Vojáci KLDR v ruských uniformách? Putin je nepopírá, připomíná dohodu s Kimem
Ruský prezident Vladimir Putin dnes nepopřel tvrzení, že Severní Korea vyslala své vojáky do Ruska, napsala agentura Reuters. Šéf Kremlu na tiskové konferenci po summitu skupiny rozvíjejících se zemí BRICS dodal, že je na Moskvě, jak naplní smlouvu o vzájemné obraně, kterou letos uzavřela s Pchjongjangem.
Spojené státy uvedly, že mají důkazy, že KLDR vyslala do Ruska 3000 vojáků k možnému nasazení v bojích na Ukrajině. Reuters podotýká, že by šlo o výraznou eskalaci konfliktu, který Rusko rozpoutalo předloni v únoru.
Putin odpovídal na otázku týkající se satelitních snímků zachycujících přesuny severokorejských vojáků. „Snímky jsou závažná věc. Pokud existují snímky, pak něco odrážejí,“ řekl.
Zároveň obvinil Západ, že eskaloval krizi na Ukrajině a že do války jsou přímo zapojeni důstojníci a instruktoři NATO. „Víme, kdo tam je, z jaké evropské země NATO je a jak své úkoly provádí,“ řekl šéf Kremlu. Ruská armáda podle něho postupuje ve všech úsecích fronty a kvůli jejímu postupu uvázl velký počet ukrajinských vojáků v Kurské oblasti. Do tohoto regionu na západě Ruska v srpnu pronikla ukrajinská armáda ve snaze zmírnit tlak ruské ofenzívy na Donbasu na východě země.
Terčem útoku dronů se stala města Saratov a Engels, kde byl poškozen průmyslový podnik, uvedl gubernátor ruské Saratovské oblasti. Ukrajinský generální štáb později informoval o úderu na ropný sklad v Engelsu.
„Tento ropný sklad zásoboval palivem vojenské letiště Engels-2, kde sídlí nepřátelské strategické letectvo,“ uvedlo velení ukrajinské armády na facebooku a podotklo, že v oblasti byly zaznamenány výbuchy a požár, ale výsledky bojové operace jsou stále upřesňovány. Zničení tohoto ropného skladu by podle ukrajinských sil znamenalo pro ruské strategické letectvo vážné logistické problémy a snížila by se jeho schopnost útočit na ukrajinská města.
Gubernátor ruské Saratovské oblasti Roman Busargin ve svých zprávách o útoku na Saratov a Engels neupřesnil, který průmyslový objekt byl poškozen. Napsal, že v něm vypukl požár.
V Německu se necelých sedm týdnů před volbami rozhořela debata o tom, kolik by měla země vydávat na svou obranu. Vyvolal ji návrh ministra hospodářství za stranu Zelených Roberta Habecka, aby se výdaje zvýšily na 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP). A čerstvě ji přiživil i požadavek nastupujícího amerického prezidenta Donalda Trumpa, který po spojencích v NATO požaduje dokonce pětiprocentní výdaje na obranu.
Habeck, který je kandidátem strany Zelených na kancléře, v rozhovoru s časopisem Der Spiegel v pátek vyzval, aby se německé výdaje na obranu zvýšily na 3,5 procenta HDP. Zástupci zemí NATO se v roce 2014 dohodli, že vojenské rozpočty budou postupně zvyšovat tak, aby nejpozději do roku 2024 dosáhly dvou procent HDP.
Podle Habecka ale ruská invaze na Ukrajinu z roku 2022 zásadně změnila bezpečnostní situaci v Evropě. Válka definitivně ukončila také tradiční pacifistickou politiku strany Zelených, kteří nyní patří v Německu k jedněm z největších podporovatelů zbrojních dodávek Kyjevu.
Ukrajinská armáda podle agentury Reuters oznámila, že její protivzdušná obrana v noci sestřelila 41 z celkového počtu 64 bezpilotních letounů, které Rusko vypustilo. Z toho 22 dronů bylo „falešných“, nepředstavovaly tedy hrozbu a nedosáhly cíle, dodala. Na soukromý dům v Kyjevské oblasti podle místních úřadů dopadly trosky dronu, které poškodily fasádu a okna, nikoho však nezranily.
Kromě Kyjeva byl letecký poplach vyhlášen také v dalších osmi ukrajinských regionech, napsal ruskojazyčný server BBC.
