Kazetová munice z USA Rusům nahání strach. „Nevystrčí ani nos,“ popsal velitel
Jen několik metrů od vyskládané hromady kazetových granátů americké výroby se 50krát za den ozve rána, při které praskají bubínky v uších. Zvuk znamená, že tým kolem ukrajinské dělostřelecké baterie odpálil další salvu a snaží se zatlačit zpět postupující ruské síly, píše ve své reportáži z Charkovské oblasti list The Washington Post.
„Když začneme kazetovou municí pálit, Rusové zmizí v úkrytech, ani nos nevystrčí,“ popisuje důstojník ukrajinské armády Stanislav, nacházející se na pozici několik mil od frontové linie ve tmavém lese, který ještě doutná po posledním ruském ostřelování.
Ukrajinská armáda, jež deníku WP poskytla přístup k jedné z jednotek používajících notoricky nepřesnou kazetovou munici, v otázce nasazení kazetové munice dlouho neváhala, a to navzdory výtkám lidskoprávních skupin i pochybám uvnitř americké administrativy.
„Je to pozitivní věc. Významně nám pomáhá zvýšit ruské ztráty na životech i vybavení,“ řekl poradce prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak.
Kazetová munice vybuchne ve vzduchu nad svým cílem a vypustí desítky menších bomb, které se rozprostřou po libovolně velké oblasti, nejvíce až jako několik fotbalových hřišť. Menší bomby explodují na kovové šrapnely, které mohou trhat končetiny nebo způsobit jiné smrtící zranění. Jelikož některé z těchto menších náloží mohou být vadné a nemusejí vybouchnout ihned, obzvláště rizikovými jsou pak pro děti, které na ně mohou narazit i léta po skončení konfliktu a vzít je do rukou.
Aby veřejnost zbavil pochybností, prohlásil ukrajinský ministr obrany, že americká kazetová munice „bude použita k prolomení obranných linií nepřítele“, odkázal se při tom na bludiště ruských zákopů a minových polí, které zpomalují ukrajinskou protiofenzívu. V praxi je však použití kazetové munice komplikovanější, popisují vojáci.
Munice podle nich nedokáže zasáhnout ruské jednotky skrývající se v okopech, ale jsou obtíží pro nekryté pěšáky postupující ukrajinským územím.
„Hlavní výhodou je, že nepřítel má teď velký strach vyrazit na přepad,“ řekl Stanislav, který, stejně jako ostatní vojáci, souhlasil s rozhovorem pod podmínkou, že bude použité jen jeho křestní jméno.
„Dokonce i podle svištivého zvuku poznají přilétající kazetovou munici,“ dodal Stanislav a popsal, že munice přiměje postupující ruskou obrněnou techniku zastavit, aby poskytla úkryt nekrytým vojákům.
Tato schopnost je pro Ukrajince obzvláště důležitá ve světle ruské ofenzívy u Lymanu v Doněcké oblasti a Kupjansku nedaleko Charkova na severu. Kreml nutí Ukrajinu vydávat zdroje na obranu těchto měst, zatímco Kyjev usiluje o postup na jihu. Proto mít zbraň, která ruský postup zpomaluje, je výhodné i pro protiofenzívu na jihu.
Když přijde na útočné operace, Ukrajina munici používá k palbě do hustých lesů, kde není přesná poloha ruských sil jasná, a menší bomby rozprašuje nad pozicemi pěších jednotek, a nutí je tak zůstat ukryté v okopech bez možnosti palbu opětovat.
Členové jedné dělostřelecké jednotky na severovýchodě Ukrajiny popsali incident z konce července, kdy pálili na ruský konvoj tří vozidel, dvou obrněných a jednoho neobrněného, poté, co je spatřili sledovacím dronem. Americká kazetová munice se neškodně odrazila od obrněných vozidel, ale okamžitě pronikla tím nechráněným, což způsobilo „paniku“ a únik zbývajících obrněnců „do různých stran“, popsal jeden voják.
