Europarlament schválil podporu Ukrajině, kterou »zaplatí« Rusko. Pro byl i Turek
»Maxipůjčka« má zelenou. Evropský parlament podpořil poskytnutí úvěru ve výši 35 miliard eur (884 miliard korun) Ukrajině. Ke splátkám budou částečně využita zmražená ruská aktiva. Kyjev může peníze využít jen na zbraně k obraně před ruskou invazí a rekonstrukci země. Pomoc Evropské unie je součástí širšího balíčku zemí G7, dohromady má být bránící se východoevropské zemi poskytnuto asi 50 miliard eur (1,263 bilionu korun).
Podle dokumentů evropského parlamentu hlasovala pro drtivá většina českých europoslanců. Proti se postavil Ivan David (SPD), Kateřina Konečná (KSČM) a Ondřej Dostál (za SD-SN).
Iniciativu podporuje i český ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). „Pan ministr dlouhodobě podporuje Ukrajinu na všech úrovních. Půjčku 35 miliard eur od EU považuje za klíčovou pro pokrytí aktuálních potřeb a následnou obnovu země. Oceňuje, že dluh bude splácen ze zisků z ruských aktiv, což podle něj představuje správnou cestu, kdy Rusko ponese alespoň částečnou odpovědnost za své činy,“ sdělila Blesku jeho tisková mluvčí Veronika Lukášová.
Poskytnutí úvěru podpořil i europoslanec Filip Turek (za Přísahu a Motoristy), kterému bývá vyčítána určitá laxnost v podpoře Ukrajiny. Nepostavil se třeba za rezoluci, která podporovala právo Ukrajiny útočit západními zbraněmi na ruském území. „Je to kravina gaučových Churchillů,“ tvrdil tehdy ve vysílání CNN Prima News.
Celkem návrh v úterý podpořilo 518 europoslanců, 56 bylo proti a 61 se jich zdrželo. Mezi těmi, kteří se zdrželi, zřejmě nebyl žádný Čech. „Znamená to, že Rusko zaplatí za škody způsobené válkou na Ukrajině,“ řekl k mechanismu evropský »ministr spravedlnosti« Didier Reynders z Belgie.
Podle evropského legislativního postupu teď musí vyčlenění prostředků podpořit většina členských států. V tomto případě není nutná jednomyslnost. Proti se podle dřívějšího vyjádření premiéra Viktora Orbána (Fidesz) zřejmě postaví Maďarsko.
Ministři financí členských zemí G7 by měli konečnou dohodu schválit v pátek. Největší balík Ukrajině zřejmě doručí Spojené státy, Velká Británie a Kanada. Zapojí se však i Japonsko. Německo, Itálie a Francie jsou jak členy skupiny, tak Evropské unie.
Europoslanci se v úterý zabývali i situací na Blízkém východě, zejména pak v Libanonu. „Zásadní je okamžité příměří, a poté vytvoření strategie pro normalizaci v Libanonu. Je to země, kde vládne teroristická organizace Hizballáh, která se musí odzbrojit. Musí se s ní skoncovat,“ řekl španělský lidovec Nicolás Pascual de la Parte.
Hlavně z řad levicových europoslanců pak zaznívala kritika Izraele i jeho obviňování z genocidy Palestinců v pásmu Gazy. Na obranu Židovského státu se naopak postavil třeba šéf francouzského Národního sdružení Jordan Bardella. „Izrael bojuje legitimně a snaží se neutralizovat islámský terorismus na Blízkém východě. Mír bude, až se Libanon zbaví islamistů a bude moci plně kontrolovat své území,“ řekl.
„Hizballáh je podporován Íránem a představuje hrozbu nejen pro obyvatele Libanonu, ale také pro Izrael. Takže Izrael, stejně jako Ukrajina, dělá jen to, co je nezbytné: chrání se,“ řekl zase europoslanec Ondřej Knotek (ANO). Nutit Izrael k příměří by podle něj bylo totéž, jako nutit k němu Ukrajinu. Europoslanci po bouřlivé debatě nakonec žádnou rezoluci neschválili.
