Lipavský nečekaně v Kyjevě: Procházka po minovém poli a prohlídka vybombardované nemocnice
Český ministr zahraničí Jan Lipavský při své dnes zahájené návštěvě Ukrajiny ujistil svého resortního kolegu Andrije Sybihu o pokračující české podpoře Ukrajiny. Uvedl, že Česko v rámci své muniční iniciativy do konce roku dodá Ruskem napadené zemi na 500.000 kusů dělostřeleckých nábojů. Zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem vnímá Sybiha především jako příležitost.
„Známé přísloví říká, že nejtemnější noc je vždy před úsvitem. Jsme si dobře vědomi výzev a nelehkých rozhodnutí, která vás čekají (...) Dovolte mi, abych vás ujistil, že v tom nejste sami,“ uvedl po setkání se Sybihou Lipavský. O osudu Ukrajiny podle něj nemůže rozhodovat nikdo jiný než Ukrajina.
Lipavský také řekl, že v rámci české muniční iniciativy bude do konce roku Ukrajině dodáno na 500.000 kusů dělostřeleckých nábojů, přičemž iniciativa bude pokračovat. Zopakoval, že ČR podporuje také vstup Ukrajiny do Evropské unie a NATO, což je podle něj nezbytné pro zajištění ukrajinské bezpečnosti. Bude také nadále podporovat ukrajinskou občanskou společnost a nezávislá média, která jsou „tím, co Ukrajinu odlišuje od autoritářského Ruska“.
Návštěva šéfa české diplomacie začíná den poté, co Rusko vypustilo na Ukrajinu jednu ze svých nejnovějších raket středního doletu, vybavenou nejadernou bojovou hlavicí. Podle prezidenta Vladimira Putina šlo o reakci na kroky Západu, který Kyjevu dovolil použít dodané střely proti cílům na ruském území. EU odpal označila za novou eskalaci ze strany Moskvy.
Lipavského po cestě vlakem přivítala na kyjevském nádraží pracovnice protokolu ukrajinského ministerstva zahraničí, český velvyslanec v Kyjevě Radek Pech a ukrajinský velvyslanec v Praze Vasyl Zvarych. Kromě jednání s jeho resortním kolegou Sybihou čeká českého ministra také diskuse s premiérem Denysem Šmyhalem. Zatím není jisté, zda se Lipavský sejde též s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Lipavský po příjezdu do Kyjeva na síti X uvedl, že ho zajímá jak se Ukrajincům daří čelit bombardování, jak fungují české projekty na místě a jak v následujících měsících lépe cílit mezinárodní pomoc. „O tom všem tu budu jednat,“ napsal bez bližších podrobností.
Projekt odminování
Myla leží poblíž města Buča asi 15 kilometrů západně od Kyjeva. Na začátku rozsáhlé invaze Moskvy na Ukrajinu obsadila část obce ruská armáda a kontrolovala ji do března 2022. Ruští vojáci ve snaze posílit vlastní obranné pozice vytvořili v oblasti minová pole. Nevládní organizace HALO Trust zde provádí nejen odminovací práce, ale také školení místních obyvatel. Finančně projekt podporuje řada vlád včetně té české.
Lipavský si vyslechl informace o průběhu projektu a ve speciálním vybavení se prošel v blízkosti minového pole.
Poté si ministr prohlédl kyjevskou dětskou nemocnici Ochmatdyt, kterou v červenci vážně poškodil ruský vzdušný úder. Na místě zdůraznil, že Česko bude nadále podporovat ukrajinské zdravotnictví.
„Když ruští barbaři shodili rakety na dětskou nemocnici v Ochmatdyt, napsal jsem, že něco takového může udělat jen ‘odpad lidstva’. Když jsem to dnes ale viděl na vlastní oči, býval bych volil ostřejší slova,“ napsal později na sociální síti X.
Specializovanou dětskou nemocnici Ochmatdyt zasáhla 8. července ruská střela s plochou dráhou letu Ch-101. Zcela zničena byla jedna z budov, kde podle kyjevských úřadů zahynuli dva lidé - lékař a dědeček jedné pacientky - a dalších 50 bylo zraněno. Dva dny po útoku ukrajinský ministr zdravotnictví oznámil i první oběť z řad dětských pacientů; chlapce, který byl na jednotce intenzivní péče. Škody po útoku jsou odstraňovány dodnes. Útok na nemocnici je pokládán za válečný zločin.
