Vojáci KLDR v ruských uniformách? Putin je nepopírá, připomíná dohodu s Kimem
Ruský prezident Vladimir Putin dnes nepopřel tvrzení, že Severní Korea vyslala své vojáky do Ruska, napsala agentura Reuters. Šéf Kremlu na tiskové konferenci po summitu skupiny rozvíjejících se zemí BRICS dodal, že je na Moskvě, jak naplní smlouvu o vzájemné obraně, kterou letos uzavřela s Pchjongjangem.
Spojené státy uvedly, že mají důkazy, že KLDR vyslala do Ruska 3000 vojáků k možnému nasazení v bojích na Ukrajině. Reuters podotýká, že by šlo o výraznou eskalaci konfliktu, který Rusko rozpoutalo předloni v únoru.
Putin odpovídal na otázku týkající se satelitních snímků zachycujících přesuny severokorejských vojáků. „Snímky jsou závažná věc. Pokud existují snímky, pak něco odrážejí,“ řekl.
Zároveň obvinil Západ, že eskaloval krizi na Ukrajině a že do války jsou přímo zapojeni důstojníci a instruktoři NATO. „Víme, kdo tam je, z jaké evropské země NATO je a jak své úkoly provádí,“ řekl šéf Kremlu. Ruská armáda podle něho postupuje ve všech úsecích fronty a kvůli jejímu postupu uvázl velký počet ukrajinských vojáků v Kurské oblasti. Do tohoto regionu na západě Ruska v srpnu pronikla ukrajinská armáda ve snaze zmírnit tlak ruské ofenzívy na Donbasu na východě země.
Ruská strana stále neví, kolik padlých ruských vojáků jí Ukrajina předá. Dnes to podle agentury TASS prohlásil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, který dodal, že Rusko je naopak k výměně mrtvých vojáků připraveno a že nákladní vozy s těly jsou již na hranicích.
Peskov řekl, že těla ve vozech jsou na hranicích už několik dní. „Vše je připraveno k jejich převozu na Ukrajinu,“ uvedl mluvčí. Ukrajinská strana se k nynějšímu vývoji zatím nevyjádřila.
V pondělí Rusko a Ukrajina shodně informovaly o zahájení nové výměny válečných zajatců, která potrvá několik dní. Na této výměně a také na předání těl padlých se minulé pondělí domluvili v Istanbulu zástupci Ruska a Ukrajiny. Rusko uvedlo, že půjde o nejrozsáhlejší výměnu od začátku války. Propuštěno má být nyní celkem přes tisíc zajatců na obou stranách, kteří jsou zraněni nebo mladší 25 let. Další část výměny se týká padlých.
Spoluzakladatelé Československa Tomáš Garrigue Masaryk a Milan Rastislav Štefánik ukázali, že i v nejistých časech je možné se pevně držet svých hodnot. Český ministr zahraničí Jan Lipavský to řekl na zahájení diskusního fóra českých a slovenských akademiků a historiků při své návštěvě Slovenska.
Český ministr poukázal na pokusy o rozdělování současného světa na základě práva silnějšího. „Vidíme snahy o narušení principu suverenity a územní integrity. Vidíme pokusy o návrat o mocenskému rozdělování světa, kde rozhoduje právo silnějšího. Nejviditelnějším příkladem je nevyprovokovaná agrese Ruska vůči Ukrajině,“ řekl šéf české diplomacie na diskusním fóru na zámku v Topolčiankách. Ten byl letním sídlem prvního československého prezidenta Masaryka.
Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha po rozsáhlých nočních úderech ruských dronů vyzval k okamžitému uvalení nových sankcí na Moskvu. Informoval o tom list Ukrajinska pravda. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyjv na síti X napsal, že je důležité, aby svět nyní nemlčel, ale podnikl konkrétní kroky. Ukrajina v noci na dnešek čelila podle letectva útoku 315 dronů a sedmi raket, většina mířila na Kyjev a také na Oděsu.
„Je nezbytné, aby odpovědí na tento a další podobné ruské útoky nebylo mlčení světa, ale konkrétní kroky,“ vyzval Zelenskyj. „Kroky od Ameriky, která má sílu přinutit Rusko k míru. Kroky od Evropy, která nemá jinou možnost, než být silná. Kroky od ostatních z celého světa, kteří volali po diplomacii a konci této války - a které Rusko ignoruje,“ dodal.
