Pavel: Rusko nám bude škodit, nespokojí se jen s částí Ukrajiny. Musíme se mu postavit
Rusko nám bude škodit a nespokojí se s tím, že získá jen část Ukrajiny, je přesvědčen český prezident Petr Pavel. V rozhovoru s rakouským listem Die Presse také vyjádřil názor, že Evropa je na začátku delší konfrontace s Ruskem, která ale nemusí být vojenského rázu.
„Chtějí obnovit imperiální velikost Sovětského svazu, včetně jeho sféry vlivu, a říkají to velmi otevřeně. Měli bychom to proto brát vážně. Musíme se připravit na to, že Rusko nebude mírovým partnerem,“ míní Pavel. Moskva už se podle něho v řadě evropských zemí ukázala jako „ničivá síla“, která se snaží šířit propagandu a často i zjevné lži.
Vždy, když se Rusko bude chovat konstruktivně, měla by Evropa činit stejně. „Když však Rusko jedná proti našim zájmům, musíme se mu postavit. Protože jinak budou náš způsob života a naše hodnoty ohroženy,“ uvedla také dvaašedesátiletá hlava státu, podle níž se konfrontace s Ruskem stane částí našeho každodenního života.
Pavel v rozhovoru dále vyjádřil přesvědčení, že Rusko nevyhledává spolupráci s Evropou a považuje se za supervelmoc, která má právo diktovat pravidla hry. Podporou Ukrajiny podle něj podporujeme také vlastní bezpečnost. „Chceme-li v této části Evropy zachovat bezpečnost a prosperitu, musíme Rusku stanovit jasné hranice. Pokud selžeme, může to v budoucnu vést ke značným komplikacím,“ poznamenal. Míru s Ruskem podle něj není možné dosáhnout přijetím ruských cílů.
Český prezident ale věří, že stále existuje možnost, že Rusko zjistí, že není schopné na Ukrajině dosáhnout vojenských úspěchů, což by mohlo vést k diplomatickým jednáním, místo „nesmyslného plýtvání zdroji a lidskými životy“. Zároveň má za nepravděpodobné, že by Ukrajina v dohledné době získala zpět celé své území
Nikdo podle Pavla nerozporuje budoucí členství Ukrajiny v Severoatlantické alianci, Moskvě se ale musí dát jasně najevo, že to pro ni nebude znamenat žádné přímé ohrožení.
V neposlední řadě se český prezident vyjádřil k možnosti zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem. Evropa, která se dlouho vůči USA chovala jako „rozmazlené dítě“, na to podle něj musí být připravena a musí za sebe převzít více zodpovědnosti v oblasti bezpečnosti.
Unijní ministři zahraničí dnes schválili uvalení sankcí na dalších deset osob v souvislosti s porušováním lidských práv v Rusku. Jedná se mimo jiné o představitele ruského vězeňského systému zodpovědné za systematické mučení a nelidské zacházení s ukrajinskými zajatci, které často skončilo úmrtím zadržovaných jako v případě ukrajinské novinářky Viktorie Roščynové. Zařazení dotyčných na unijní sankční seznam navrhlo Česko.
Nové sankce se týkají rovněž soudců a žalobců zodpovědných za politicky motivované soudní procesy vůči kritikovi ruské agresivní války Alexeji Gorinovi nebo vůči spolupracovníkům protikorupční nadace zesnulého ruského opozičního vůdce Alexeje Navalného.
Ukrajinské drony v noci na dnešek opět zasáhly a poškodily rafinérií v Rjazani, jednu z největších v Rusku, tvrdí ukrajinský generální štáb. Naposledy se tato rafinérie stala cílem náletu ukrajinské armády 15. listopadu, několikrát zasažena byla už dříve. Rjazaň se nachází asi 200 kilometrů jihovýchodně od Moskvy.
„Po zásahu cíle vypukl požár v oblasti zařízení na sekundární zpracování ropy,“ napsal ukrajinský generální štáb na sociální síti. Připomněl, že rafinérie v Rjazani má být schopna zpracovat až 17,1 milionu tun ropy ročně, vyrábí čtyři druhy benzinu, naftu a 840.000 tun leteckého petroleje ročně, a významně se tak podílí na zásobování ruské armády a letectva.
Ruští aktivisté v neděli v Petrohradu napadli polského velvyslance Krzysztofa Krajewského. Nadávali mu do teroristů a vyčítali mu polské vyzbrojování Ukrajiny, která se čtvrtým rokem brání ruské agresi, uvedl dnes server Onet. Šlo o nejzávažnější incident posledních let, pouze zásah osobních strážců zabránil zmlácení velvyslance, napsal list Gazeta Wyborzca s odvoláním na anonymní zdroj z ministerstva zahraničí.
Nahrávku události ruská média podle Onetu využila ke kremelské propagandě. Stanice 78 Novosti označila incident za protest proti „dvojímu metru“, jaký uplatňují polské úřady, které „na jedné straně vyzývají k míru a na straně druhé financují a vyzbrojují Ukrajinu“.
Na diplomaty zaútočila agresivní skupina asi deseti lidí s transparenty s protipolskými a protiukrajinskými hesly, kteří chtěli přejít od slovních útoků k fyzickému násilí, ale zastavila je polská ochranka, než stačili velvyslance udeřit, líčí polská média. Podle verze ruských médií polští strážci „agresivně“ zasáhli proti „pokojné skupině demonstrantů“.
