USA tvrdě zakročily proti Rusku a Číně: Uvalily stovky nových sankcí, míří i na podnik na Slovensku
Spojené státy dnes uvalily nové sankce na stovky osob a právnických subjektů. Podle agentury Reuters souvisejí hlavně s ruskou válkou proti Ukrajině a jsou namířeny proti obcházení předchozích západních sankcí, například prostřednictvím čínských subjektů. Sankce vyhlášené ministerstvem financí se tak vztahují i na 20 firem se sídlem v Číně a v Hongkongu a rovněž zahrnují téměř 60 subjektů v Rusku, Ázerbájdžánu, Belgii, Turecku, Spojených arabských emirátech a na Slovensku, které jsou viněny z toho, že Moskvě umožňují „pořizovat si zoufale potřebnou technologii a vybavení ze zahraničí“.
„Ministerstvo financí soustavně varovalo, že společnosti budou čelit významným důsledkům za poskytování materiální podpory ruské válce a USA je (sankce) dnes uvalují na téměř 300 cílů,“ uvedla v prohlášení šéfka resortu Janet Yellenová.
Na Slovensku je terčem sankcí společnost Carovilli Trading s.r.o.. Podle webu ministerstva financí USA tato firma nakupuje počítačové vybavení a software a přeprodává je společnostem v Rusku. „Během pouhých několika měsíců v roce 2023 Carovilli poslala přes 350 dodávek elektroniky, včetně elektronických modulů, tištěných obvodů a mikroprocesorů“ ruské společnosti Compliga, která je dodavatelem IT produktů a zařízení a elektroniky, uvádí americké ministerstvo financí.
Nové sankce byly uvaleny také na tři osoby v souvislosti se smrtí ruského opozičního vůdce Alexeje Navalného, oznámilo americké ministerstvo zahraničí. Téměř 200 sankcionovaných subjektů uvádí ministerstvo financí, zatímco ministerstvo zahraničí jich označilo více než 80, píše Reuters.
Sankce jsou dále namířeny například proti společnostem spojeným s ruským projektem na těžbu zemního plynu a výrobu zkapalněného zemního plynu LNG 2 v Arktidě. Uvaleny byly také na ruskou leteckou společnost Pobeda, což je nízkonákladová divize Aeroflotu, uvedl Reuters s odkazem na údaje z webu amerického ministerstva financí.
Ukrajina provedla v Rusku další útok na ropovod Družba. Ropu z Družby stále odebírá Slovensko a Maďarsko a jejich vlády dříve reagovaly negativně na přerušení dodávek způsobené ukrajinskými útoky. V tuto chvíli není zřejmé, zda a jak pondělní útok dodávky narušil. Kyjev také loni v létě zastavil tranzit ruské ropy přes své území.
Slovenský přepravce ropy Transpetrol uvedl, že neeviduje žádné výpadky dodávek ropovodem Družba. „Situace momentálně nemá žádný vliv na tranzit ropy na slovenském území a Transpetrol řídí přepravu ropy pro svého zákazníka v souladu s jeho požadavky,“ sdělil agentuře Reuters Transpetrol, který přepravuje ropu do jediné slovenské rafinerie Slovnaft.
Evropská komise dnes navrhla dvě řešení na podporu finančních potřeb Ukrajiny v letech 2026 až 2027. Jedním je půjčka od Evropské unie, druhým reparační půjčka zajištěná zmrazenými ruskými aktivy v EU. Návrhy, které jsou podpořené několika legislativními texty, podle Komise zavádějí řadu záruk na ochranu členských států a finančních institucí před možnými odvetnými opatřeními ze strany Ruska.
„Ukrajina je na kritické křižovatce, vyjednávaní o míru pokračují, ale vidíme, že Rusko stupňuje své útoky, jsou stále intenzivnější a narůstá potřeba financování Ukrajiny,“ uvedla na tiskové konferenci v Bruselu šéfka Komise Ursula von der Leyenová.
Rada EU se dohodla s europarlamentem na ukončení dovozu plynu z Ruska. „Je to začátek nové éry. Éry úplné energetické nezávislosti Evropské unie na Rusku,“ řekla dnes ráno novinářům předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Připomněla také, že EU už významně omezila dovozy energie z Ruska. Na začátku ruské invaze na Ukrajinu platily měsíčně evropské státy až 12 miliard eur (přibližně 290 miliard Kč) za ruské energie, nyní je to přibližně 1,5 miliardy eur (36 miliard Kč) a cílem je podle ní je srazit tyto výdaje na nulu.
