Vojáci KLDR v ruských uniformách? Putin je nepopírá, připomíná dohodu s Kimem
Ruský prezident Vladimir Putin dnes nepopřel tvrzení, že Severní Korea vyslala své vojáky do Ruska, napsala agentura Reuters. Šéf Kremlu na tiskové konferenci po summitu skupiny rozvíjejících se zemí BRICS dodal, že je na Moskvě, jak naplní smlouvu o vzájemné obraně, kterou letos uzavřela s Pchjongjangem.
Spojené státy uvedly, že mají důkazy, že KLDR vyslala do Ruska 3000 vojáků k možnému nasazení v bojích na Ukrajině. Reuters podotýká, že by šlo o výraznou eskalaci konfliktu, který Rusko rozpoutalo předloni v únoru.
Putin odpovídal na otázku týkající se satelitních snímků zachycujících přesuny severokorejských vojáků. „Snímky jsou závažná věc. Pokud existují snímky, pak něco odrážejí,“ řekl.
Zároveň obvinil Západ, že eskaloval krizi na Ukrajině a že do války jsou přímo zapojeni důstojníci a instruktoři NATO. „Víme, kdo tam je, z jaké evropské země NATO je a jak své úkoly provádí,“ řekl šéf Kremlu. Ruská armáda podle něho postupuje ve všech úsecích fronty a kvůli jejímu postupu uvázl velký počet ukrajinských vojáků v Kurské oblasti. Do tohoto regionu na západě Ruska v srpnu pronikla ukrajinská armáda ve snaze zmírnit tlak ruské ofenzívy na Donbasu na východě země.
Výbuch byl slyšet v ukrajinském městě Dnipro. Podle místních obyvatel šlo pravděpodobně o práci tamní protiletecké obrany. „Síly protivzdušné obrany možná sestřelily dron, který změnil kurz z Pavlohradu na Dnipro,“ tvrdí jeden z občanů města.
Kreml v souvislosti s více než dva a půl roku trvající ruskou invazí na Ukrajinu jako nutné obhajuje potlačování svobodu projevu a cenzuru médií. Podle mluvčího Kremlu musí být ale svoboda slova po skončení války obnovena.
„Ve válečném stavu, ve kterém se nacházíme, jsou taková omezení ospravedlnitelná, stejně jako je ospravedlnitelná cenzura, buďme upřímní,“ řekl mluvčí Dmitrij Peskov v rozhovoru pro agenturu TASS.
Agentura DPA podotýká, že vyjádření Putinova mluvčího je neobvyklé, protože Kreml často popírá, že je v Rusku cenzura a z omezování svobody projevu obviňuje Západ. Opozice, ochránci lidských práv a nezávislá média čelí v Rusku tvrdému tlaku už léta. Represe ještě posílily v roce 2022 po ruském vpádu na Ukrajinu a ruské úřady tvrdě postihují zejména autory informací o neúspěších a zločinech ruské armády.
Ruský parlament krátce po začátku války přijal zákon o trestání „diskreditace ruských ozbrojených sil“ a trestné je v Rusku použít v souvislosti s invazí na Ukrajině slovo „válka“. Útok na sousední zemi Rusko oficiálně označuje jako „speciální vojenskou operaci“. O „válku“ se podle Moskvy ovšem jedná v případě akcí Ukrajiny a Západu.
Počet zraněných při dnešním ruském raketovém útoku na ukrajinský Pavlohrad, při kterém jeden člověk zemřel, se zvýšil na 55. Informovala to tom státní služba pro mimořádné události v Dněpropetrovské oblasti.
Šéf vojenské správy tohoto regionu na východní Ukrajině Serhij Lysak dříve uvedl, že mezi zraněnými jsou tři děti, devítiletá dívka a chlapci ve věku čtyř a 11 let. Dva lidé, které záchranáři převezli do nemocnice, jsou ve vážném stavu a lékaři bojují o jejich život, napsal také Lysak. Nejstaršímu zraněnému je 86 let.
Lysak na svém telegramovém účtu zveřejnil fotografie záchranářů zasahujících u několikapatrového obytného domu s rozbitými okny, vyraženými okenními rámy a poničenými balkony. Na několika místech města vypukly požáry. Z hořícího bytu hasiči zachránili pět lidí.
Ukrajinské letectvo informovalo, že Rusové okolo 10:00 v Pavlohradu zaútočili na civilní infrastrukturu. Na město s asi 110 000 obyvatel, které leží východně od Dnipra, ruská armáda z Voroněžské a Rostovské oblasti vypálila pět balistických raket.
