Rusko opět začne vyvážet naftu. Ekonom přidal dobrou zprávu pro české řidiče
Rusko zrušilo embargo na většinu vývozu nafty. Oznámila to dnes podle agentury Reuters ruská vláda. Embargo na vývoz benzinu zůstává v platnosti. Moskva minulý měsíc dočasně zakázala vývoz benzinu a nafty do všech zemí s výjimkou Arménie, Běloruska, Kazachstánu a Kyrgyzstánu, aby stabilizovala ceny pohonných hmot na domácím trhu.
„Vláda zrušila restrikce na vývoz nafty dodávané do námořních přístavů potrubím, pokud výrobce dodává minimálně polovinu produkce nafty na domácí trh,“ uvedla podle Reuters vláda. Rusko loni vyvezlo téměř 35 milionů tun nafty. Z toho téměř tři čtvrtiny tvořila nafta dodávaná potrubím. Vývoz benzinu v loňském roce činil téměř pět milionů tun, píše Reuters.
Embargo, které Moskva zavedla 21. září, vedlo k růstu globálních cen nafty a bezinu a přimělo některé kupce k hledání alternativních zdrojů dodávek. Na ruské komoditní burze se ceny nafty a benzinu po zavedení embarga naopak snížily.
Rusko patří mezi největší producenty ropy na světě, v poslední době se však potýká s nedostatkem pohonných hmot. Ten je podle analytiků důsledkem kombinace negativních faktorů, které zahrnují údržbářské práce v rafineriích, problémy s infrastrukturou, růst cen ropy na světových trzích a slabý kurz rublu, jenž podporuje vývoz pohonných hmot.
Ruská vláda dnes rovněž oznámila, že zvýšila clo na vývoz pohonných hmot přes prostředníky na 50 000 rublů (zhruba 11 500 Kč) za tunu z dosavadních 20 000 rublů za tunu.
K ukončení embarga na vývoz nafty se na sociálních sítích vyjádřil přední český ekonom Lukáš Kovanda. Jedním z důsledků tohoto kroku by podle něj mohlo být i zlevnění nafty v Česku. „Zákaz platil zhruba dva týdny. Pro Rusko nebyl ekonomicky udržitelný. Nemělo by totiž kde palivo skladovat a rafinerie v zemi by omezovaly činnost, což by se nakonec dost prodražilo,“ uvedl.
„Ukončení zákazu nafty přinese tlak na pokles její ceny hlavně v zemích mimo Západ, do nichž Rusko vyváží přímo. Zprostředkovaně ale mohou ceny nafty klesnout i na Západě, včetně Česka,“ dodal.
Po nočních ruských útocích hlásí Ukrajina tři mrtvé a zhruba 30 zraněných včetně dětí. Tři lidé zahynuli v Oděse, kde Rusové zasáhli sklad potravin pro mateřské a základní školy. Podle šéfa tamní oblastní správy Oleha Kipera zemřely dvě ženy a jeden muž, další žena utrpěla vážná zranění. V Sumské oblasti zasáhl dron auto se třemi energetiky. Všichni byli zraněni, jeden z nich vážně, uvedla agentura Ukrinform. Zraněné hlásí také Poltavská, Charkovská a Záporožská oblast.
Země střední Evropy by měly více spolupracovat při výrobě zbraní, vojenském plánování i budování infrastruktury. Na konferenci CEVRO Univerzity v Praze se na tom shodovali bývalí představitelé české a polské obrany. Podle polského generála ve výslužbě Jaroslawa Gromadzinského válka na Ukrajině ukázala, jak důležitý je silný obranný průmysl a spolehlivá logistika. Navrhl proto vytvoření společného středoevropského obranného holdingu.
Při útoku dronu zahynul zaměstnanec Záporožské jaderné elektrárny na Ukrajině. Další dron zabil pracovníka nedaleké tepelné elektrárny, uvedla na síti X Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE). Její šéf Rafael Grossi útoky odsoudil a varoval, že ohrožují jadernou bezpečnost. Záporožskou jadernou elektrárnu od roku 2022 okupuje Rusko, které se k incidentu zatím nevyjádřilo.




















