Vojáci KLDR v ruských uniformách? Putin je nepopírá, připomíná dohodu s Kimem
Ruský prezident Vladimir Putin dnes nepopřel tvrzení, že Severní Korea vyslala své vojáky do Ruska, napsala agentura Reuters. Šéf Kremlu na tiskové konferenci po summitu skupiny rozvíjejících se zemí BRICS dodal, že je na Moskvě, jak naplní smlouvu o vzájemné obraně, kterou letos uzavřela s Pchjongjangem.
Spojené státy uvedly, že mají důkazy, že KLDR vyslala do Ruska 3000 vojáků k možnému nasazení v bojích na Ukrajině. Reuters podotýká, že by šlo o výraznou eskalaci konfliktu, který Rusko rozpoutalo předloni v únoru.
Putin odpovídal na otázku týkající se satelitních snímků zachycujících přesuny severokorejských vojáků. „Snímky jsou závažná věc. Pokud existují snímky, pak něco odrážejí,“ řekl.
Zároveň obvinil Západ, že eskaloval krizi na Ukrajině a že do války jsou přímo zapojeni důstojníci a instruktoři NATO. „Víme, kdo tam je, z jaké evropské země NATO je a jak své úkoly provádí,“ řekl šéf Kremlu. Ruská armáda podle něho postupuje ve všech úsecích fronty a kvůli jejímu postupu uvázl velký počet ukrajinských vojáků v Kurské oblasti. Do tohoto regionu na západě Ruska v srpnu pronikla ukrajinská armáda ve snaze zmírnit tlak ruské ofenzívy na Donbasu na východě země.
Nejvyšší soud v ruském Tatarstánu zamítl žádost rusko-americké novinářky žijící v Česku Alsu Kurmaševové o propuštění z vazby. Informoval o tom dnes deník Kommersant s odvoláním na jejího právního zástupce. Ruské úřady viní novinářku stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) z toho, že se v zemi nezaregistrovala jako takzvaná zahraniční agentka.
Podle médií ruská justice viní reportérku také z šíření falešných zpráv o ruské armádě, jak Moskva označuje informace, které neodpovídají oficiálnímu popisu ruské invaze na Ukrajinu. Konkrétně je Kurmaševová stíhaná za knihu odsuzující konflikt na Ukrajině, nazvanou „Ne válce. Čtyřicet příběhů Rusů, kteří se postavili proti invazi na Ukrajinu“, která vyšla předloni a Kurmaševová se na ní podílela.
Pokles důvěry Čechů v armádu souvisí podle agentury STEM s jejich politickými preferencemi. Mezi příznivci nejsilnějších politických stran jsou rozdíly v důvěře v desítkách procentních bodů, uvedl dnes před poslanci branného výboru analytik STEM Jiří Táborský. Důvěra v armádu se podle STEM snižuje čtvrtým rokem v řadě, letos v lednu jí věřilo 62 procent obyvatel. Proti březnu 2020, kdy se armáda těšila největší důvěře, to je podle dat STEM propad o 16 procentních bodů.
„Jisté je, že krátce po volbách do Sněmovny a po začátku války na Ukrajině se z armády stalo politické téma, přičemž politická témata jsou polarizující z principu věci. Tento trend navíc pokračuje a zdá se, že posiluje,“ sdělil Táborský v aktuální tiskové zprávě STEM.
Přibližně dvě třetiny Čechů by podpořily rychlé ukončení války na Ukrajině i za cenu územních ztrát ve prospěch Ruska. Vyplývá to z březnového průzkumu agentury STEM, který dnes její zástupci představili poslancům z branného výboru. Podíl lidí podporujících rychlé ukončení války však proti lednu mírně klesl. Více než polovina obyvatel podporovala setrvání ukrajinských uprchlíků v Česku.
Česko by mělo podle 65 procent dotázaných usilovat o rychlé ukončení války na Ukrajině, i když by to znamenalo, že Rusku zůstanou některá zabraná území. Proti lednu jde o pokles o čtyři procentní body. Loni v září tvořil podíl lidí podporujících rychlý konec války 62 procent a loni v červnu 64 procent.
