Zmrazení fronty, umírnění sankcí i konec pomoci: Trumpův zmocněnec tasil drsný plán na konec války
Zmrazení frontové linie, zvolnění sankcí, vytvoření demilitarizované zóny, ale i slib, že se Ukrajina odmlčí u možného připojení k NATO. Takové jsou body plánu na ukončení války, které sdílel budoucí americký zmocněnec Keith Kellogg. Právě Kellog by měl podle zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa stát za tím, aby konflikt mezi Ukrajinou a Ruskem dostál svého konce.
Američané si v listopadu zvolili novou hlavu státu - republikána Donalda Trumpa (78). Prezident se během kampaně chvástal, že až znovu nastoupí do úřadu, ukončí válku na Ukrajině do 24 hodin. A nyní se tasil s novým zmocněncem, který v tomto mírovém tažení bude hrát hlavní roli, generála a jeho bývalého poradce pro národní bezpečnost Keitha Kellogga (80). „Společně zajistíme MÍR PROSTŘEDNICTVÍM SÍLY a uděláme Ameriku a svět OPĚT BEZPEČNÝMI!“ popsal Trump na svém kanálu Truth Social.
A Kellogg nezahálel a představil svůj podrobný mírový plán, jak píše americká CNN. Válka je podle něj vlastně jen „krizí, které se dá předejít a která zamotala Ameriku do nekonečné války kvůli nekompetentní politice Bidenovy administrativy“. Spoustu času generál obecně tráví spíláním na Bidena.
Pomoc od USA? Nově jen s podmínkou
Dle Kellogga by se mělo především jasně říci, že Ukrajina nepatří do NATO a její případné přibrání do aliance by mělo být „odloženo na neurčito“. V plánech, které generál zkoumal je ale i návrh, aby si Rusko část území ponechalo a Ukrajina na oplátku vstoupilo do NATO.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle Sky News navrhl, že by dohoda o příměří mohla být uzavřena, pokud by ukrajinské území, které země ovládá, bylo vzato „pod ochranný deštník NATO“. To by podle něj umožnilo později jednat o navrácení okupovaných území „diplomatickou cestou“.
V rozhovoru s hlavním zpravodajem Sky News Stuartem Ramsayem Zelenskyj reagoval na zprávy médií, podle nichž by jedním z plánů Trumpa na ukončení války mohlo být to, že Kyjev postoupí Rusku území, které Moskva zabrala, výměnou za vstup Ukrajiny do NATO.
Zdá se, že Zelenskyj souhlasí s tím, že okupované východní části země budou prozatím z takové dohody vyňaty, dodala televize Sky News. „Pokud chceme zastavit 'horkou fázi války', musíme vzít pod deštník NATO území Ukrajiny, které máme pod kontrolou,“ řekl Zelenskyj. „Musíme to udělat rychle. A okupovaná území Ukrajiny může země získat zpět diplomatickou cestou,“ dodal.
A role USA? Ta by se měla podle zmocněnce změnit, a to radikálně. Amerika by se podle něj neměla zapojovat do dalšího konfliktu a zmiňuje, že se jí tenčí zásoby zbraní. Říká tak, že budoucí americká pomoc - pravděpodobně ve formě půjček - bude podmíněná tím, že Ukrajina zasedne s Ruskem za vyjednávací stůl. Vyzbrojování pak má dosáhnout jen do té míry, aby se země jen zvládala bránit proti dalšímu postupu ruských vojsk.
Očekává se také to, že představitelé Trumpovy administrativy budou tlačit na evropské spojence a NATO, aby převzali větší podíl nákladů na podporu Ukrajiny. V plánu je také možnost zavést poplatky z prodeje ruských energetických zásob, ze kterých se bude financovat obnova Ukrajiny po ukončení konfliktu.
Úlevy pro Rusko
Rusku slibuje Kellogg jisté úlevy, pokud půjde jeho plánu na ruku. Moskva by se podle něj mohla zbavit několika amerických sankcí v případě, že přistoupí na dohodu, která se bude líbit i Ukrajině. Nutností je zmražení frontových linií a zavedení demilitarizované zóny.
