Káva, sladkosti, dopisy. Pražskou novinářku v Putinově zajetí držely při síle i maličkosti
Alsu Kurmaševová (47), novinářka pražské redakce tatarsko-baškirské služby Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL), strávila 288 dní v ruské vazbě, než byla 1. srpna propuštěna v rámci jedné z největších výměn vězňů mezi Západem a Ruskem od konce studené války. Za mřížemi jí upírali kontakty s rodinou, povolené měla pouze dopisy. Její redakce nyní zveřejnila úryvky z její korespondence, která ukazuje, jak si udržovala dobrou náladu.
„Více než devět měsíců byla Alsu upírána základní lidská důstojnost. Byla zavřena v otřesných vězeňských podmínkách, bylo jí odepřeno telefonování s dětmi nebo konzulární návštěvy americké diplomacie, byla jí odepřena řádná lékařská péče. Byla odsouzena v tajném procesu za zločin, který nespáchala, a držena ve vězení jen proto, že je Američanka a americká novinářka,“ popsal její manžel a kolega z RFE/RL Pavel Butorin. Oba jsou původem Rusové, po dlouholetém angažmá v pražské redakci Američany provozovaného Rádia Svobodná Evropa získali americké občanství.
„Dnes pláču poprvé od... ani nevím, kde začít,“ napsala Alsu Kurmaševová ve svém prvním dopise ze zajetí. Bylo to v říjnu 2023, po pár dnech vyšetřovací vazby v Kazani, regionálním hlavním městě jejího rodného Tatarstánu.
Byl to balíček, který ji rozplakal. „Všechno mě dojalo,“ psala o věcech, které dostala: kartáč a káva s halvou (pasta ze sezamových semínek a medu). „Nečekala jsem žádné dopisy ani balíčky... A když všechno nečekaně dorazilo, nemohla jsem zastavit slzy.“
Radost i ve vazbě
Během svého pobytu ve vězení Kurmaševová zaznamenala své zážitky v dopisech přátelům a příbuzným, které rodina novinářky poskytla jejím kolegům z RFE/RL. Dopisy z vězení ukazují ženu, která se snaží vyrovnat se svým novým životem za mřížemi – a která navzdory drsným podmínkám stále dokázala nacházet krásu, radost a vděčnost v maličkostech.
V prvních dnech svého zadržení trávila Kurmaševová čas čtením, psaním a cvičením jógy. S jemným humorem popisovala své pokusy zůstat aktivní i při omezeních ve vězení. „Dnes nás vzali na vycházku na plochu čtyři krát šest metrů,“ napsala. „Uběhli jsme 40 koleček, abychom se alespoň přiblížili běhu na 1000 metrů. Pak bylo protahování a dřepy. Bachař byl velmi překvapený. Prý se to stává jen zřídka.“
Po svém zatčení v říjnu 2023 byla Kurmaševová nejprve obviněna z toho, že se nezaregistrovala jako „zahraniční agent“ podle zákona namířeného proti novinářům, občanským aktivistům a dalším osobám.
Jak se týdny měnily v měsíce a venkovní teploty klesaly pod bod mrazu, psala Kurmaševová o drsné realitě vězeňského života: o přeplněných celách, kam mohli uprostřed noci přijít noví vězni, o neustálém boji s krutou zimou. „Jsem víceméně v pořádku. Alespoň má každý svou postel a počet lidí v cele je takový, jaký má být,“ napsala. „Jsem ráda, že se mi dnes podařilo spát trochu déle.“
V prosinci 2023 čelila Kurmaševová dalším obviněním z šíření „falešných“ zpráv o ruských ozbrojených silách. Tato obvinění vycházela z knihy Říkat válce ne. 40 příběhů Rusů, kteří jsou proti ruské invazi na Ukrajinu, kterou v listopadu 2022 vydala tatarsko-baškirská služba RFE/RL.
