Putin si nasadil chrániče sluchu obráceně. Nechtěl odhalit pleš?
Vladimir Putin byl nedávno ve střelnici spatřen po boku Ramzana Kadyrova, prezidenta Čečenska, kde si nasadil chrániče sluchu přes bradu, píše britský deník Daily Mail. Podle ruského blogera nechtěl odhalit pleš.
Ruský prezident Vladimir Putin si během návštěvy čečenské střelnice nasadil chrániče sluchu obráceně, „aby si necuchal své řídnoucí vlasy“.
Ruský vůdce byl spatřen po boku prezidenta Čečenska Ramzana Kadyrova, který je jeho blízkým politickým a vojenským spojencem, na střelnici během své překvapivé návštěvy do země, o čemž se mnozí domnívají, že byla uskutečněna s cílem posílit vazby v době, kdy ukrajinské síly obsadily část ruského území.
Ale na rozdíl od Kadyrova, který měl chrániče uší přes hlavu, bylo vidět, že je má Putin přes bradu.
Během návštěvy střelnice oba lídři sledovali, Kadyrovův syn Adam (16), který má na starosti otcovu bezpečnost, předvádí své střelecké dovednosti. Informoval o tom server Metro.
„Sluchátka veškerou krásu zkazí"
Významný ruský bloger Rustem Adagamov napsal: „Proč si Putin na střelnici nasazuje na hlavu sluchátka takovým způsobem? Protože jeho účes je dlouhá procedura, kdy kadeřník musí upravovat silně prořídlé chloupky tak, aby nebylo vidět, že je ruský prezident už úplně holohlavý. A sluchátka veškerou krásu zkazí."
Putin se v současnosti nachází pod tlakem kvůli úspěšné ukrajinské invaze. Po měsících plíživého postupu ruských invazních vojsk na východě Ukrajiny Kyjev podnikl před více než dvěma týdny vpád do ruské Kurské oblasti, kde podle ukrajinských činitelů obsadil přes 1200 kilometrů čtverečních ruského území, konkrétně zhruba 90 obcí. Ukrajinští vojáci podle tvrzení Kyjeva pronikli do hloubky přibližně 30 kilometrů.
Americký vyslanec Steve Witkoff v říjnu radil poradci ruského prezidenta, jak má Vladimir Putin vést hovor s prezidentem USA Donaldem Trumpem o mírovém plánu pro Ukrajinu. Vyplývá to z přepisu hovoru s Putinovým poradcem pro zahraniční politiku Jurijem Ušakovem, o němž informuje agentura AP a který zveřejnila agentura Bloomberg. Bílý dům pravost přepisu nezpochybnil.
V hovoru ze 14. října Witkoff Ušakovovi mimo jiné radil, aby Putin pogratuloval Trumpovi za dojednání příměří v Pásmu Gazy. Dále měl Putin zdůraznit, že Rusko Trumpův plán pro Gazu podporuje a že americký prezident je mužem míru. „V tu chvíli to bude opravdu dobrý hovor,“ řekl podle přepisu americký vyslanec.
Trump označil Witkoffův postup za standardní vyjednávání. „Musí to prodat Ukrajině a musí to prodat Rusku,“ řekl Trump novinářům na palubě Air Force One. Dodal, že tak to dělají všichni, kteří chtějí docílit nějaké dohody.
Podle Kremlu je únik telefonních hovorů mezi představiteli USA a Ruska pokusem o zmaření mírových jednání o válce na Ukrajině. Podobně se vyjádřil i Ušakov, který na otázku ruského novináře, proč byl hovor zveřejněn, řekl, že se jedná o pokus překazit jednání s USA. „Je nepravděpodobné že se tak stalo za účelem zlepšení vztahů,“ uvedl ruský poradce pro zahraniční politiku.
Rusko v noci útočilo na Ukrajinu dvěma střelami a 90 drony, obrana 72 dronů zlikvidovala, uvedl Kyjev. Moskva hlásí sestřel 33 ukrajinských dronů.
Ukrajina dostane do konce roku přes program Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL) zbraně v hodnotě zhruba pěti miliard dolarů (asi 104 miliardy korun). Řekl to generální tajemník NATO Mark Rutte v rozhovoru, který dnes zveřejnil deník El País. Podle něj Ukrajina dostává zbraně financované zeměmi NATO průběžně.
Prostřednictvím programu PURL země NATO nakupují od Spojených států zbraně, které pak předávají na Ukrajinu. Program začal fungovat ve druhé polovině letošního roku. Účast v programu je dobrovolná a na vůli států záleží také jednotlivé finanční příspěvky. „Ukrajina dostává každý měsíc zhruba jednu miliard dolarů ve zbraních,“ řekl Rutte ohledně programu. Podle něj tak Ukrajina dostane přes PURL do konce roku zbraně v celkové hodnotě zhruba pěti miliard dolarů.
Rutte v rozhovoru pro španělský deník připomněl, že PURL není jedinou iniciativou zemí Severoatlantické aliance na vojenskou podporu Ukrajiny. „Je tu také česká muniční iniciativa či snahy Litvy a Dánska nakupovat výrobky obranného průmyslu z Ukrajiny,“ podotkl Rutte. Vedle toho státy poskytují Ukrajině zbraně ze svých skladů. „Po třech, čtyřech letech války se stavy skladů snižují, ale dodávky jsou stále možné,“ dodal Rutte.
