Poláci budují opevnění podél hranic s Ruskem a Běloruskem. Obří stavba vyjde na miliardy
Na východní hranici Polska začala výstavba prvních částí opevnění, které má zemi ochránit před možným útokem z ruské Kaliningradské oblasti nebo z Běloruska. Ve čtvrtek večer o tom na sociální síti X informoval polský premiér Donald Tusk. Jeho vláda letos na jaře uvedla, že na posílení ochrany východní hranice, takzvaný Východní štít, vyčlení deset miliard zlotých (přes 58 miliard Kč).
„Stavba Východního štítu začala. (Rozběhly se) první práce u hranice s Ruskem,“ napsal polský premiér u fotografie, na které bagry v maskovacích barvách hloubí příkopy.
Polská vláda už letos informovala, že plánuje vytvořit komplexní obrannou infrastrukturu na východním křídle NATO, aby zabránila ohrožením z Běloruska a Ruska. V rámci Východního štítu mají vzniknout opevnění různého typu, průzkumné a detekční systémy, logistická centra, sklady a protidronové systémy. Počítá se také s využitím přírodních překážek v krajině. Polsko chce tímto způsobem do roku 2028 zabezpečit 800 kilometrů své východní hranice, uvedla tisková agentura PAP.
Polsko se k tomu rozhodlo v souvislosti s hybridními útoky z Běloruska a kvůli ruské invazi na Ukrajinu. Také Estonsko, Lotyšsko a Litva se z těchto důvodů dohodly na vybudování obranné linie v Pobaltí, spojena má být s polským Východním štítem. Na projektu se podílí také britská a americká armáda.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpráv k dění na Ukrajině. Pokračuje zase od rána, teď přejeme klidnou noc.
Za aktuálními dronovými incidenty nad letišti a vojenskými základnami v Belgii stálo pravděpodobně Rusko. Dnes o tom informovala agentura Belga s odvoláním na své zdroje v tajných službách. Letiště v Bruselu a Lutychu v úterý večer krátce pozastavila provoz kvůli zpozorovaným dronům, předtím belgická armáda po tři noci po sobě zaznamenala přelety bezpilotních strojů nad svými základnami. Incidenty s drony v posledních měsících hlásí i další evropské země.
Belgické tajné služby předpokládají, že za incidenty stál stát, pravděpodobně Rusko. Zdůvodňují to mimo jiné tím, že stroje letěly ve formaci, pod záštitou tmy a v blízkosti belgické kritické infrastruktury, což neodpovídá schopnostem lidí, které s drony létají pro vlastní zábavu. Ministr obrany Theo Francken řekl, že události očividně vypovídají o něčem mnohem větším. O situaci bude ve čtvrtek jednat bezpečnostní rada státu pod vedením premiéra Barta De Wevera.
Prezident Volodymyr Zelenskyj ve videozprávě poděkoval speciálním jednotkám Centra speciálních operací Alfa Bezpečnostní služby Ukrajiny za jejich úspěchy v Pokrovsku v Doněcké oblasti, kde pokračují těžké boje, a v okolí.
„Pokračujeme v ničení okupanta. Chtěl bych obzvláště pochválit speciální jednotky Centra speciálních operací 'A' SBU, které systematicky a velmi efektivně ničí ruské okupanty a jejich techniku v oblasti Pokrovska i v samotném městě,“ uvedl ukrajinský prezident .
Dvě ruské armády – 2. a 51. – pokračují v pokusech o uzavření kordonu kolem satelitních měst Pokrovsk a Mirnohrad v Doněcké oblasti protiútoky z jihozápadu a severovýchodu. Ukrajinské úřady tvrdí, že na tomto úseku fronty dosáhly úspěšných protiopatření, zatímco jednotliví vojáci, členové parlamentu a analytici požadují stažení ukrajinských ozbrojených sil z města.
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu přiměl Polsko zvýšit v letošním roce výdaje na obranu na 4,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP), na příští rok plánuje tyto výdaje zvýšit na 4,7 procenta HDP. Vzestupný trend by měl pokračovat i v příštích letech, řekl před časem polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz.
