Česká diplomacie píše do OSN: Za oběti může pouze Rusko! Česko lituje každé ztráty života
Česká diplomacie v dopisu zaslaném Radě bezpečnosti OSN vyjádřila lítost nad oběťmi konfliktu na Ukrajině. Za ztráty životů na obou stranách podle ní nese odpovědnost Rusko, jež válku svou agresí vyvolalo. Česko také potvrdilo svou podporu Ukrajině, uvádí dokument, který na síti X zveřejnil účet UN Report, jenž publikuje materiály z OSN.
Rusko na sobotní večer svolalo zasedání Rady bezpečnosti OSN kvůli ostřelování ruského Belgorodu a žádalo, aby se jednání zúčastnil i český zástupce, který by vysvětlil dodávky českých zbraní na Ukrajinu.
Ministerstvo zahraničí účast českého diplomata odmítlo se zdůvodněním, že Česko nebude sloužit ruské propagandě.
České diplomatické zastoupení při OSN následně poslalo Radě bezpečnosti dopis se svým stanoviskem k záležitosti.
„Česko lituje každé ztráty života způsobené nelegální a nesmyslnou agresivní válkou, kterou Rusko vede proti Ukrajině už téměř dva roky. Je to pouze Rusko, kdo je zodpovědný za desítky tisíc obětí na obou stranách konfliktu,“ uvádí dokument. Potvrzuje českou podporu Ukrajině, která je podle diplomacie plně v souladu s mezinárodním právem.
„Rusko bohužel opakovaně využilo platformu Rady bezpečnosti k šíření dezinformací a propagandy ohledně války. Nemáme důvod se domnívat, že dnešní (sobotní) jednání bude v něčem jiné, a proto se Česko nezúčastní,“ uvádí dopis.
Jasná a dlouhodobá česká pozice je, že Rusko musí okamžitě zastavit tuto válku a stáhnout své jednotky z celého území Ukrajiny. Je to jediná cesta ke spravedlivému a trvalému míru v souladu s Chartou OSN, uzavřela česká diplomacie.
Moskva obvinila ukrajinské síly ze sobotního ostřelování ruského Belgorodu u ukrajinských hranic. Podle dnešních údajů ruských úřadů si ostřelování vyžádalo 22 mrtvých a přes 100 zraněných. Ukrajina podle Moskvy použila k útoku mimo jiné raketomety RM-70 Vampire české výroby.
Česko bylo jednou z prvních zemí, které poskytly Ukrajině vojenskou pomoc poté, co ji loni v únoru Rusko napadlo. Do začátku letošního října Ukrajině darovalo nepoužívaný vojenský materiál ze zásob české armády v pořizovací ceně 6,2 miliardy korun, zůstatková hodnota činila 1,2 miliardy. Zbraně na Ukrajinu posílají i čeští zbrojaři, na Ukrajinu vyvezli vojenský materiál za desítky miliard korun. Kromě podpory organizované státem se do vyzbrojování Ukrajiny zapojuje i veřejnost prostřednictvím sbírek.
Rusko v pátek provedlo největší vzdušný útok na Ukrajinu od začátku invaze loni v únoru. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu uvedl, že útok si vyžádal 39 životů a desítky zraněných. V sobotu ruský útok zasáhl obytný dům v centru Charkova, zraněno bylo 26 lidí.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se opět odmítl zavázat ke schůzce prezidenta Vladimira Putina a ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, ale nevyloučil další jednání, uvádí server CNN.
V rozhovoru pro ruská státní média se Lavrov vyhýbal možnému bilaterálnímu setkání mezi Putinem a Zelenským, které podpořil americký prezident Donald Trump.
„Veškeré kontakty zahrnující vrcholné představitele musí být připraveny s maximální pečlivostí,“ řekl Lavrov v úterý. Zároveň připomněl, že Donald Trump byl v pátek na Aljašce pozván do Moskvy.
„Na tiskové konferenci na Aljašce prezident Putin toto pozvání potvrdil a Donald Trump, pokud si dobře pamatuji, řekl, že je to velmi zajímavé,“ řekl.
Macron navrhuje pro jednání Zelenského s Putinem Ženevu jako neutrální místo. Tamní ministr zahraničí uvedl, že Švýcarsko nabídne Putinovi imunitu, uvádí ČTK.
Agentura Reuters také informuje, že se jako místo setkání nabízí také Maďarsko. Maďarský premiér Viktor Orbán zablokoval nebo odložil vojenskou pomoc Ukrajině, udržoval vztahy s Putinem a opakoval narativy Kremlu.
Lidé žijící v ukrajinském hlavním městě Kyjev vyjádřili určitou úlevu po pondělních jednáních mezi prezidentem Volodymyrem Zelenským, americkým prezidentem Donaldem Trumpem a dalšími evropskými lídry v Bílém domě.
Žádný z obyvatel, kteří hovořili s CNN, nezašel tak daleko, že by vyjádřil optimismus ohledně mírové dohody, vzhledem k maximalistickým válečným požadavkům ruského prezidenta Vladimira Putina.
Několik místních se také shodlo na tom, že si nedokážou představit Zelenského posadit se s Putinem k případné bilaterální schůzce.
„Je nemožné sednout si k jednacímu stolu s mezinárodním zločincem,“ řekl jeden z nich.
