Zelenskyj po boku Orbána. Maďarsko hostí evropský summit, za Česko dorazil Fiala
V Maďarsku se dnes scházejí předsedové vlád a hlavy států Evropské unie a dalších zemí na summitu Evropského politického společenství (EPC). Česko v Budapešti zastupuje premiér Petr Fiala (ODS). Za Ukrajinu dorazil prezident Volodymyr Zelenskyj. Tématy v pořadí pátého setkání jsou bezpečnostní výzvy, migrace a hospodářská bezpečnost.
Francouzský prezident Emmanuel Macron při zahájení summitu uvedl, že Evropa by neměla navěky delegovat svou bezpečnost na Američany. Je podle něj ve společném zájmu, aby Rusko nevyhrálo válku na Ukrajině.
Spojené státy a Čína budou podle Macrona především hájit své zájmy. Francouzský prezident ve středu mluvil s nově zvoleným prezidentem USA Donaldem Trumpem - je podle něj legitimní, že jako Američan bude především hájit zájmy Spojených států. Evropa musí být připravena hájit zájmy Evropanů, řekl Macron.
První setkání v Praze
Vznik EPC inicioval v květnu 2022 právě Macron. Neformální platforma má podporovat politický dialog v Evropě a přispívat k její stabilitě, bezpečnosti a prosperitě. První setkání se konalo na podzim 2022 v Praze, podruhé se zástupci evropských zemí sešli v červnu 2023 v moldavské metropoli Kišiněvě a následně v říjnu v Granadě. Poslední summit EPC se konal letos v červenci u Oxfordu.
Na summit EPC v Budapešti v pátek naváže neformální jednání Evropské rady. Hlavy států a předsedové vlád členských států Evropské unie se na něm budou věnovat především posílení konkurenceschopnosti EU. Zabývat by se měli také transatlantickými vztahy po vítězsví republikánského exprezidenta Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách.
Evropa se má účastnit mírového procesu, uvedl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na telegramu, kde informoval o telefonátu s německým kancléřem Friedrichem Merzem. Parametry ukončení války s Ruskem budou podle Zelenského určovat bezpečnostní podmínky pro Evropu po celá desetiletí. Mluvčí šéfa německé vlády podle agentury Reuters řekl, že státníci spolu probrali vývoj situace po setkání amerického zmocněnce Steva Witkoffa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
„Válka se odehrává v Evropě a Ukrajina je neoddělitelnou součástí Evropy, už jednáme o vstupu do Evropské unie. Proto se Evropa má účastnit příslušných procesů,“ napsal Zelenskyj. Kyjev i Berlín podle něj vnímají nutnost ukončit konflikt vyvolaný Ruskem co nejrychleji a důstojným mírem. „Oba se dohodli na udržování úzkého kontaktu s evropskými partnery a USA,“ sdělil mluvčí německého kancléře.
„Včera se také diskutovalo o různých potenciálních formátech setkání za účelem dosažení míru na úrovní lídrů v nejbližší době: dva bilaterální formáty, jeden trilaterální,“ napsal dále Zelenskyj a dodal, že Ukrajina se setkání nebojí a očekává stejně odvážný přístup ze strany Ruska.
Městský soud v Praze i napodruhé odročil projednání případu souvisejícího s domobraneckou proruskou skupinou Českoslovenští vojáci v záloze za mír. Státní zástupce Martin Bílý viní skupinu mimo jiné z toho, že v roce 2017 vyslala bývalého českého vojáka Miloše Ouřeckého do bojů na straně proruských separatistů na Donbase. Záměrem bylo podle Bílého vycvičit takto české občany v bojových technikách, aby poté mohli předat tyto zkušenosti dalším lidem ze spolku pro „případné ústavní, hospodářské a politické změny v České republice“. Obžalované přišla k soudu podpořit řada příznivců, někteří se do jednací síně nedostali.
Ouřecký prohlásil vinu, soud jeho prohlášení přijal. Obhájce šéfa spolku Ivana Kratochvíla ale následně upozornil, že nejsou splněny podmínky pro začátek hlavního líčení. Minulého jednání v červenci se totiž podle něj nezúčastnil zástupce spolku, a protože soudkyně Jarmila Pavlátová termín avizovala ústně, nebyl o dnešním jednání řádně vyrozuměn. Soudkyně sice v záznamu měla zápis o tom, že se zástupce jednání účastnil, informaci ale nemohla nijak ověřit.
Z procesní opatrnosti proto jednání odročila na 27. října. „Nehodlám riskovat, že by se to celé opakovalo za rok. Radši zopakujeme v říjnu, co tu proběhlo, a budeme pokračovat řádně dál,“ vysvětlila Pavlátová novinářům. Platné není ani prohlášení viny Ouřeckého. „Bude nutné zopakovat čtení obžaloby a začít dokazování znovu,“ řekl po jednání státní zástupce.
Rusko v noci na dnešek zaútočilo na Ukrajinu 112 bezpilotními letouny, z nichž 89 sestřelila nebo elektronicky odrazila protivzdušná obrana napadené země, uvedlo ukrajinské letectvo s tím, že na 11 místech eviduje zásahy 23 dronů.
