V Británii cvičí ukrajinské rekruty. „Chceme je proměnit ve smrtící vojáky," říká podplukovník
Ve Velké Británii probíhá výcvik ukrajinských rekrutů. Trvá pět týdnů a má za úkol Ukrajince vycvičit co nejlépe a za co nejkratší dobu. „Naším cílem je proměnit je ve smrtící vojáky, kteří přežijí,“ řekl podplukovník Steve Wilson z britského obrněného pluku Queen's Royal Hussars, který má program na starost. Co na výcvik říkají ukrajinští vojáci? A co všechno se musí naučit, aby měli šanci na přežití? O tom informoval britský deník Daily Mail.
Ve vzduchu se rozšiřuje hustý oblak bílého kouře. Tucet ukrajinských vojáků se vynoří se zbraněmi a postupují k polorozpadlé budově. Mohli by se tam ukrývat nepřátelé. Na znamení velitele vstupují dovnitř, zatímco ostřelovači hlídají v případě přepadení.
Naštěstí tu žádný nepřítel není.
Tato scéna se odehrává ve falešné vesnici uprostřed pole v jižní Anglii. Ministerstvo obrany cvičí tyto rekruty v rámci operace Interflex, což je pět týdnů trvající kurz, který má za cíl udělat z obyčejných ukrajinských občanů velmi kvalifikované válečníky. Program je podobný výcviku britských vojáků, nicméně je upravený tak, aby odrážel realitu války na Ukrajině.
„Naším cílem je proměnit je ve smrtící vojáky, kteří přežijí,“ řekl podplukovník Steve Wilson z britského obrněného pluku Queen's Royal Hussars, který má program na starost. „Využíváme bojového ducha, se kterým přicházejí, aby se mohli vrátit na Ukrajinu a bránit svou vlast.“
„Je to intenzivní"
Když se novinář deníku Daily Mail vydal na místo, vojákům do konce výcviku zbýval již jenom týden, než budou muset čelit skutečné hrozbě ze strany ruské armády. „Je to intenzivní, ale musíme se to naučit co nejrychleji. Tyto znalosti nám pomohou přežít,“ řekl 38letý Miša, zatímco měl obličej zakrytý maskou. Je to nutné kvůli tomu, že pokud by byly identity vojáků odhaleny, jejich rodiny na Ukrajině by mohly čelit vážnému nebezpečí.
Stejně jako většina jeho kamarádů, Miša nemá žádné bojové zkušenosti. Až do invaze Rusů před dvěma lety pracoval v automobilce na západní Ukrajině. Nikdy předtím ani nedržel zbraň. Přesto se nemůže dočkat, až vyrazí na Ukrajinu. „Budu v pořádku. Mám svou přítelkyni,“ zazubil se, když ukázal směrem k pušce.
Miša je jedním z dobrovolníků, které vyslala ukrajinská armáda na rychlokurz, kde se nejen učí, jak bojovat v zákopech nebo ve městě, ale také jak držet zbraně a střílet. Součástí kurzu je i zdravotnický výcvik a zacházení s výbušninami.
Další dobrovolník 25letý Vitalij vypadá po cvičení vyčerpaně. „Trénink je dobrý a dodal mi sebedůvěru jít do přední linie,“ řekl. Nejvíce si však k pobavení všech užívá armádní jídlo.
Průměrný věk vojáka je 30 let
Do Velké Británie létají Ukrajinci jen s osobními věcmi, zbytek výstroje, například uniformy, neprůstřelné vesty či lékárničky, dostanou od ministerstva obrany.
Program byl zahájen v červenci roku 2022 a výcvikem prošlo více než 34 200 Ukrajinců. Z toho bylo jedno procento žen. Jejich průměrný věk je kolem 30 let. Nezkušený rekrut v tomto věku může být už trochu starý, ale stále má mnohem méně let, než je průměr pro ukrajinského vojáka sloužícího v této válce, a to je 43 let.
