Rusové během evakuace zabili chlapce. Zvířata ze zooparku trýznivě mučili
Feldman Ekopark se nyní vzpamatovává z ruské invaze. Ruští vojáci totiž zoo kompletně zdevastovali a zabili při tom mnoho lidí a zvířat. Během evakuace zvířat zabili i nezletilého chlapce. Navíc po osvobození se zjistilo, že zvířata týrali, napsala ukrajinská agentura Ukrinform.
Feldman Ekopark, což je regionální krajinářský park, který kombinuje péči o zvířata a terapii pro děti se speciálními potřebami, se snaží vzpamatovat z ekocidy, kterou způsobila ruská armáda. Během ostřelování bylo zabito mnoho zaměstnanců a zvířat, ruští vojáci zničili všechny budovy a ohrady.
Zoo se nachází asi 25 kilometrů od hranic s Ruskem a už od počátku invaze čelila tvrdému ostřelování. Na začátku zde žilo 5000 zvířat. Nyní vznikla nová lokace s názvem „Alpaské údolí“.
Jak byla zoo zničena?
Hlavní budova nedaleko vchodu byla zničena ruskými granáty. Poškozeny byly i všechny ostatní budovy a ohrady. Ruiny nyní zarůstají plevelem a u jedné z cest se hromadí zbytky munice.
Zoo byla velmi oblíbeným místem pro rodiny s dětmi. Do roku 2014 sem jezdívali i Rusové. Komplex byl známý svou unikátní sbírkou zvířat i léčbou. Dařilo se zde zejména tapírům na rozdíl od ostatních zoo na Ukrajině.
Komplex kvůli ostřelování ztratil zdroje energie a následně i vytápění. Některá zvířata pak zemřela kvůli chladu. Ošetřovatelé měli většinou jenom 10 až 15 minut na to, aby zvířata nakrmili. Odjeli co nejdříve, nikdy nevěděli, kdy bude možné jim zase dát potravu.
Při evakuaci zvířat zemřel i nezletilý
Během toho, kdy se snažili zvířata zachraňovat, zemřelo 6 lidí z personálu zoo a z řad dobrovolníků. Mezi nimi byl i nezletilý chlapec, který pomáhal svým rodičům. Tělo jednoho pracovníka bylo nalezeno pravděpodobně po více než měsíci.
„Proces evakuace byl bolestivý a dlouhý, probíhal od začátku března do začátku května. Všechno se dělo různými způsoby. Někdy šlo všechno hladce a bez ostřelování, ale stávalo se, že jsme přišli pro konkrétní zvířata a našli jejich mrtvoly. Ztratilo se více než 300 velkých zvířat, mezi nimi byli predátoři, primáti, kopytníci. Při ostřelování byli zabiti i lidé,“ řekl ředitel zoo Serhij Ostapenko.
„Museli jsme například odvézt paviány. To jsou zvířata, kterých se bojí i leopard. Protože když tyto opice zaútočí ve skupině, dokážou zabít dravce. Jak je tedy přimět, aby vstoupily do klece kvůli přepravě? Vždyť je to smečka: vůdce, samice, mláďata. A pak začalo ostřelování. Jeden z dobrovolníků řekl zcela vážně: Jestli chceš žít, vlez do klece. A oni to udělali! Zvířata to pochopila,“ řekl ředitel.
Zvláštní problém představovali predátoři. Zakladatel zoo Oleksandr Feldman napsal na facebook, že kvůli ostřelování a úderům mohou být zničeny ohrady a klece s medvědy, lvy a tygry. Pokud by zvířata přežila, utekla by a poháněna strachem by se dostala do obydlených oblastí. Mohla by pak ohrožovat i lidi, takže vyvstala otázka, jestli zvířata neuspat.
Lidé ale pomohli. „Nejvíce zvířat - až 90 procent - přijal ekopark ve vesnici Kovalivka u Poltavy. Zoo Charkov vzala primáty a lvy. Některá zvířata odešla do západních oblastí,“ uvedl Ostapenko. Se zvířaty však pomáhali i obyvatelé Dněpru.
Mládě bizona zachránili rodiče
Příběh bizona Saši, kterému byl na začátku invaze jen měsíc a půl, je tragický. Zůstal sirotkem. „Mysleli jsme, že to nepřežije. Výběh s bizony se nacházel v odlehlé části parku, nejblíže k vesnici Tsyrkuny, odkud nás okupanti ostřelovali. Pár bizonů bylo zabito šrapnely a mládě bylo zraněno tlakovou vlnou. Rodiče ho kryli: mládě bylo mezi jejich těly, když ho našli. Měli jsme velké obavy. V Kovalivce ho nakrmili a postavili na nohy,“ řekl ředitel.
Časem se pro Sašu najde přítelkyně a nebude osamělý, slibuje zoo.
Rusové jsou teroristé
Útočníci zabili také třetinu psů z chovatelské stanice, která byla také nejblíže vesnice Tsyrkuny. „Do té části parku vstoupily sabotážní a průzkumné skupiny. Službu měl zaměstnanec, 75letý muž. Rusové ho mlátili, nutili ho klečet, stříleli opodál. Také se posmívali psům. Nedovolili je krmit a dávat napít,“ řekl Ostapenko.
