Rusko opět začne vyvážet naftu. Ekonom přidal dobrou zprávu pro české řidiče
Rusko zrušilo embargo na většinu vývozu nafty. Oznámila to dnes podle agentury Reuters ruská vláda. Embargo na vývoz benzinu zůstává v platnosti. Moskva minulý měsíc dočasně zakázala vývoz benzinu a nafty do všech zemí s výjimkou Arménie, Běloruska, Kazachstánu a Kyrgyzstánu, aby stabilizovala ceny pohonných hmot na domácím trhu.
„Vláda zrušila restrikce na vývoz nafty dodávané do námořních přístavů potrubím, pokud výrobce dodává minimálně polovinu produkce nafty na domácí trh,“ uvedla podle Reuters vláda. Rusko loni vyvezlo téměř 35 milionů tun nafty. Z toho téměř tři čtvrtiny tvořila nafta dodávaná potrubím. Vývoz benzinu v loňském roce činil téměř pět milionů tun, píše Reuters.
Embargo, které Moskva zavedla 21. září, vedlo k růstu globálních cen nafty a bezinu a přimělo některé kupce k hledání alternativních zdrojů dodávek. Na ruské komoditní burze se ceny nafty a benzinu po zavedení embarga naopak snížily.
Rusko patří mezi největší producenty ropy na světě, v poslední době se však potýká s nedostatkem pohonných hmot. Ten je podle analytiků důsledkem kombinace negativních faktorů, které zahrnují údržbářské práce v rafineriích, problémy s infrastrukturou, růst cen ropy na světových trzích a slabý kurz rublu, jenž podporuje vývoz pohonných hmot.
Ruská vláda dnes rovněž oznámila, že zvýšila clo na vývoz pohonných hmot přes prostředníky na 50 000 rublů (zhruba 11 500 Kč) za tunu z dosavadních 20 000 rublů za tunu.
K ukončení embarga na vývoz nafty se na sociálních sítích vyjádřil přední český ekonom Lukáš Kovanda. Jedním z důsledků tohoto kroku by podle něj mohlo být i zlevnění nafty v Česku. „Zákaz platil zhruba dva týdny. Pro Rusko nebyl ekonomicky udržitelný. Nemělo by totiž kde palivo skladovat a rafinerie v zemi by omezovaly činnost, což by se nakonec dost prodražilo,“ uvedl.
„Ukončení zákazu nafty přinese tlak na pokles její ceny hlavně v zemích mimo Západ, do nichž Rusko vyváží přímo. Zprostředkovaně ale mohou ceny nafty klesnout i na Západě, včetně Česka,“ dodal.
Ukrajina a Rusko pokračují v jednáních o výměně vězňů, uvedl ukrajinský ombudsman. Se zprávou přichází ruskojazyčná BBC.
„Výměnné procesy musí probíhat podle transparentních kritérií. Pokud jde o množství, zatím neexistuje konečné číslo, ale mluvíme o více než tisíci zajatcích. V současné době to koordinujeme s ruskou stranou,“ uvedl ombudsman Dmitrij Lubinec.
Ukrajinská strana podle něj trvá na tom, aby přednost při výměně měli těžce nemocní, ženy a ti, kteří jsou nejdéle v ruském zajetí.
Pokud se nakonec bilaterální jednání mezi Vladimirem Putinem a Donaldem Trumpem v Šen-čenu přece jen uskuteční, neočekávají analytici žádný zásadní průlom, a to navzdory bezprecedentnímu charakteru tohoto setkání, napsala AP. Trumpovi poradci přitom před cestou novinářům řekli, že válka nebude na pořadu jednání. Sám prezident ale v úterý prohlásil, že smrt desítek tisíc ruských vojáků každý měsíc vytvořila příležitost k vyřešení konfliktu.
Kreml popřel, že by měl ruský prezident Valdimir Putin na čtvrtek plánované širší jednání se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov k dnešnímu setkání Putina s Trumpem uvedl, že oba státníci spolu nevedli žádný významnější rozhovor.




















