Vojáci KLDR v ruských uniformách? Putin je nepopírá, připomíná dohodu s Kimem
Ruský prezident Vladimir Putin dnes nepopřel tvrzení, že Severní Korea vyslala své vojáky do Ruska, napsala agentura Reuters. Šéf Kremlu na tiskové konferenci po summitu skupiny rozvíjejících se zemí BRICS dodal, že je na Moskvě, jak naplní smlouvu o vzájemné obraně, kterou letos uzavřela s Pchjongjangem.
Spojené státy uvedly, že mají důkazy, že KLDR vyslala do Ruska 3000 vojáků k možnému nasazení v bojích na Ukrajině. Reuters podotýká, že by šlo o výraznou eskalaci konfliktu, který Rusko rozpoutalo předloni v únoru.
Putin odpovídal na otázku týkající se satelitních snímků zachycujících přesuny severokorejských vojáků. „Snímky jsou závažná věc. Pokud existují snímky, pak něco odrážejí,“ řekl.
Zároveň obvinil Západ, že eskaloval krizi na Ukrajině a že do války jsou přímo zapojeni důstojníci a instruktoři NATO. „Víme, kdo tam je, z jaké evropské země NATO je a jak své úkoly provádí,“ řekl šéf Kremlu. Ruská armáda podle něho postupuje ve všech úsecích fronty a kvůli jejímu postupu uvázl velký počet ukrajinských vojáků v Kurské oblasti. Do tohoto regionu na západě Ruska v srpnu pronikla ukrajinská armáda ve snaze zmírnit tlak ruské ofenzívy na Donbasu na východě země.
Při dnešním ruském útoku na centrum Chersonu bylo zraněno nejméně 11 lidí, uvedl guvernér Oleksandr Prokudin. Informoval o tom list The Kyiv Independent.
Místopředsedkyně Evropské komise (EK) Věra Jourová očekává, že se dezinformační kampaň ze strany Ruska bude před evropskými volbami ještě zhoršovat. Jourová míní, že Putinovo Rusko potřebuje dostat do Evropského parlamentu (EP) co nejvíce nových členů, kteří budou brzdit podporu Ukrajiny ze strany Evropské unie. Uvedla to v rozhovoru s ČTK.
Jourová dnes představila svým kolegům z EK zprávu o tom, jak dezinformace ovlivňují fungování unijní společnosti. „Vyhodnotili jsme to jako bezpečnostní riziko,“ uvedla k tomu česká eurokomisařka.
„Tady se nebavíme o nějakých nepříjemných názorech či kritice nebo o něčem, co se nám zdá nepěkné, ale co je kryto svobodou slova. Bavíme se o dezinformačních kampaních, které mají za cíl zneužít citlivé věci a snižovat důvěru lidí v demokracii a demokratické instituce,“ dodala. Za dezinformacemi stojí podle ní z velké části „náš hlavní nepřítel Rusko“. Moskva je podle ní nejen ve válce s Ukrajinou, ale i v informační válce „s námi se všemi“.
Estonský parlament dnes schválil zákon, který umožňuje použít ruský majetek, zmrazený v této pobaltské zemi na základě mezinárodních sankcí, na nápravu škod způsobených Ukrajině válkou. Pro zákon hlasovalo 65 poslanců, proti byli tři, uvedl server Delfi.ee. Válku proti Ukrajině rozpoutalo Rusko před více než dvěma lety, Estonsko spolu s dalšími pobaltskými zeměmi patří k předním spojencům Ukrajiny.
