Rusko opět začne vyvážet naftu. Ekonom přidal dobrou zprávu pro české řidiče
Rusko zrušilo embargo na většinu vývozu nafty. Oznámila to dnes podle agentury Reuters ruská vláda. Embargo na vývoz benzinu zůstává v platnosti. Moskva minulý měsíc dočasně zakázala vývoz benzinu a nafty do všech zemí s výjimkou Arménie, Běloruska, Kazachstánu a Kyrgyzstánu, aby stabilizovala ceny pohonných hmot na domácím trhu.
„Vláda zrušila restrikce na vývoz nafty dodávané do námořních přístavů potrubím, pokud výrobce dodává minimálně polovinu produkce nafty na domácí trh,“ uvedla podle Reuters vláda. Rusko loni vyvezlo téměř 35 milionů tun nafty. Z toho téměř tři čtvrtiny tvořila nafta dodávaná potrubím. Vývoz benzinu v loňském roce činil téměř pět milionů tun, píše Reuters.
Embargo, které Moskva zavedla 21. září, vedlo k růstu globálních cen nafty a bezinu a přimělo některé kupce k hledání alternativních zdrojů dodávek. Na ruské komoditní burze se ceny nafty a benzinu po zavedení embarga naopak snížily.
Rusko patří mezi největší producenty ropy na světě, v poslední době se však potýká s nedostatkem pohonných hmot. Ten je podle analytiků důsledkem kombinace negativních faktorů, které zahrnují údržbářské práce v rafineriích, problémy s infrastrukturou, růst cen ropy na světových trzích a slabý kurz rublu, jenž podporuje vývoz pohonných hmot.
Ruská vláda dnes rovněž oznámila, že zvýšila clo na vývoz pohonných hmot přes prostředníky na 50 000 rublů (zhruba 11 500 Kč) za tunu z dosavadních 20 000 rublů za tunu.
K ukončení embarga na vývoz nafty se na sociálních sítích vyjádřil přední český ekonom Lukáš Kovanda. Jedním z důsledků tohoto kroku by podle něj mohlo být i zlevnění nafty v Česku. „Zákaz platil zhruba dva týdny. Pro Rusko nebyl ekonomicky udržitelný. Nemělo by totiž kde palivo skladovat a rafinerie v zemi by omezovaly činnost, což by se nakonec dost prodražilo,“ uvedl.
„Ukončení zákazu nafty přinese tlak na pokles její ceny hlavně v zemích mimo Západ, do nichž Rusko vyváží přímo. Zprostředkovaně ale mohou ceny nafty klesnout i na Západě, včetně Česka,“ dodal.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že koalice ochotných v Berlíně jedná o další podpoře Ukrajiny. Mezi hlavní témata patří co nejrychlejší poskytnutí 45 miliard eur (zhruba 1,1 bilionu korun) od Evropské unie na pokrytí rozpočtových potřeb země.
Jedná se také o posílení protivzdušné obrany, dodávkách protiraketových střel na zimu a vývoji nových obranných prostředků ve spolupráci s Evropou. Podle Zelenského se řeší i diplomatické kroky k dosažení důstojného míru. „Děkuji všem, kteří posilují naši obranu a pracují na ukončení ruské války,“ napsal na síti X.
Bývalá ministryně obrany Jana Černochová (ODS) kritizovala rozporná vyjádření vládních politiků k plánovanému prodeji 16 českých letounů L-39 Skyfox Ukrajině. Podle ní nejde o dobrou ekonomickou diplomacii.
Vicepremiér Karel Havlíček (ANO) možnost dodávky oznámil při návštěvě Ukrajiny, předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se proti ní ohradil a premiér Andrej Babiš (ANO) zdůraznil, že jde o obchod soukromé společnosti Aero Vodochody.
Černochová přesto věří, že si politici spor vyjasní a všech 16 letounů nakonec na Ukrajinu odletí. Stroje by Ukrajině mohly pomoci v boji proti ruským dronům.
Prezident Petr Pavel očekává, že ho premiér Andrej Babiš po návratu z jednání koalice ochotných v Berlíně seznámí se závěry rozhovorů s evropskými lídry. Na tiskové konferenci v Bartošovicích uvedl, že spolu o konkrétním postoji před cestou nemluvili.
„Já předpokládám, že mě o tom bude informovat, až se vrátí z tohoto jednání, protože je zřejmé, že oba dva, samozřejmě potom i ministři, bychom měli mluvit jedním jazykem,“ řekl Pavel.




