Vzkaz do Prahy
Udržet si stále dobrou náladu navzdory odloučení od rodiny bylo obzvláště těžké o svátcích. „Nemohu ani uvěřit, že už to budou dva měsíce,“ napsala v prosinci 2023. „Každá minuta zůstává šrámem na mně i na tobě.“
„Drazí přátelé v Praze a na celém světě! Moc vám děkuji, že jste na mě a mou rodinu mysleli a modlili se za nás,“ vzkázala nejen kolegům ze Svobodné Evropy v prosinci. „Vaše vzkazy a podpora se dostávají přes vězeňské mříže a každý den mě hřejí u srdce. Máme toho tolik před sebou – budeme tvořit, cestovat, učit se jeden od druhého a vzdělávat naše děti. Uděláme to společně! Veselé Vánoce a šťastný nový rok! Oslavte svobodu a lásku. Alsu.“ Toto přání sdílel její manžel na online kampani/sbírce na webu Gofundme.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme vám dobrou noc.
Při ruských nočních útocích na Kyjev zahynulo 14 lidí, uvedli ukrajinští záchranáři poté, co vytáhli tělo z domu na bulváru Václava Havla.
Česko je připravené prodloužit program dodávek těžké munice na Ukrajinu do roku 2026, uvedl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) v rozhovoru pro americkou agenturu Bloomberg. Rozhovor dnes publikoval americký server. Klíčové podle něj bude zachování podpory muniční iniciativy po sněmovních volbách v ČR letos na podzim.
Ministr v interview uvedl, že česká muniční iniciativa podpořená spojeneckými penězi „změnila pravidla hry na bojišti“, píše Bloomberg. Ukrajinské síly mají nyní k dispozici přibližně jednu dávku střeliva na každé dva výstřely vypálené Ruskem, přičemž na začátku války v únoru 2022 byl poměr 1:10, řekl agentuře Lipavský.
V lednu, nejchladnějším měsíci Kazaně, se v jejích dopisech objevují záblesky rozhořčení. „Nikdo mi nevrátí ty tři měsíce života, které jsem strávila na špatném místě,“ napsala. „Jsem odpovědná za svou rodinu. Za své malé děti, za svou starou matku.“ Právě chatrné zdraví její matky bylo důvodem, proč se Kurmaševová v květnu 2023 rozhodla odjet do Ruska.
Po vánočních a novoročních svátcích si Kurmaševová začala všímat jistých rozdílů. „Změnila jsem se já, změnili jste se vy, změnily se vaše dopisy,“ napsala své rodině. „Po dlouhé pauze jsem dostala desítky dopisů, které jste psali během svátků. Jsou tak otevřené, svěřili jste mi své obavy,“ oceňovala.
Opožděná novoroční přání
Zima byla ve vězení obzvlášť ponurá. Ale dopisy – ty, které psala, i mnoho dalších, které četla – byly záchranným lanem, spojením s vnějším světem. „Je to všechno tak sladké. Nějak až neuvěřitelné,“ psala. „Trvalo měsíc, než všechny doručili, ale dorazily.“ Nějaký čas nedostávat dopisy bylo velmi, velmi těžké.
Navzdory krutosti vězeňského života a chronické bolesti z odloučení od rodiny se Kurmaševová v dopisech snažila zachovat si naději. „Kde mám brát sílu?“ ptala se v jednom dopise, když se vše „stávalo stále nesnesitelnějším“. I když možná neznala odpověď na tuto otázku, věděla přesně, co má s touto silou dělat: musela se ujistit, že ji nepromarní.
Dne 19. července Nejvyšší soud Tatarstánu uznal Kurmaševovou vinnou z šíření „vojenských fejků“ a poslal ji do vězení. Soudní proces byl omezen na dvě soudní jednání a probíhal za zavřenými dveřmi.
O necelé dva týdny později, 1. srpna, však byla novinářka propuštěna a letecký speciál ji dopravil na vojenskou základnu u Washingtonu, kde ji přivítala rodina a americký prezident Joe Biden s viceprezidentikou Kamalou Harrisovou.
V jednom z posledních dopisů před svým propuštěním Kurmaševová napsala: „Mým největším přáním je odejít odtud živá a zdravá.“ A věděla, že tato „část života“ se jednoho dne stane historií.
