Vojáci KLDR v ruských uniformách? Putin je nepopírá, připomíná dohodu s Kimem
Ruský prezident Vladimir Putin dnes nepopřel tvrzení, že Severní Korea vyslala své vojáky do Ruska, napsala agentura Reuters. Šéf Kremlu na tiskové konferenci po summitu skupiny rozvíjejících se zemí BRICS dodal, že je na Moskvě, jak naplní smlouvu o vzájemné obraně, kterou letos uzavřela s Pchjongjangem.
Spojené státy uvedly, že mají důkazy, že KLDR vyslala do Ruska 3000 vojáků k možnému nasazení v bojích na Ukrajině. Reuters podotýká, že by šlo o výraznou eskalaci konfliktu, který Rusko rozpoutalo předloni v únoru.
Putin odpovídal na otázku týkající se satelitních snímků zachycujících přesuny severokorejských vojáků. „Snímky jsou závažná věc. Pokud existují snímky, pak něco odrážejí,“ řekl.
Zároveň obvinil Západ, že eskaloval krizi na Ukrajině a že do války jsou přímo zapojeni důstojníci a instruktoři NATO. „Víme, kdo tam je, z jaké evropské země NATO je a jak své úkoly provádí,“ řekl šéf Kremlu. Ruská armáda podle něho postupuje ve všech úsecích fronty a kvůli jejímu postupu uvázl velký počet ukrajinských vojáků v Kurské oblasti. Do tohoto regionu na západě Ruska v srpnu pronikla ukrajinská armáda ve snaze zmírnit tlak ruské ofenzívy na Donbasu na východě země.
Evropská komise poslala Ukrajině další miliardu eur (přes 25 miliard Kč) v rámci unijní makrofinanční pomoci (MFA) zemi, která se už od února 2022 brání ozbrojené agresi sousedního Ruska. Unijní exekutiva to dnes oznámila na webu. Peníze z programu jsou kryté výnosy z ruských finančních aktiv zmrazených v EU. Transfer potvrdilo také ukrajinské ministerstvo financí.
O balíčku finanční pomoci pro Ukrajinu, který by byl kryt tímto způsobem, rozhodly členské země bloku loni na počátku října. S dnešním příspěvkem už unie poslala v rámci tohoto programu do Kyjeva pět miliard eur, připomněla komise. Peníze mohou být využity na klíčové oblasti, na udržení funkcí státní infrastruktury bránící se země a na podporu oprav a obnovy.
Průmysl musí hrát hlavní roli v evropské obraně, unijní instituce musí se zástupci průmyslu více mluvit, rovněž je potřeba odstranit bariéry na vnitřním trhu EU a zjednodušit byrokracii. Českým novinářkám v Bruselu to řekla viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy ČR Milena Jabůrková. Právě český svaz dnes uspořádal na půdě Evropského parlamentu konferenci, které se zúčastnili i zástupci sesterských organizací z několika dalších zemí a na které se debatovalo o roli obranného průmyslu, ale i dalších průmyslových odvětví v současné snaze o posílení obranyschopnosti EU.
„Současná debata není o konkurenceschopnosti, je o přežití. Pokud chceme zajistit bezpečnost a odolnost, získat technologický náskok, musíme výrazně zlepšit podnikatelské klima v EU,“ uvedla Jabůrková. Zmínila přitom hned několik kroků, které je potřeba učinit. „Je nutné odstranit bariéry na jednotném trhu, zásadním způsobem zjednodušit byrokracii včetně existujících právních předpisů, zlepšit dostupnost kapitálu a zastavit příval nové regulace,“ dodala.
Ruské ministerstvo zahraničí dnes oznámilo vyhoštění dvou pracovníků rumunského velvyslanectví v Moskvě. Ruská diplomacie tento krok označila za reakci na dřívější rumunské prohlášení tamního ruského vojenského přidělence a jeho zástupce za nežádoucí osoby.
Ministerstvo zahraničí v Moskvě si dnes předvolalo rumunskou chargé d'affaires. Ruští diplomaté jí předali nótu označující vojenského atašé při rumunské ambasádě a jeho zástupce za persony non grata. Dřívější podobný krok rumunského ministerstva zahraničí v případě ruských diplomatů Moskva opět označila za neodůvodněný.
