Rusko opět začne vyvážet naftu. Ekonom přidal dobrou zprávu pro české řidiče
Rusko zrušilo embargo na většinu vývozu nafty. Oznámila to dnes podle agentury Reuters ruská vláda. Embargo na vývoz benzinu zůstává v platnosti. Moskva minulý měsíc dočasně zakázala vývoz benzinu a nafty do všech zemí s výjimkou Arménie, Běloruska, Kazachstánu a Kyrgyzstánu, aby stabilizovala ceny pohonných hmot na domácím trhu.
„Vláda zrušila restrikce na vývoz nafty dodávané do námořních přístavů potrubím, pokud výrobce dodává minimálně polovinu produkce nafty na domácí trh,“ uvedla podle Reuters vláda. Rusko loni vyvezlo téměř 35 milionů tun nafty. Z toho téměř tři čtvrtiny tvořila nafta dodávaná potrubím. Vývoz benzinu v loňském roce činil téměř pět milionů tun, píše Reuters.
Embargo, které Moskva zavedla 21. září, vedlo k růstu globálních cen nafty a bezinu a přimělo některé kupce k hledání alternativních zdrojů dodávek. Na ruské komoditní burze se ceny nafty a benzinu po zavedení embarga naopak snížily.
Rusko patří mezi největší producenty ropy na světě, v poslední době se však potýká s nedostatkem pohonných hmot. Ten je podle analytiků důsledkem kombinace negativních faktorů, které zahrnují údržbářské práce v rafineriích, problémy s infrastrukturou, růst cen ropy na světových trzích a slabý kurz rublu, jenž podporuje vývoz pohonných hmot.
Ruská vláda dnes rovněž oznámila, že zvýšila clo na vývoz pohonných hmot přes prostředníky na 50 000 rublů (zhruba 11 500 Kč) za tunu z dosavadních 20 000 rublů za tunu.
K ukončení embarga na vývoz nafty se na sociálních sítích vyjádřil přední český ekonom Lukáš Kovanda. Jedním z důsledků tohoto kroku by podle něj mohlo být i zlevnění nafty v Česku. „Zákaz platil zhruba dva týdny. Pro Rusko nebyl ekonomicky udržitelný. Nemělo by totiž kde palivo skladovat a rafinerie v zemi by omezovaly činnost, což by se nakonec dost prodražilo,“ uvedl.
„Ukončení zákazu nafty přinese tlak na pokles její ceny hlavně v zemích mimo Západ, do nichž Rusko vyváží přímo. Zprostředkovaně ale mohou ceny nafty klesnout i na Západě, včetně Česka,“ dodal.
Ukrajinská národní energetická společnost Naftohaz uvedla, že v noci na dnešek byla zasažena jedna z jejích tepelných elektráren. Za poslední týden podle firmy Rusko zaútočilo na zařízení těžby plynu v Charkovské oblasti a také na objekty kritické infrastruktury v Sumské a Černihivské oblasti. V důsledku ruských útoků museli energetici v posledních dnech v řadě oblastí přerušit dodávky elektřiny.
Spojené státy očekávají, že spojenci z NATO budou více investovat do iniciativy, jejímž prostřednictvím je dodáváno americké vojenské vybavení pro Ukrajinu, které platí země NATO. V Bruselu to dnes prohlásil americký ministr obrany Pete Hegseth. Zdůraznil důležitost dosažení míru prostřednictvím síly.
„Míru dosáhnete, když jste silní. Ne když používáte silná slova nebo hrozíte prstem. Dosáhnete ho, když máte silné a skutečné schopnosti, které protivníci respektují,“ uvedl Hegseth v sídle NATO a vyzdvihl úspěch amerického prezidenta Donalda Trumpa při dojednávání příměří mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás. „Doufáme, že budeme moci něco podobného vidět na Ukrajině,“ dodal americký ministr.
Ruské vojenské síly v noci na dnešek na Ukrajinu zaútočily 113 drony, přičemž protivzdušná obrana Ukrajiny jich sestřelila či zneškodnila 86, uvedlo podle ruského servisu stanice BBC ukrajinské letectvo. Dvacet šest útočných dronů podle letectva zasáhlo 11 míst na ukrajinském území. Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že v noci na dnešek sestřelilo 59 ukrajinských dronů, píše BBC.
