Vojáci KLDR v ruských uniformách? Putin je nepopírá, připomíná dohodu s Kimem
Ruský prezident Vladimir Putin dnes nepopřel tvrzení, že Severní Korea vyslala své vojáky do Ruska, napsala agentura Reuters. Šéf Kremlu na tiskové konferenci po summitu skupiny rozvíjejících se zemí BRICS dodal, že je na Moskvě, jak naplní smlouvu o vzájemné obraně, kterou letos uzavřela s Pchjongjangem.
Spojené státy uvedly, že mají důkazy, že KLDR vyslala do Ruska 3000 vojáků k možnému nasazení v bojích na Ukrajině. Reuters podotýká, že by šlo o výraznou eskalaci konfliktu, který Rusko rozpoutalo předloni v únoru.
Putin odpovídal na otázku týkající se satelitních snímků zachycujících přesuny severokorejských vojáků. „Snímky jsou závažná věc. Pokud existují snímky, pak něco odrážejí,“ řekl.
Zároveň obvinil Západ, že eskaloval krizi na Ukrajině a že do války jsou přímo zapojeni důstojníci a instruktoři NATO. „Víme, kdo tam je, z jaké evropské země NATO je a jak své úkoly provádí,“ řekl šéf Kremlu. Ruská armáda podle něho postupuje ve všech úsecích fronty a kvůli jejímu postupu uvázl velký počet ukrajinských vojáků v Kurské oblasti. Do tohoto regionu na západě Ruska v srpnu pronikla ukrajinská armáda ve snaze zmírnit tlak ruské ofenzívy na Donbasu na východě země.
Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová ocenila, že dnes ministři zahraničí EU schválili šestnáctý balíček sankcí proti Rusku, který se zaměřil mimo jiné na lodě z ruské stínové flotily i na omezení vývozu hliníku z Ruska. V současné době podle ní pokračují práce již na sedmnáctém sankčním balíčku. Ten by mohl být podle zdrojů ČTK hotový už v březnu.
„Je jasné, že prohlášení přicházející ze Spojených států nás všechny znepokojují,“ reagovala Kallasová na vývoj ve vztazích mezi USA, EU a Ukrajinou. „Měli jsme rozdílné názory již dříve, ale vždy jsme je dokázali vyřešit a očekáváme, že se nám to podaří i tentokrát,“ dodala. Právě kvůli navázání dalších kontaktů s americkou administrativou odjíždí v úterý do USA, kde se má ve středu a ve čtvrtek setkat se šéfem americké diplomacie Markem Rubiem a dalšími americkými představiteli.
Policie se v současné době setkává s celou paletou útočných operací vůči ČR. Útoky směrují proti celé společnosti, nezaměřují se na konkrétní jednotlivce, ale snaží se narušit fungování celého státu. V Senátu na konferenci Ruská agrese proti Evropě: Po třech letech ukrajinské obrany svobody to dnes řekl náměstek ředitele Národní centrály proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě Jiří Nový. Připomněl i žhářský útok na autobusy pražského dopravního podniku v garážích na pražském Klíčově.
„Z mého pohledu jsme ve válce,“ řekl Nový. Český stát podle něj čelí nejen kybernetickým útokům, ale i dezinformačním vlnám nebo dlouhodobému zpochybňování schopnosti státu zajistit základní hodnoty, na kterých stojí. Protivník nerozlišuje cíle a útočí na cokoli, popsal.
Žhářský útok v Praze byl jen jedním z mnoha, které se odehrály třeba v Polsku nebo v pobaltských zemích. Způsob provedení je velmi podobný a spočívá v náboru osob z ohrožených sociálních skupin a nezaměstnaných. V poslední době zpravodajské služby v západní Evropě upozorňují, že jsme na prahu nové vlny útoků. Sabotáže se uskuteční prostřednictvím živých kurýrů s výbušným zařízením, kteří se budou snažit zasáhnout společnost na živých místech, varoval.
Upozornil, že společnost je plná citlivých technologií a různých míst, která jsou z bezpečnostního hlediska problematická, jako jsou třeba benzinové čerpací stanice, plynové přečerpávací stanice nebo například produktovody. Cílem útoků je podle Nového vyvolat strach v populaci, oslabit důvěru ve fungování právního státu i ve smysluplnost pomoci Ukrajině.
Podporovatelky Ukrajiny považují za čest přijetí prezidentem Petrem Pavlem na Pražském hradě, znamená to pro ně i vyjádření budoucí české podpory napadené zemi. Hlava státu se dnes setkala se zhruba čtyřmi desítkami podporovatelů z řad humanitárních organizací, spolků, dobrovolníků či veřejně známých osobností. Některé z dobrovolnic, které hovořily s novináři, vozí pomoc přímo na frontu.
„Jezdíme jednou za měsíc, možná i dvakrát přímo k frontové linii. Vyrábíme a dodáváme všechno podle požadavků vojáků. Půl díla děláme my tady, další část se dodělává tam,“ řekla Lesja Kopčuková ze spolku Spark, který vyrábí například batohy pro dronaře. „Montujeme občas i drony, ale jen část vyrobíme, zbytek dodělávají vždycky vojáci,“ dodala.
Na Ukrajinu její spolek dodává také například terénní vozy, Kopčuková je zároveň součástí rehabilitačního centra pro ženy, které byly v zajetí. „Ta hrůza je tak velká, silná. Těžko se potom žena dostává na nějaký aspoň trošku normální život,“ řekla. Po vyslechnutí některých příběhů nemůže i několik dní spát, neboť si představuje, kolik lidí je stále v zajetí mučeno, uvedla. „Válečné zločiny, které Rusko dělá vůči ukrajinskému lidu, pokračují dál. Ve velkém,“ řekla.