Uznává ale, že jelikož Ukrajina nesmí být požádána o územní ústupky, nejspíše nedojde k diplomatickému průlomu, dokud stávající ruský prezident Vladimir Putin neopustí svůj úřad.
Podle komentátorů ze CNN ale generál nemyslí na to, že na plán, který by se mohl začít realizovat při lednovém nástupu Trumpa do úřadu, už nyní může Moskva reagovat. Přesněji je podle nich možné, že se Kreml pokusí získat co nejvíce území, než dojde ke zmrazení frontových linií.
Problematické je podle nich i udržení demilitarizované zóny, jelikož Rusko často a otevřeně ignoruje příměří a sleduje své územní cíle. „Bylo by pravděpodobně zapotřebí zónu hlídat, a to za pomocí vojáků z nezúčastněných zemí a vojáků NATO. To by bylo pokrytí stovky kilometrů,“ píše CNN.
Paradoxní je i generálovo vyjádření o vyzbrojení Ukrajiny jen do té míry, aby se pouze bránila, ale zároveň mluví o jistém zastavení takové pomoci. Už nyní se navíc obranné zbraně a náboje, které jsou na Ukrajinu zasílané, spotřebovávají rychleji, než jsou dodávány.
Putinova šance?
Kritici hovoří o tom, že se jedná o další ústupky Putinovy, jelikož se začíná Západ obávat jaderných zbraní. „Začíná proces, ve kterém si bude lstivý a prolhaný Putin libovat. Využije příměří a západní slabosti, to je jeho silnou stránkou a je to okamžik, na který čekal téměř tři roky. Plán totiž ukazuje i únavu Západu ohledně zbrojní výroby,“ konstatují komentátoři závěrem.
Vlajky Ukrajiny by jako symbol solidarity měly v Česku viset dál, vyjádřil se prezident Petr Pavel k tomu, jak novopečený předseda Sněmovny Tomio Okamura jednu z budovy svého úřadu sundal. Horší by ale bylo, kdyby se zastavila materiální pomoc, dodal prezident.
Ukrajinec, který je vězněný v Itálii kvůli podezření z účasti na útoku na plynovody Nord Stream v roce 2022, se označil za válečného zajatce. Uvedl to dnes jeho obhájce Nicola Canestrini v textu rozeslaném novinářům. Bývalý ukrajinský voják čeká na rozhodnutí italských soudů ohledně vydání do Německa.
Canestrini médiím rozeslal kopii ručně psaného vzkazu v ukrajinštině, o kterém tvrdí, že ho od svého klienta obdržel „soukromou formou“. Zadržovaný Ukrajinec drží od konce října hladovku kvůli podmínkám věznění v Itálii. „Držím hladovku, protože Italové ignorují mé žádosti a moje práva válečného zajatce a lidské bytosti,“ stojí podle advokáta v textu. V něm se vězněný muž označuje za důstojníka ukrajinské armády.
Muže italská policie zadržela v srpnu na základě evropského zatykače vydaného Německem, které chce Ukrajince soudit ohledně možného podílu na útoku na plynovody Nord Stream. Na konci října odvolací soud v Bologni rozhodl ve prospěch vydání poté, co mu kauzu vrátil nejvyšší soud, který shledal nedostatky v prvním kladném rozhodnutí bolognského soudu.
Ukrajinské speciální síly (SSO) později oznámily, že v noci na dnešek zasáhly ropný sklad v obci Hvardijske na Rusy okupovaném Krymu. Drony udeřily na čerpací zařízení v areálu podniku. Podle SSO šlo o třetí úspěšný útok na tento objekt za méně než měsíc. Sklad Hvardijske je důležitou součástí logistického systému okupační moci na Krymu, tvrdí speciální síly. Hraje podle nich významnou roli při zásobování vojenských objektů a pro dopravu invazních sil.
