Vojáci KLDR v ruských uniformách? Putin je nepopírá, připomíná dohodu s Kimem
Ruský prezident Vladimir Putin dnes nepopřel tvrzení, že Severní Korea vyslala své vojáky do Ruska, napsala agentura Reuters. Šéf Kremlu na tiskové konferenci po summitu skupiny rozvíjejících se zemí BRICS dodal, že je na Moskvě, jak naplní smlouvu o vzájemné obraně, kterou letos uzavřela s Pchjongjangem.
Spojené státy uvedly, že mají důkazy, že KLDR vyslala do Ruska 3000 vojáků k možnému nasazení v bojích na Ukrajině. Reuters podotýká, že by šlo o výraznou eskalaci konfliktu, který Rusko rozpoutalo předloni v únoru.
Putin odpovídal na otázku týkající se satelitních snímků zachycujících přesuny severokorejských vojáků. „Snímky jsou závažná věc. Pokud existují snímky, pak něco odrážejí,“ řekl.
Zároveň obvinil Západ, že eskaloval krizi na Ukrajině a že do války jsou přímo zapojeni důstojníci a instruktoři NATO. „Víme, kdo tam je, z jaké evropské země NATO je a jak své úkoly provádí,“ řekl šéf Kremlu. Ruská armáda podle něho postupuje ve všech úsecích fronty a kvůli jejímu postupu uvázl velký počet ukrajinských vojáků v Kurské oblasti. Do tohoto regionu na západě Ruska v srpnu pronikla ukrajinská armáda ve snaze zmírnit tlak ruské ofenzívy na Donbasu na východě země.
Ukrajinské námořní drony, tedy bezposádková dálkově řízená plavidla, v noci na dnešek u pobřeží okupovaného Krymu zasáhly ruský remorkér třídy Saturn či Proteus, uvedl dnes na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na ukrajinskou vojenskou rozvědku HUR.
"Další loď ruských okupantů byla potopena," uvedla HUR, která zveřejnila i záběry z operace. Ty ukazují, jak dron proniká přes ruské zábrany a blíží se k lodi, než se na obrazovce objeví nápis o přerušeném spojení v důsledku exploze při zásahu plavidla.
Západní spojenci musí zajistit, že znovu nedojde k výpadkům vojenské podpory Ukrajině, která se brání ruské agresi. Podle agentury Reuters to dnes uvedl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg na společné tiskové konferenci s finským prezidentem Alexandrem Stubbem v Helsinkách.
"V posledních měsících jsme zaznamenali jisté výpadky, jistá zpoždění v poskytování vojenské podpory Ukrajině. Musíme zajistit, že taková věc se znovu nestane," prohlásil Stoltenberg. Ukrajina podle něj potřebuje od zemí NATO "předvídatelnost a zodpovědnost".
Ukrajina má právo se před ruskými útoky bránit údery na ruské území, a to i s použitím německých a dalších spojenci dodaných zbraní. Dnes to v projevu k poslancům Spolkového sněmu prohlásil německý kancléř Olaf Scholz. Zákonodárce zároveň ujistil, že jeho vláda bere vážně rizika, která s takovým krokem souvisí, a že nepřipustí zatažení země do války s Ruskem.
"Ukrajina má právo bránit se," řekl Scholz s tím, že mezinárodní právo umožňuje přenést obranu i na území útočníka. "Ve shodě s mezinárodním právem k tomu může používat naše zbraně a zbraně od spojenců," zdůraznil.
