Rusko na svém území zakáže ČT a dalších 80 médií. Nesmyslná odveta, hodnotí Jourová
Rusko uvedlo, že v rámci odvetných opatření bude na svém území omezovat obsah více než 80 médií z Evropské unie. Na seznamu, který dnes zveřejnilo ruské ministerstvo zahraničí, jsou také Česká televize a server Seznam Zprávy. Ze slovenských jsou to listy SME a Denník N. Šéf české diplomacie Jan Lipavský krok označil za skandální. Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová uvedla, že se jedná o nesmyslnou odvetu.
Ruská diplomacie uvedla, že jde o odvetné opatření po rozhodnutí Rady EU ze 17. května, kterým byly v Unii uvaleny sankce na ruskou mediální platformu RIA Novosti a listy Izvestija a Rossijskaja gazeta.
Ministerstvo v prohlášení tvrdí, že Brusel a členské země EU se rozhodly jít cestou eskalace a „donutily Moskvu přijmout zrcadlová a přiměřená protiopatření“. Pokud EU sankce na ruská média zruší, je Moskva své nynější rozhodnutí připravena přehodnotit.
„Je to nesmyslná odveta. Ne, propagandistická média financovaná za účelem šíření dezinformací v rámci ruské vojenské doktríny nejsou totéž co nezávislá média,“ napsala Jourová na sociální síti X. „Demokracie to vědí,“ dodala a odsoudila „neustálé porušování svobody médií ze strany Kremlu“.
Český ministr zahraničí Jan Lipavský krok Moskvy označil za naprosto skandální. „Zatímco ruská média zcela prokazatelně šíří propagandu, tak tato média jsou nezávislá, mají vlastní kodexy a jsou vlastně objektivní a kritická,“ řekl Lipavský, který je na zahraniční návštěvě Turecka. „Takže kdybych chtěl být jízlivý, tak mohu pogratulovat těm, kteří se na tom seznamu umístili, ale žádnou radost mi to nedělá. Myslím, že je to ze strany ruské federace takové trucování,“ dodal.
Samotné vedení redakce Seznam Zprávy nemá podle mluvčí Seznamu Anety Kapucianové k níže uvedené informaci více detailů. „Nedokážeme tedy říct, čím jsme si zařazení na seznam zakázaných médií zasloužili. Nabízet se může náš dlouhodobý boj s dezinformacemi a důsledný fact-checking, kterému se věnujeme v našich diskuzích,“ řekla Kapucianová ČTK.
„Na práci ČT a hlavně jejího zpravodajství prohlášení ruského ministerstva zahraničí o omezování obsahu médií EU nic nemění. Co se týče stálého zpravodaje ČT v Rusku Karla Rožánka – ten už roky pracuje ve složitých podmínkách a bude v Rusku působit i nadále,“ doplnila mluvčí České televize Vendula Krejčová.
Mezi dalšími médii, jejichž obsah bude Moskva blokovat, je německý magazín Der Spiegel, list Frankfurter Allgemeine Zeitung, španělský El País, italská La Stampa, La Repubblica, francouzský Le Monde, Libération, ale i servery s celounijní působností Politico či EUobserver. Celkem na dnes zveřejněném seznamu figuruje 81 médií z řady zemí EU.
Státy Unie v polovině května sankce na trojici ruských médií odůvodnily jejich „zásadní rolí při podpoře ruské útočné války proti Ukrajině a při destabilizaci sousedních zemí“. Rusko se podle EU rovněž zapojilo do „systematické mezinárodní kampaně mediální a informační manipulace, vměšování a hrubého překrucování faktů, aby ospravedlnilo a podpořilo svou agresi vůči Ukrajině“.
Ukrajina pokročila v klíčových reformách, zbývající přístupové kapitoly by mohly být otevřeny do konce letošního roku. Ve své pravidelné hodnotící zprávě o pokroku jednotlivých kandidátů na členství v EU to dnes uvedla Evropská komise. Ukrajinská vláda již dříve naznačila, že jejím cílem je uzavřít přístupová jednání do konce roku 2028. Komise je podle svých slov připravena tento podle ní ambiciózní cíl podporovat, nicméně k jeho dosažení je podle unijní exekutivy nutné urychlit tempo reforem, zejména v oblasti právního státu
Ukrajinské speciální síly se zapojily do těžkých bojů ve strategickém Pokrovsku na východě země, potvrdila dnes vojenská rozvědka bránící se země. Ruské ministerstvo obrany v Moskvě uvedlo, že ruští vojáci pokračují v ničení obklíčených ukrajinských jednotek ve městě, kde prý už ovládli desítky budov.
„Pokračují tvrdé boje s ruskými okupanty,“ uvedla o situaci v Pokrovsku ukrajinská vojenská rozvědka HUR. Příslušníci speciálních sil podle ní zajistili pozemní koridor, umožňující zásobování obránců města, a nyní se snaží nepříteli znemožnit ostřelování zásobovacích tras.
Rada Evropské unie schválila pátou platbu pro Ukrajinu ve výši 1,8 miliardy eur (přibližně 44 miliard Kč) z takzvané ukrajinské facility neboli nástroje pro Ukrajinu. Napadená země podle dnešního prohlášení Rady EU pokračuje v reformách, kterými unie vyplácení financí z nástroje podmínila. Peníze mají podpořit makrofinanční stabilitu a fungování veřejné správy Ukrajiny, která se od roku 2022 brání ruské invazi.
„Tato částka odráží úspěšné splnění devíti kroků požadovaných pro pátou platbu a jednoho zbývajícího kroku ze čtvrté platby,“ uvedla Rada EU, která zastupuje členské státy. Doplnila, že schválení další pravidelné čtvrtletní platby reflektuje reformy například v oblasti soudnictví, boje proti korupci, finančních trhů, místních samospráv nebo energetické politiky.
