Vojáci KLDR v ruských uniformách? Putin je nepopírá, připomíná dohodu s Kimem
Ruský prezident Vladimir Putin dnes nepopřel tvrzení, že Severní Korea vyslala své vojáky do Ruska, napsala agentura Reuters. Šéf Kremlu na tiskové konferenci po summitu skupiny rozvíjejících se zemí BRICS dodal, že je na Moskvě, jak naplní smlouvu o vzájemné obraně, kterou letos uzavřela s Pchjongjangem.
Spojené státy uvedly, že mají důkazy, že KLDR vyslala do Ruska 3000 vojáků k možnému nasazení v bojích na Ukrajině. Reuters podotýká, že by šlo o výraznou eskalaci konfliktu, který Rusko rozpoutalo předloni v únoru.
Putin odpovídal na otázku týkající se satelitních snímků zachycujících přesuny severokorejských vojáků. „Snímky jsou závažná věc. Pokud existují snímky, pak něco odrážejí,“ řekl.
Zároveň obvinil Západ, že eskaloval krizi na Ukrajině a že do války jsou přímo zapojeni důstojníci a instruktoři NATO. „Víme, kdo tam je, z jaké evropské země NATO je a jak své úkoly provádí,“ řekl šéf Kremlu. Ruská armáda podle něho postupuje ve všech úsecích fronty a kvůli jejímu postupu uvázl velký počet ukrajinských vojáků v Kurské oblasti. Do tohoto regionu na západě Ruska v srpnu pronikla ukrajinská armáda ve snaze zmírnit tlak ruské ofenzívy na Donbasu na východě země.
Ruští vyšetřovatelé zadrželi šéfredaktora zpravodajského portálu Baza Gleba Trifonova a jeho nejmenovaného kolegu kvůli podezření, že dávali policistům úplatky za úniky informací. Uvedla to dnes ruská média s odvoláním na komuniké Vyšetřovacího výboru Ruska (SKR), který v zemi plní roli federální kriminální ústředny a vyšetřuje nejzávažnější zločiny.
Trifonovův advokát si Baze postěžoval, že po 12 hodin jej vyšetřovatelé odmítali pustit k šéfredaktorovi a jeho snoubence, které zadržovali v mikrobusu se zatmavenými skly v areálu svého moskevského sídla. Takovým způsobem se vyšetřovatelé podle advokáta obvykle chovají vůči teroristům. „Připravujeme trestní oznámení pro prokuraturu o únosu a také chystáme žalobu na šéfa SKR Alexandra Bastrykina,“ prohlásil advokát Alexej Michalčik.
Malijská armáda společně s ruskou žoldnéřskou Wagnerovou skupinou zabila v mimosoudních popravách od letošního ledna několik civilistů patřících k etniku Fulanů, uvedla dnes lidskoprávní organizace Human Rights Watch (HRW). Armáda i ruští žoldnéři také stojí za zmizením řady mužů z této etnické skupiny, kterou viní z podpory islamistických ozbrojenců, jež s malijskou vládou soupeří o kontrolu nad některými částmi země.
„Malijská armáda a Wagnerova skupina, které v posledních třech letech provádějí společné operace proti islamistickým ozbrojencům, pravděpodobně zabily od ledna nejméně 12 mužů z etnika Fulanů a násilně nechaly zmizet nejméně 81 dalších,“ sdělila v tiskové zprávě HRW. Fulany obviňují ze spolupráce s odnoží teroristické sítě Al-Káida, která je známá pod jménem Skupina podporující islám a muslimy (JNIM).
Mali a okolní země se od roku 2012 potýkají s útoky radikálních islamistických skupin. Frustrace z neschopnosti státní moci účinně islamistům čelit přispěla k řadě vojenských převratů v regionu.
Předzvěst spuštění digitální „železné opony“, která odstřihne Rusy od nezávislých zdrojů informací, komentuje přijetí ostrého zákona o trestnosti vyhledávání určitých informaci šéfredaktor serveru Meduza. „Je to krok na cestě ke kriminalizaci čtení. Nejspíše se jednou v Rusku stane sám fakt vyhledávání nezávislých informací trestným činem,“ řekl šéfredaktor Ivan Kolpakov polskému listu Gazeta Wyborcza. Dodal, že na portál se už obracejí ruští čtenáři, aby o nich smazali veškeré údaje. Portálu také během 24 hodin ubylo na sociálních sítích 20.000 lidí, kteří jej sledovali, jakkoli úřady dosud nezařadily Meduzu mezi extremisty. To se může ale každým okamžikem změnit.
