Pavel: Rusko nám bude škodit, nespokojí se jen s částí Ukrajiny. Musíme se mu postavit
Rusko nám bude škodit a nespokojí se s tím, že získá jen část Ukrajiny, je přesvědčen český prezident Petr Pavel. V rozhovoru s rakouským listem Die Presse také vyjádřil názor, že Evropa je na začátku delší konfrontace s Ruskem, která ale nemusí být vojenského rázu.
„Chtějí obnovit imperiální velikost Sovětského svazu, včetně jeho sféry vlivu, a říkají to velmi otevřeně. Měli bychom to proto brát vážně. Musíme se připravit na to, že Rusko nebude mírovým partnerem,“ míní Pavel. Moskva už se podle něho v řadě evropských zemí ukázala jako „ničivá síla“, která se snaží šířit propagandu a často i zjevné lži.
Vždy, když se Rusko bude chovat konstruktivně, měla by Evropa činit stejně. „Když však Rusko jedná proti našim zájmům, musíme se mu postavit. Protože jinak budou náš způsob života a naše hodnoty ohroženy,“ uvedla také dvaašedesátiletá hlava státu, podle níž se konfrontace s Ruskem stane částí našeho každodenního života.
Pavel v rozhovoru dále vyjádřil přesvědčení, že Rusko nevyhledává spolupráci s Evropou a považuje se za supervelmoc, která má právo diktovat pravidla hry. Podporou Ukrajiny podle něj podporujeme také vlastní bezpečnost. „Chceme-li v této části Evropy zachovat bezpečnost a prosperitu, musíme Rusku stanovit jasné hranice. Pokud selžeme, může to v budoucnu vést ke značným komplikacím,“ poznamenal. Míru s Ruskem podle něj není možné dosáhnout přijetím ruských cílů.
Český prezident ale věří, že stále existuje možnost, že Rusko zjistí, že není schopné na Ukrajině dosáhnout vojenských úspěchů, což by mohlo vést k diplomatickým jednáním, místo „nesmyslného plýtvání zdroji a lidskými životy“. Zároveň má za nepravděpodobné, že by Ukrajina v dohledné době získala zpět celé své území
Nikdo podle Pavla nerozporuje budoucí členství Ukrajiny v Severoatlantické alianci, Moskvě se ale musí dát jasně najevo, že to pro ni nebude znamenat žádné přímé ohrožení.
V neposlední řadě se český prezident vyjádřil k možnosti zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem. Evropa, která se dlouho vůči USA chovala jako „rozmazlené dítě“, na to podle něj musí být připravena a musí za sebe převzít více zodpovědnosti v oblasti bezpečnosti.
Při ruském dronovém útoku v Doněcké oblasti dnes zemřel francouzský fotožurnalista Antoni Lallican. S odvoláním na novinářské organizace a ukrajinské úřady o tom informovala agentura AFP. Jeho úmrtí potvrdil i francouzský prezident Emmanuel Macron. Při stejném incidentu utrpěl zranění také ukrajinský novinář Heorhij Ivančenko.
„Čeká Ukrajinu nová hrozba, dokáží odpůrci Ukrajiny zvítězit ve volbách v Česku?“, ptá se v titulku k textu o českých parlamentních volbách server RBK-Ukrajina. Výsledek hlasování může ovlivnit zahraniční politiku členské země Evropské unie a NATO, která dosud důsledně podporovala Ukrajinu, zdůrazňuje zpravodajský server.
Kvůli anonymní výhrůžce o blížících se dronech zasahuje policie na pražském Letišti Václava Havla. Jeho provoz není omezen, sdělila mluvčí letiště Denisa Hejtmánková. Do rozsáhlého bezpečnostního opatření se zapojilo velké množství policistů, spolupracují také s armádou. Policie to uvedla na síti X. Zdůraznila, že výhrůžka není ověřená a opatření je preventivní.
Incidenty s drony řešily v posledních dnech i další země. Například v noci na dnešek přeletěly drony nad vojenskou základnou v belgickém Elsenbornu nedaleko hranic s Německem. Ve čtvrtek večer byly spatřeny také na mezinárodním letišti v Mnichově, které kvůli nim přerušilo provoz a zrušilo nebo odklonilo desítky letů.