„Je to smutná připomínka toho, proč je potřeba vytrvat s tom, že budeme podporovat Ukrajinu i vojensky, aby třeba taková raketa vůbec nevyletěla, nebo aby ji Ukrajinci dokázali střelit. A uděláme všechno pro to, aby se to také nemohlo nikdy týkat nás,“ řekl Lipavský novinářům.
Mezi největšími podporovateli
Česko patří na mezinárodním poli k největším podporovatelům Ukrajiny v její už déle než 1000 dní pokračující obraně před ruskou agresí a bylo mezi prvními, kdo Kyjevu dodal těžkou výzbroj. Letos Praha zahájila iniciativu, jejímž cílem je získávat pro Ukrajinu dělostřeleckou munici ze zemí mimo EU. Lipavský v čele české diplomacie vyvíjí úsilí, aby ruští diplomaté dostávali víza a povolení k pobytu v EU, která umožní pohyb pouze v rámci hostitelské země, a nikoli po celém schengenu.
Rusko napadlo Ukrajinu 24. února 2022 a v současnosti okupuje asi pětinu její rozlohy, včetně poloostrova Krym, protiprávně anektovaného už na jaře 2014. Ukrajinské jednotky se v posledních měsících snaží zadržovat mohutnou ruskou ofenzivu, která se soustřeďuje zejména v oblasti Donbasu na východě země. Rusku se za značných ztrát na lidech i technice daří sice pomalu, ale setrvale postupovat. Kyjev tvrdí, že potřebuje větší pomoc Západu, aby měl šanci ruský nápor zadržet.
„Chceme Rusko zasáhnout tam, kde získává své peníze. Žádný sektor není tabu,“ napsala šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová na sociální síti X k novému, 19. balíčku sankcí. Komise podle ní chce návrhem zakročit proti ruským finančním podvodům ve třetích zemích, což zahrnuje kryptoměny, a zaměřit se na ruský platební systém Mir. Podle šéfky evropské diplomacie je rovněž nutné přerušit dodávky ruskému vojenskému průmyslu tak, aby nemohl živit svou válečnou mašinerii. Zákaz vývozu z EU bude rozšířen o další chemikálie, kovové komponenty, soli a rudy a dojde ke zpřísnění kontrol vývozu pro subjekty z Ruska, Číny a Indie.
Server Ukrajinska pravda s odvoláním na mapy ukrajinského projektu DeepState napsal, že invazní armáda dosáhla největšího postupu u obcí Šandryholove a Zelena Dolyna, které leží několik kilometrů severně od města Lyman.
„Poblíž Šandryholove Rusové aktivně postupují směrem k (obci) Jarové,“ píše Ukrajinska pravda bez dalších podrobností. Ve své dřívější zprávě o vývoji bojů s odvoláním na ukrajinskou armádu tentýž web psal o obtížné situaci u města Kupjansk v Charkovské oblasti, kterého se podle něj invazní vojska pokoušejí zmocnit.
Příchody a odchody migrantů z Ukrajiny by po válce mohly sehrát důležitou roli pro hospodářský růst zemí střední Evropy. Možné dopady na výkon regionu se pohybují v rozmezí od minus šesti do tří procent v závislosti na tom, zda budou hostitelské země opouštět, nebo zda jich přijde ještě více, uvádějí analytici společnosti S&P Global.
Téměř polovina ukrajinských uprchlíků, kteří se v současné době nacházejí v EU, žije v 11 zemích střední a východní Evropy. To představuje významný impuls pro jejich trhy práce. Bulharsko, Chorvatsko, Česká republika, Estonsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko představují méně než čtvrtinu celkové populace EU.
„Směr hospodářského růstu ve střední a východní Evropě by mohla určit poválečná ukrajinská migrace, přičemž současný impuls ze strany ukrajinských pracovníků by se mohl zrychlit nebo otočit,“ uvedla S&P Global, kterou cituje agentura Reuters.