Rusové stříleli sviště, dikobrazy, kuny, lasičky, morčata a králíky. Ostatky zvířat se pracovníkům podařilo zahrabat o pár měsíců později.
„Někteří měli uprostřed čela díry po kulkách. Okupanti se bavili jako na střelnici," řekla se slzami v očích zástupkyně ředitele veterinární sekce Svitlana Vyšnevetská.
„Člověk musí být naprostý morální blázen, bez jakýchkoli zásad, aby se takhle vysmíval bezbranným zvířatům. To je ekocida!" zdůraznil Ostapenko.
Obnovení zoo
Území „Ekoparku Feldman“ je odminováno od února. Práce je hodně, protože plocha areálu je asi 140 hektarů. Správa ujišťuje, že většina parku je bezpečná, přičemž je třeba vyčistit asi 35 hektarů nejtěžšího terénu. Očekává se, že sapéři dokončí práci před prvním sněhem.
„Když naši obránci zahnali Rusy, okamžitě jsme přijeli a začali park po malých krůčcích obnovovat,“ řekl Ostapenko.
„Vzniknou dva památníky jako vzpomínka na zemřelé lidi a zvířata se jmény a okolnostmi jejich smrti. Zvířata zemřela nejen na zranění střepinami, ale také na nachlazení a stres. Několik z nich zemřelo po evakuaci, protože se nevzpamatovali ze stresu,“ uvedl ředitel. Otevření památníků je naplánováno na konec jara příštího roku.
Írán a Rusko mají společné protivníky a budou jednat o tom, jak se postavit hrozbám, kterým obě země čelí. Před dnešní schůzkou s ruským prezidentem Vladimirem Putinem to podle agentury TASS řekl íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Na konzultace do Moskvy přijel poté, co Spojené státy v neděli zaútočily na tři íránské jaderné provozy.
„Vždy jsme měli (s Ruskem) společné starosti a společné protivníky,“ řekl Arakčí. „Máme společné názory a vedeme úzké konzultace, abychom čelili společným výzvám a hrozbám,“ dodal. Uvedl také, že jednání s Putinem „za současných nových okolností, kdy je světový řád skutečně ohrožen“, bude mít velký význam.
Moskva americký útok na íránské jaderné provozy odsoudila, ohrožují podle ní snahy, jejichž cílem je zabránit šíření jaderných zbraní. Rusko, které čtvrtým rokem vede útočnou válku proti Ukrajině, mluví v souvislosti s americkou operací o porušení mezinárodního práva.
Dosud se podařilo sehnat 80 procent ze slíbených dvou milionů kusů dělostřelecké munice pro Ukrajinu, uvedla dnes šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová před začátkem jednání unijních ministrů zahraničí v Bruselu. Rozhovorů se zúčastní osobně i šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha. Podle Sybihy i Kallasové je potřeba dále zesílit tlak na Rusko.
Kallasová oznámila před několika měsíci iniciativu týkající se zvýšení vojenské podpory Ukrajině. Cílem je poskytnout Ukrajině v letošním roce pět miliard eur na dva miliony kusů dělostřelecké munice.„S radostí vám mohu oznámit, že 80 procent iniciativy již bylo přislíbeno. Ale samozřejmě toho musíme dělat více,“ řekla šéfka unijní diplomacie novinářům.
„Putin je válečný štváč. Je na čase použít všechny diplomatické nástroje a přinutit Rusko k tomu, aby usedlo k jednacímu stolu a přistoupilo na mír,“ uvedl v Bruselu ukrajinský ministr zahraničí Sybiha. Ruský prezident podle něj rozumí jedinému, a to je síla. „Proto jsou potřeba sankce, izolace a zmrazení ruských účtů,“ dodal s tím, že Kyjev dnes prožil další bezesnou noc. Při ruských útocích zahynulo sedm lidí a dalších 20 jich utrpělo zranění.
Bez ohledu na to, kdy a jak bude dosaženo míru na Ukrajině, ruský imperialismus zůstane hlavní hrozbou pro evropskou bezpečnost. Při zahájení porady ekonomických a vědeckých diplomatů v pražském Černínském paláci to dnes řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). Pokud chce Česko efektivně prosazovat své zájmy v zahraničí, nelze podle něj přehlížet bezpečnost. Porada potrvá do konce týdne.
Putin proti ČR i dalším evropským státům zahájil energetickou válku, chtěl tyto země svým vydíráním přimět zavřít oči nad bezprávím a ustoupit jeho geopolitickým ambicím, míní ministr.
„Současně zesílily kybernetické útoky na naši kritickou infrastrukturu. Po celé Evropě přibyly případy žhářských útoků a sabotáží. Čelíme nárůstu informačních vlivových operací s cílem polarizovat našI společnost a podlomit jednotu a akceschopnost Evropské unie a NATO,“ uvedl Lipavský.
„Z nedávných zkušeností už dobře víme, že jedna událost na druhém konci světa může zásadním způsobem ovlivnit naši výrobu a export. Také proto se společně s našimi spojenci musíme více zaměřovat na zabezpečení dopravních tras a kritické infrastruktury,“ poznamenal ministr.
