Vojáci KLDR v ruských uniformách? Putin je nepopírá, připomíná dohodu s Kimem
Ruský prezident Vladimir Putin dnes nepopřel tvrzení, že Severní Korea vyslala své vojáky do Ruska, napsala agentura Reuters. Šéf Kremlu na tiskové konferenci po summitu skupiny rozvíjejících se zemí BRICS dodal, že je na Moskvě, jak naplní smlouvu o vzájemné obraně, kterou letos uzavřela s Pchjongjangem.
Spojené státy uvedly, že mají důkazy, že KLDR vyslala do Ruska 3000 vojáků k možnému nasazení v bojích na Ukrajině. Reuters podotýká, že by šlo o výraznou eskalaci konfliktu, který Rusko rozpoutalo předloni v únoru.
Putin odpovídal na otázku týkající se satelitních snímků zachycujících přesuny severokorejských vojáků. „Snímky jsou závažná věc. Pokud existují snímky, pak něco odrážejí,“ řekl.
Zároveň obvinil Západ, že eskaloval krizi na Ukrajině a že do války jsou přímo zapojeni důstojníci a instruktoři NATO. „Víme, kdo tam je, z jaké evropské země NATO je a jak své úkoly provádí,“ řekl šéf Kremlu. Ruská armáda podle něho postupuje ve všech úsecích fronty a kvůli jejímu postupu uvázl velký počet ukrajinských vojáků v Kurské oblasti. Do tohoto regionu na západě Ruska v srpnu pronikla ukrajinská armáda ve snaze zmírnit tlak ruské ofenzívy na Donbasu na východě země.
Červencovému summitu Severoatlantické aliance (NATO) ve Washingtonu bude dominovat téma plnění závazku členských zemí dávat minimálně dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) na obranu, ale i dalších povinností, které mají jednotlivé státy vůči Alianci. V rozhovoru s ČTK to řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Promítnou se do něj také blížící se prezidentské volby ve Spojených státech, míní.
„Dominantním tématem bude stoprocentně plnění závazků minimálně dvou procent HDP ze strany jednotlivých zemí,“ uvedla Černochová. Dalším zásadním tématem bude podle Černochové situace ve světě z hlediska bezpečnosti. „Protože ta se oproti summitu, který byl ve Vilniusu, troufám si říct, nezlepšila, ale zhoršila, protože vedle války na Ukrajině přibyl konflikt na Blízkém východě,“ poznamenala.
České republice se podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) dál hlásí země, které se chtějí zapojit do české muniční iniciativy. Na stole jsou podle ní memoranda o porozumění s dalšími státy, řekla ministryně v rozhovoru s ČTK. Premiér Petr Fiala (ODS) minulý týden řekl, že na iniciativu, ve které Česko shání dělostřeleckou munici pro Ukrajinu v zemích mimo Evropskou unii, dosud přispělo 15 zemí EU a Severoatlantické aliance (NATO) přes 1,6 miliardy eur (39,5 miliardy korun).
Fiala koncem května zmínil, že první desítky tisíc kusů munice ráže 155 mm dorazí na Ukrajinu v červnu. Doplnil tehdy, že země napadená Ruskem může čekat první zásilku v příštích dnech. „Máme na stole další memoranda o porozumění. Země se nám stále hlásí a chtějí se do muniční iniciativy zapojit,“ řekla ČTK Černochová. Ukrajina by měla podle prohlášení vládních politiků dostat do konce roku asi půl milionu kusů munice. Černochová uvedla, že dárců by mělo být průběžně dost.
Ukrajinská vláda v pátek nařídila všem ministerstvům a regionálním úřadům, aby přestaly používat klimatizaci a vypnuly vnější osvětlení, protože ruské útoky vedly k dlouhým výpadkům elektřiny po celé zemi, která se už třetím rokem brání ruské agresi. Napsala to agentura Reuters.
„V důsledku ruských útoků máme v energetickém systému značný deficit. Abychom situaci zlepšili, obnovíme a rozšíříme výrobu a současně snížíme spotřebu,“ uvedl ukrajinský premiér Denys Šmyhal na zasedání vlády. „Ministerstva, ústřední instituce a regionální úřady by měly přestat používat klimatizaci a vnější osvětlení budov a přilehlých prostor.“
