Vojáci KLDR v ruských uniformách? Putin je nepopírá, připomíná dohodu s Kimem
Ruský prezident Vladimir Putin dnes nepopřel tvrzení, že Severní Korea vyslala své vojáky do Ruska, napsala agentura Reuters. Šéf Kremlu na tiskové konferenci po summitu skupiny rozvíjejících se zemí BRICS dodal, že je na Moskvě, jak naplní smlouvu o vzájemné obraně, kterou letos uzavřela s Pchjongjangem.
Spojené státy uvedly, že mají důkazy, že KLDR vyslala do Ruska 3000 vojáků k možnému nasazení v bojích na Ukrajině. Reuters podotýká, že by šlo o výraznou eskalaci konfliktu, který Rusko rozpoutalo předloni v únoru.
Putin odpovídal na otázku týkající se satelitních snímků zachycujících přesuny severokorejských vojáků. „Snímky jsou závažná věc. Pokud existují snímky, pak něco odrážejí,“ řekl.
Zároveň obvinil Západ, že eskaloval krizi na Ukrajině a že do války jsou přímo zapojeni důstojníci a instruktoři NATO. „Víme, kdo tam je, z jaké evropské země NATO je a jak své úkoly provádí,“ řekl šéf Kremlu. Ruská armáda podle něho postupuje ve všech úsecích fronty a kvůli jejímu postupu uvázl velký počet ukrajinských vojáků v Kurské oblasti. Do tohoto regionu na západě Ruska v srpnu pronikla ukrajinská armáda ve snaze zmírnit tlak ruské ofenzívy na Donbasu na východě země.
Ukrajině se podařilo získat zpět 12 dětí, které byly násilně zavlečeny do Ruska. Podle agentury Reuters to v pondělí uvedl šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Andrij Jermak. Některé z vrácených dětí se již blíží plnoletosti, je mezi nimi ale i například osmiletá dívka, přiblížil Jermak. Moskva věc nijak nekomentovala.
Navrácené děti jsou podle Jermaka součástí prezidentovy iniciativy, jejímž cílem je vrátit domů všechny děti držené proti jejich vůli v Rusku.
Mezi navrácenými je vedle zmíněné holčičky i 16letá dívka, která přišla o matku nebo 17letý chlapec, jehož se pokoušela do svých řad dostat ruská armáda. Moskva podle Reuters na žádost o komentář nereagovala.
Rusko rozpoutalo rozsáhlou válku proti Ukrajině 24. února 2022. Kyjev viní Moskvu ze zavlečení téměř 20.000 dětí z Ukrajiny do Ruska nebo na Moskvou okupovaná ukrajinská území.Nazpět se jich podařilo dostat 388, uvádějí ukrajinské úřady.
Evropa musí převzít větší díl odpovědnosti za svou bezpečnost. Uvedl to premiér Petr Fiala po pondělním neformálním jednání unijních prezidentů a premiérů v Bruselu. Lídři se podle dnešní tiskové zprávy Úřadu vlády ČR shodli na nutnosti posílení evropských obranných kapacit a podpoře obranného průmyslu. Hlavním tématem jednodenního summitu byla právě evropská obrana a bezpečnost.
„Evropa musí převzít větší díl odpovědnosti za svou bezpečnost. Navýšení obranných výdajů je téměř nutností. Musíme podpořit evropský obranný průmysl, který je v ČR velmi silný. To odpovídá nejen našim bezpečnostním zájmům, ale i zájmům ekonomickým,“ uvedl Fiala. Zvýšené investice do obrany podle něj pomáhají posilovat konkurenceschopnost EU, vytvářet pracovní místa a podporují ekonomiku.
„Je třeba zároveň snížit byrokracii, zjednodušit společné nákupy a u armádních akvizic posílit koordinaci napříč Evropou,“ dodal premiér.
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) vnímá snahu Ukrajinců přesunout část výcviku svých vojáků z jiných zemí na ukrajinské území. Nemá ale zatím žádné konkrétní požadavky a informace. Řekla to v rozhovoru s ČTK. ČR je podle ní v tuto chvíli připravená poskytovat Ukrajincům výcvik v Česku nebo v Evropské unie. Pokud by byla nějaká společná dohoda v EU či v Severoatlantické alianci (NATO) na výcviku na Ukrajině, musely by tento nový mandát schválit obě komory Parlamentu.
Česko se zatím podílelo na výcviku téměř 8000 ukrajinských vojáků na území ČR a Polska, ve výcviku chce pokračovat, uvedla ministryně. "Samozřejmě i vnímáme to, že Ukrajinci se snaží, aby se část toho výcviku přesunula na Ukrajinu. Rozumíme té potřebě, protože i z hlediska logistiky je složité ty lidi nejdřív někde připravit, shromáždit, vybavit a pak je někam přesouvat po Evropě," uvedla. Zatím ale nemá žádná konkrétní požadavky a informace.
