Íránský úder na Izrael: Kremlu se hodí napětí, chce ale skutečnou válku na Blízkém východě?

Po několika hodinách mlčení, které následovalo po bezprecedentním raketovém a dronovém útoku Íránu na Izrael, vydalo Rusko, totiž ministerstvo zahraničí, první oficiální reakci: „Vyjadřujeme krajní znepokojení nad další nebezpečnou eskalací situace v regionu. Opakovaně jsme varovali, že neřešitelnost četných krizí na Blízkém východě, především v oblasti palestinsko-izraelského konfliktu, které jsou často podněcovány nezodpovědnými provokativními akcemi, povede k nárůstu napětí.“

V úterý si pak z iniciativy Teheránu ruský prezident telefonoval se svým protějškem Ebráhímem Raísím. „Vladimir Putin vyjádřil naději, že všechny strany projeví rozumnou zdrženlivost a zabrání novému kolu konfrontace, které by mělo katastrofální důsledky pro celý region,“ informoval Kreml.

Pózy v OSN

Podle analytiků by plnohodnotná válka na Blízkém východě nebyla v zájmu vlády prezidenta Vladimira Putina. Prozatím se však zdá pravděpodobnější, že Kreml je nadšen vývojem, který by mohl Putinovi hrát do karet hned několika způsoby - z nichž většina přímo souvisí s ruskou válkou na Ukrajině.

„Moc od Ruska k íránskému útoku neočekávajte, kromě jistého pózování v OSN,“ tweetuje Hanna Notteová z washingtonského think tanku Centrum pro strategická a mezinárodní studia. „Vstup Blízkého východu na neprobádané území (aniž by propukla plnohodnotná válka) je to nejlepší, co se Putinovi nyní může stát. Každého to udržuje v pozoru; odvádí to pozornost od ruské eskalace na Ukrajině.

Vypuknutí říjnové války Izraele proti Hamásu již zkomplikovalo globální vnímání války na Ukrajině a zmařilo snahy Západu podpořit její obranu proti ruské invazi. Nové vzplanutí na Blízkém východě může tento problém pro Kyjev ještě zhoršit.

Pro Kreml jsou potenciální výhody jak obecné, tak zcela konkrétní. Za více než dva roky od zahájení plnohodnotné invaze na Ukrajinu stále více vykresluje tamní válku jako součást širší konfrontace, v níž prý Rusko brání sebe i zbytek světa před Západem a zejména Spojenými státy. Útok Íránu může hrát do karet Kremlu a poskytnout mu nový materiál k prosazování své propagandy o válce na Ukrajině a o střetu se Západem.

„Mezi státy osy - Ruskem, Íránem, Severní Koreou a Čínou - panuje určitý dojem, že Západ oslabil. A že americké postoje a politika již nemohou zaručit bezpečnost svých spojenců,“ uvedl Ihor Semivolos, ředitel Centra pro blízkovýchodní studia v Kyjevě, pro Current Time z rodiny RFE/RL. Íránský útok dává Rusku a spřízněným státům „šanci zpochybnit tento unipolární svět, o kterém Putin, Si Ťin-pching a ájatolláh Alí Chameneí tolik mluví“, dodal.

Nestabilita na Blízkém východě „odvádí pozornost i zdroje Západu od Ukrajiny a východního křídla NATO, vyvolává nejistotu mezi regionálními spojenci USA a dále podněcuje širší, globální vnímání, že Západ nedokáže region pacifikovat,“ dodala Notteová pro RFE/RL. „Celkově vzato, taková nestabilita podněcuje globální vnímání, že válka na Ukrajině je další válkou z mnoha, jedním problémem uprostřed množících se problémů - vnímání, kterého si Kreml může jedině cenit.“

V praxi by blízkovýchodní problémy a samotný útok mohly oslabit argumenty pro pomoc Ukrajině a podkopat argumenty zastánců takové podpory, že osud Západu a světa visí na vlásku. Konkrétně íránský útok na Izrael přidává nový prvek k nejistotě ohledně vyhlídek na dlouho odkládanou americkou pomoc Ukrajině - i když se konečně rýsuje vyhlídka, že ji podpoří dostatečný počet republikánských zákonodárců.

Putin obnovuje vliv na Blízkém východě

Bez ohledu na výsledek tahanic o pomoc ve Spojených státech může Putin vnímat íránský útok na Izrael jako příležitost ke zvýšení vlivu Moskvy na Blízkém východě. Po rozpadu Sovětského svazu tam drasticky vyschl; pro Putina se jeho obnovení jeví jako dost důležité, už od počátků jeho vlády před čtvrt stoletím.

Válka Ruska na Ukrajině utužila jeho vazby s Íránem, který invazi podpořil poskytnutím dronů Šáhid a technologií k jejich výrobě. Ovšem Putin se již léta dvoří i regionálním nepřátelům Íránu, včetně Izraele a arabských sunnitských zemí Perského zálivu, jako je Saúdská Arábie, v rámci svého úsilí o zvýšení vlivu Moskvy na Blízkém východě na úkor USA. Kreml možná doufá, že navzdory tomu, jak jeho příklon k Teheránu i reakce na aktuální konflikt poškodily jeho vztahy s Izraelem, by Moskva díky svým mnohostranným blízkovýchodním vazbám mohla v příštích měsících či letech sehrát významnou regionální roli.

„Vzhledem k tomu, že Rusko je stále bližším partnerem Íránu, Kreml by mohl kalkulovat: jak Írán zintenzivňuje eskalaci, zvýší se hodnota samotného Ruska pro státy Perského zálivu - protože ty by mohly na Moskvu (a Peking) pohlížet jako na jediné hráče, kteří mají určitý vliv na Teherán, a tedy jako na partnery, kteří by mohli pomoci Íránce zkrotit,“ spekuluje Notteová pro RFE/RL. Je to klasický přístup Putinova Ruska: Přispět ke vzniku problémů a pak nabídnout pomoc při jejich řešení, způsobem, který je pro Kreml výhodný.

Ukrajina, Karabach, Gaza: Konflikty souvisí, říká místopředseda europarlamentu pro Blesk Zprávy

Stejně jako uprostřed útoku Hamásu na Izrael a následné války v Gaze však analytici Ruska a regionu tvrdí, že Moskva si nepřeje totální válku mezi Izraelem a Íránem. „Takový scénář by pro Rusko přinesl značná rizika,“ říká Notteová. Zkomplikoval by ruskou vojenskou přítomnost v Sýrii a silný zásah Íránu by mohl oslabit část sil Moskvy proti Ukrajině.

Navíc „plnohodnotná válka by téměř jistě ukončila ruské vyvažování v regionu (jakkoli je již nyní chatrné). Přinutila by Rusko vybrat si stranu“, dodává analytička. Jenže ačkoli se Moskva stále více s Teheránem a jeho spojenci sbližuje, „určitě nechce jít s Íránem do všeho“, uzavírá pro RFE/RL Notteová.