Pomoc USA Ukrajině může narazit, miliardy blokují republikáni. „Přistávací dráha se krátí,“ tvrdí Bílý dům
Pro americkou vládu by mohlo být po novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to dnes řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, jenž vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.
„Přistávací dráha se krátí,“ prohlásil dnes Kirby. „Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy,“ upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.
Spojené státy jsou nejvýznamnějším dodavatelem vojenské pomoci do země, která se přes 21 měsíců brání ruské agresi. Na Ukrajinu od loňského února poslaly vybavení s odhadovanou hodnotou přes 40 miliard dolarů (na 900 miliard Kč), naposledy však Kongres na tento účel uvolnil finance na konci loňského roku. Minulý měsíc prezident Joe Biden zákonodárce požádal o dodatečných 61 miliard dolarů na vojenskou i ekonomickou pomoc.
Ukrajina se přihlásila ke dvěma útokům na železniční síť na západě Ruska, napsala s odvoláním na zdroj z ukrajinské vojenské rozvědky agentura AFP. V Leningradské oblasti dnes podle místních úřadů vykolejily dva vlaky, jeden strojvedoucí zemřel. V sobotu explodovalo výbušné zařízení na kolejích v Orlovské oblasti, což si vyžádalo tři oběti na životech.
„Lokomotiva vykolejila poblíž stanice Semrino v Gatčinském okrese Leningradské oblasti,“ napsal dnes na síti Telegram gubernátor Leningradské oblasti Alexandr Drozdenko. „Strojvedoucí byl uvězněn v kabině a když ho záchranáři vyprostili, zemřel pak v sanitce,“ dodal. Druhý případ se stal také v Leningradské oblasti, kde vykolejil nákladní vlak s 15 prázdnými cisternami. To se obešlo bez obětí, uvedl Drozdenko. Dodal, že vyšetřovatelé prošetřují možnost sabotáže.
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) považuje další požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči Evropské unii a Severoatlantické alianci (NATO) za zdržovací taktiku. Řekla to dnes v pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi. První místopředseda hnutí Stačilo! a europoslanec Ondřej Dostál považuje vyšší cla EU vůči Číně a Indii za nerealistická.
Podle Černochové minulý měsíc při jednání Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem na Aljašce vyplynuly podmínky, které nebyly naplněny. „To, že si Donald Trump klade další podmínky, považuji za nefér,“ poznamenala a zmínila, že dosud nedošlo k tehdy avizovanému hovoru Putina s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. „Beru to jako zdržovací taktiku a jsem z toho zklamaná, protože jsem očekávala, že po jednání na Aljašce dojde k nějakému průlomu,“ uvedla.
Vrtulníková jednotka pro speciální operace se třemi stroji Mi-171Š dorazí do Polska v řádu hodin. V pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi to dnes oznámila ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Počítá se s vysláním až 150 českých vojáků maximálně na tři měsíce.
„V řádech hodin by měly dosáhnout území Polské republiky,“ řekla ministryně. Polsko v noci na středu zaznamenalo 19 narušení svého vzdušného prostoru ruskými drony.
„Ty peníze potřebujeme,“ řekl Kirby. Kolik prostředků americké vládě aktuálně na podporu Ukrajiny zbývá, není jasné. Balíčky vojenské pomoci posílané na Ukrajinu se však postupně zmenšují, Bílý dům nedávno uvedl, že to je důsledek průtahů v Kongresu. Původně vláda o nové prostředky žádala už v září.
Proti další podpoře Kyjeva se staví část zákonodárců Republikánské strany, jež drží těsnou většinu ve Sněmovně reprezentantů. Senát, kde naopak mají těsnou převahu demokraté, by mohl o nových prostředcích pro Ukrajinu hlasovat příští týden, a to společně s mimořádným balíkem pro Izrael, který prezident Biden také zahrnul do říjnové žádosti.
Republikáni v obou komorách ovšem v posledních týdnech schválení ukrajinské podpory podmiňují zpřísněním azylových a imigračních procesů, což je jejich dlouhodobá priorita. Se zástupci Demokratické strany aktuálně jednají o možném kompromisu. Jeho dosažení však zdaleka není jisté, neboť imigrační politika je otázkou, u níž dvě hlavní politické strany roky nenachází společnou řeč.
