruských vojáků přišlo na Ukrajině o život, ale vyhlásil minutu mlčení k jejich uctění.
Rusko nyní podle západních analytiků ovládá více než 110 000 kilometrů čtverečních, tedy přes 18 procent ukrajinského zemí, a to včetně anektovaného Krymu, připomněla nedávno BBC v souvislosti se zprávou, že postup ruských vojsk na východě Ukrajiny se v listopadu výrazně zrychlil.
Rusko za uplynulý měsíc dobylo téměř pětkrát více ukrajinského území než za celý loňský rok, upozornil na sociální síti Telegram ukrajinský projekt UA War Infographics. Minulý měsíc se ruským jednotkám podařilo okupovat 702 kilometrů čtverečních ukrajinského území a od začátku letošního roku obsadilo 2800 kilometrů čtverečních, což představovalo 0,46 procenta rozlohy Ukrajiny v mezinárodně uznaných hranicích.
Nedávné narušení vzdušného prostoru Polska, Rumunska a Estonska Ruskem nejsou podle senátního zahraničního výboru oddělené incidenty, ale širší kampaň Ruska. Rusko usiluje o destabilizaci členských států NATO a eskalaci bezpečnostních hrozeb, proto za následky svých provokací ponese plnou odpovědnost. Dnes se na tom usnesl senátní výbor pro zahraniční věci, když na uzavřeném jednání s vyloučením veřejnosti projednával například situaci na ukrajinském bojišti nebo zprávu o ruských dronech nad Polskem. S výsledkem novináře seznámil předseda výboru Pavel Fischer (za TOP 09).
Senátoři si k dnešnímu jednání přizvali zástupce ministerstva obrany, generálního štábu a Vojenského zpravodajství.
Komisař pro obranu Andrius Kubilius na pátek svolal jednání o takzvané zdi proti dronům podél celé východní hranice Evropské unie. On-line schůzky se zúčastní zástupci sedmi zemí v první linii - Estonska, Lotyšska, Litvy, Finska, Polska, Rumunska a Bulharska - a pozvána byla rovněž Ukrajina, uvedl mluvčí Evropské komise (EK). Jednání je reakcí na sérii narušení unijního vzdušného prostoru ruskými letouny a drony.
„Jde o konkrétní krok navazující na slova předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, související i s nedávnými útoky v Rumunsku a v Polsku,“ uvedl mluvčí Thomas Regnier. Šéfka unijní exekutivy ve svém projevu o stavu EU na začátku září podpořila požadavky na vytvoření zdi proti dronům podporované unií a prohlásila, že Evropská unie musí „vyslyšet výzvy pobaltských přátel“ ohledně ochrany východních hranic bloku.
Nynější přelet dronů nad kodaňským letištěm byl dosud nejzávažnějším útokem na dánskou infrastrukturu, řekla dnes premiérka Mette Frederiksenová dánské televizi. Incident spojila s řadou podobných událostí v Evropě z nedávné doby. Podle dánských zpravodajských služeb čelí země významné hrozbě sabotáže, napsala agentura AFP. Moskva dnes popřela, že by byla do přeletu dronů u Kodaně zapletena.
Největší dánské letiště bylo kvůli přeletům dvou až tří dronů v pondělí večer uzavřeno na několik hodin, což podle jeho vedení ovlivnilo a ovlivní cesty asi 20.000 lidí. Policie dnes ráno uvedla, že drony ovládal někdo s dostatečnými zkušenostmi, po původci incidentu však stále pátrá.
