Rusko opět začne vyvážet naftu. Ekonom přidal dobrou zprávu pro české řidiče
Rusko zrušilo embargo na většinu vývozu nafty. Oznámila to dnes podle agentury Reuters ruská vláda. Embargo na vývoz benzinu zůstává v platnosti. Moskva minulý měsíc dočasně zakázala vývoz benzinu a nafty do všech zemí s výjimkou Arménie, Běloruska, Kazachstánu a Kyrgyzstánu, aby stabilizovala ceny pohonných hmot na domácím trhu.
„Vláda zrušila restrikce na vývoz nafty dodávané do námořních přístavů potrubím, pokud výrobce dodává minimálně polovinu produkce nafty na domácí trh,“ uvedla podle Reuters vláda. Rusko loni vyvezlo téměř 35 milionů tun nafty. Z toho téměř tři čtvrtiny tvořila nafta dodávaná potrubím. Vývoz benzinu v loňském roce činil téměř pět milionů tun, píše Reuters.
Embargo, které Moskva zavedla 21. září, vedlo k růstu globálních cen nafty a bezinu a přimělo některé kupce k hledání alternativních zdrojů dodávek. Na ruské komoditní burze se ceny nafty a benzinu po zavedení embarga naopak snížily.
Rusko patří mezi největší producenty ropy na světě, v poslední době se však potýká s nedostatkem pohonných hmot. Ten je podle analytiků důsledkem kombinace negativních faktorů, které zahrnují údržbářské práce v rafineriích, problémy s infrastrukturou, růst cen ropy na světových trzích a slabý kurz rublu, jenž podporuje vývoz pohonných hmot.
Ruská vláda dnes rovněž oznámila, že zvýšila clo na vývoz pohonných hmot přes prostředníky na 50 000 rublů (zhruba 11 500 Kč) za tunu z dosavadních 20 000 rublů za tunu.
K ukončení embarga na vývoz nafty se na sociálních sítích vyjádřil přední český ekonom Lukáš Kovanda. Jedním z důsledků tohoto kroku by podle něj mohlo být i zlevnění nafty v Česku. „Zákaz platil zhruba dva týdny. Pro Rusko nebyl ekonomicky udržitelný. Nemělo by totiž kde palivo skladovat a rafinerie v zemi by omezovaly činnost, což by se nakonec dost prodražilo,“ uvedl.
„Ukončení zákazu nafty přinese tlak na pokles její ceny hlavně v zemích mimo Západ, do nichž Rusko vyváží přímo. Zprostředkovaně ale mohou ceny nafty klesnout i na Západě, včetně Česka,“ dodal.
Zvláštní američtí vyslanci Steve Witkoff a Jared Kushner ve čtvrtek odcestují do Moskvy, kde se setkají s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Po návštěvě ruské metropole se sejdou s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Dublinu. Kushner to podle tiskových agentur řekl novinářům po skončení třístranných jednání USA, Ruska a Ukrajiny v Abú Zabí o možnostech ukončení ruské války proti Ukrajině.
Jednání byla velice produktivní, současně jsou však komplexní, přičemž nejtěžší bude otázka územních sporů, řekl dále Kushner. U jednacího stolu potřebujeme také Evropany, dodal. Zástupci evropských zemí, NATO a EU byli v Abú Zabí rovněž přítomni, třístranných jednání se však přímo nezúčastnili a diskutovali jen na okraj s americkou a ukrajinskou delegací.
Český ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček jednal se šéfem vojenské správy Lvovské oblasti Maksymem Kozyckým o rozšíření těžby plynu ze strany českých firem na Ukrajině a možném zapojení českých firem do stavebních prací a technologických dodávek pro lvovskou nemocnici. Ministr to řekl novinářům během podnikatelské mise na Ukrajině, na které ho doprovází asi 50 českých firem.
Karel Havlíček bude dnes jednat s ukrajinským premiérem Serhijem Koreckým a ministrem energetiky Denysem Šmyhalem. Předmětem rozhovorů budou podle Havlíčka možné dodávky letounů L-39 SkyFox Kyjevu či povolení pro české firmy, aby mohly rozšířit těžbu zemního plynu na Ukrajině.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že ho potěšila změna přístupu amerických vyjednavačů v jejich snaze ukončit válku Ruska proti Ukrajině. Informovala o tom agentura AFP. Zástupci Ukrajiny, Ruska a Spojených států dnes v Abú Zabí vedli první jednání o ukončení rusko-ukrajinské války od února, rozhovory mají pokračovat ve středu.




















