Vojáci KLDR v ruských uniformách? Putin je nepopírá, připomíná dohodu s Kimem
Ruský prezident Vladimir Putin dnes nepopřel tvrzení, že Severní Korea vyslala své vojáky do Ruska, napsala agentura Reuters. Šéf Kremlu na tiskové konferenci po summitu skupiny rozvíjejících se zemí BRICS dodal, že je na Moskvě, jak naplní smlouvu o vzájemné obraně, kterou letos uzavřela s Pchjongjangem.
Spojené státy uvedly, že mají důkazy, že KLDR vyslala do Ruska 3000 vojáků k možnému nasazení v bojích na Ukrajině. Reuters podotýká, že by šlo o výraznou eskalaci konfliktu, který Rusko rozpoutalo předloni v únoru.
Putin odpovídal na otázku týkající se satelitních snímků zachycujících přesuny severokorejských vojáků. „Snímky jsou závažná věc. Pokud existují snímky, pak něco odrážejí,“ řekl.
Zároveň obvinil Západ, že eskaloval krizi na Ukrajině a že do války jsou přímo zapojeni důstojníci a instruktoři NATO. „Víme, kdo tam je, z jaké evropské země NATO je a jak své úkoly provádí,“ řekl šéf Kremlu. Ruská armáda podle něho postupuje ve všech úsecích fronty a kvůli jejímu postupu uvázl velký počet ukrajinských vojáků v Kurské oblasti. Do tohoto regionu na západě Ruska v srpnu pronikla ukrajinská armáda ve snaze zmírnit tlak ruské ofenzívy na Donbasu na východě země.
Evropská unie se musí společně připravovat na hrozby a začít chápat, že bezpečnost je základem všeho, co je pro Evropany důležité. Ve své dlouho očekávané zprávě o civilní a vojenské připravenosti EU to dnes uvedl bývalý finský prezident Sauli Niinistö. O vypracování zprávy ho před sedmi měsíci požádala šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Slovenský premiér Robert Fico poskytl rozhovor ruské televizi Rossija-1, kde mimo jiné prohlásil, že je připraven hovořit s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a považoval by za čest zúčastnit se příští rok v Moskvě oslav konce druhé světové války. Slovenský opoziční politik Michal Šimečka vystoupení šéfa slovenské vlády v ruské propagandistické televizi označil za hanbu.
Úryvky z rozhovoru zveřejnila na platformě Telegram přední prokremelská moderátorka Olga Skabejevová, která interview vedla. „Neexistuje žádné racionální pozadí toho, že má Rusko zájem na konfliktu s celým světem,“ uvedl v interview podle agentury TASS Fico. „Stejně jako Ukrajina, tak i Rusko potřebuje vlastní bezpečnostní záruky,“ uvedl dále premiér. Ukrajina se už třetím rokem brání rozsáhlé ruské vojenské agresi.
Ukrajina a Rusko vedou předběžné rozhovory o zastavení vzájemných úderů na energetickou infrastrukturu, napsal list Financial Times (FT) s odvoláním na své nejmenované zdroje. Potenciální dohoda by podle listu znamenala nejvýznamnější deeskalaci války od začátku roku 2022, kdy ruský prezident Vladimir Putin nařídil rozsáhlou invazi do sousední země. Kreml dnes informace FT popřel.
Kyjev se snaží obnovit jednání zprostředkovaná Katarem, která se v srpnu přiblížila dohodě, než je zmařila ukrajinská invaze do Kurské oblasti, píše deník s odvoláním na zdroje, mezi nimiž jsou podle něj i vysoce postavení ukrajinští představitelé.
Jeden z nich přitom uvedl, že obě země v posledních týdnech snížily četnost vzájemných útoků na energetickou infrastrukturu v rámci neformální dohody, ke které dospěly jejich zpravodajské služby.