Na výcviku jsou přítomny také dvě tlumočnice, které vojákům překládají rozkazy britských velitelů.
„Jsem britské armádě velmi vděčný, že tohle pro nás zorganizovala,“ řekl Miša. „A jsem ohromen vší podporou od zemí, které Ukrajině pomáhají. Je to důležité, protože Rusko má mnohem více zdrojů a personálu.“
Válka podle něj není jen problémem Ukrajinců, ale celého světa. „Pokud je jedné zemi dovoleno zaútočit na druhou, lze to zopakovat jinde.“
Strach z marné smrti
Další ukrajinský dobrovolník 35letý Andrij řekl, že se do armády hlásil již před třemi měsíci, nicméně čekal příliš dlouho. Mezitím dobrovolničil, když pomáhal s evakuací obyvatel do bezpečných oblatí. „Chystám se do přední linie. Přišel jsem na řadu,“ řekl pyšně.
Tento bývalý logistik má manželku a dítě, jež na něj čekají v Kyjevě. „Lidé jsou na válku už tak zvyklí, že se pro ně stala běžným životem,“ uvedl Andrij.
Mezitím se tito muži, které by dříve ani ve snu nenapadlo, že se jednou stanou vojáky, chystají, jak nejlépe dovedou, aby se vrátili domů a bránili svou zemi.
Na dotaz, jestli se bojí smrti, odpověděl Miša takto: „Samozřejmě. Největší strach mám ale z toho, že zemřu marně, aniž bych něco udělal pro svou zemi a své lidi.“
Ruský útok dronem na vlakové nádraží ve městě Šostka na severovýchodě Ukrajiny si vyžádal první oběť. Místní úřady potvrdily, že v troskách jednoho z vagonů byl nalezen mrtvý 71letý muž. Zraněno bylo nejméně 30 lidí, z toho osm muselo být hospitalizováno. Drony zasáhly nejprve příměstský vlak a poté soupravu směřující do Kyjeva právě ve chvíli, kdy probíhala evakuace cestujících, informoval server Direktno.rs.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj útok označil za brutální a vyzval Západ k rozhodnější reakci. Ministr zahraničí Andrij Sibiha uvedl, že šlo o takzvaný dvojitý úder, jehož cílem je zasáhnout i záchranáře. Útok způsobil výpadky elektřiny v Šostce i okolí, Moskva mezitím stupňuje nálety na železniční a energetickou infrastrukturu.
Ukrajinská armáda v noci na sobotu zasáhla ruskou raketovou loď Grad třídy Bujan-M, vyzbrojenou střelami s plochou dráhou letu Kalibr. K zásahu došlo v oblasti Oněžského jezera v Karelské republice, přičemž poškozena byla pravá část prostoru pohonných jednotek.
Loď patří k nejnovějším ve službě Baltského loďstva a využívá raketový komplex Kalibr-NK, který Rusko nasazuje k útokům na Ukrajinu. Podle serveru The Kyiv Independent je Grad sice malá, ale velmi silně vyzbrojená a schopná operovat v mělkých vodách. Útok zapadá do série úderů, jimiž Ukrajina v posledních měsících výrazně oslabila ruské námořnictvo.
Ruští vojáci zaútočili dronem v sobotu 4. října na loď s dvojicí rybářů na jezeře v Šosteckém okrese v Sumské oblasti. Podle tamní prokuratury došlo k útoku dopoledne, kolem 11:20. Na místě zemřel muž (†63) a jeho přítel (65) utrpěl zranění. Ukrajinské úřady případ vyšetřují jako válečný zločin, protože bezpilotní letoun zasáhl civilisty při běžné činnosti u vody.
K tragédii došlo ve stejný den, kdy Rusové podnikli další masivní útoky na Sumsko, včetně železniční stanice ve městě Šostka. Ty si vyžádaly desítky zraněných a výpadky v dodávkách elektřiny, vody i plynu. Jen během 24 hodin Rusové podnikli téměř dvě stovky útoků na 50 sídel v regionu.