Ukrajinští vojáci také popisují, že kazetové granáty umožňují jejich postupujícím spolubojovníkům dostat se na bližší vzdálenost k ruským pozicím, protože nepřítele nutí zůstat v bezpečí bunkru. Další taktikou je použít nejprve těžší dělostřelectvo, které ruské vojáky vyžene z okopů, a pak použít kazetové granáty. „Všechno záleží na potřebách aktuální situace,“ řekl jeden z vojáků.
Pochyby analytiků i volání po větší transparentnosti
Vojenští analytici zpochybnili, zda je moudré kazetovou munici používat v oblastech, kterými budou chtít ukrajinské jednotky v budoucnu postupovat. Vojáci a zástupci vlády však v mediálních vystoupeních nad těmito obavami pokrčili rameny s tím, že Ukrajinci už nyní musejí kličkovat mezi nastraženými minami a nataženými dráty. K tomu nevybuchlá kazetová munice přidává jen okrajové riziko, uvedli.
Kyjev americké rozhodnutí o dodávkách dotyčné munice uvítal a slíbil, že „povede přísné záznamy o času a místě jejího použití“. V odpovědi na dotaz, jak tento proces dokumentace funguje, však Stanislav řekl, že žádný systém není. Zástupce ministerstva obrany pro vnější vztahy toto později popřel s tím, že pokaždé, když houfnice M109 vypálí salvu, její obsluha zapíše typ munice a směr, kterým pálila.
Bidenova administrativa říká, že Ukrajina Spojeným státům poskytla záruky, že bude přísně sledovat používání kazetové munice. Od první dodávky v minulém měsíci je Washington podle amerického zástupce spokojený s reakcí Kyjeva, jenž poskytuje „pravidelné záznamy o užívání kazetové munice, včetně místa použití“.
Mnoho podrobností kolem americké dodávky nicméně zůstává veřejnosti neznámých, což vede lidskoprávní skupiny k voláním po větší transparentnosti. „Nesdělili nám ani množství dodané kazetové munice, ani dobu, po kterou to takhle bude fungovat. Nevíme ani, kolik menších bomb v průměru zůstane z jednoho granátu nevybuchlých,“ řekla Mary Warehamová, specialistka na zbraně při organizaci Human Rights Watch.
Warehamová a další obhájci lidských práv se obávají, že americké rozhodnutí převézt kontroverzní kazetovou munici na Ukrajinu podkopává snahy zavést její mezinárodní zákaz. Úmluvu zakazující převoz a výrobu dotyčné munice podepsalo od roku 2008 přes 120 zemí, nikoliv však Spojené státy, Rusko nebo Ukrajina.

Vyšetřovací výbor Ruské federace oznámil, že v nepřítomnosti odsoudil více než tisíc zahraničních žoldnéřů, kteří bojovali na straně ukrajinských ozbrojených sil. Podle prvního zástupce předsedy výboru Eduarda Kaburnějeva bylo od roku 2014 zahájeno 8167 trestních řízení souvisejících s činností ukrajinských úřadů. Při agresi podle něj utrpělo zranění přes 27 000 civilistů a 7240 lidí zahynulo, včetně 225 dětí. Celkem bylo dosud odsouzeno 674 osob.
Zvláštní pozornost se podle Kaburnějeva věnuje stíhání zahraničních bojovníků. V současnosti čelí obvinění v nepřítomnosti 1004 cizinců, jenž působili na straně Ukrajiny. Vyšetřování v posledních dvou týdnech skončilo u žoldnéřů z Finska, Švédska, Brazílie, Velké Británie či Španělska. Z celkem 185 uzavřených případů padlo 145 rozsudků. Informaci zveřejnil kanál News of Donbass.

Podle agentury Reuters bojuje na Ukrajině po boku ruských sil až 5000 Kubánců. Vyplývá to z interních dokumentů americké diplomacie, jež se snaží oslabit odpor vůči dlouholetému embargu USA na Kubu. Washington tvrdí, že kubánská vláda podporuje ruské válečné tažení, zatímco Havana dříve jakékoli zapojení popřela. Spojené státy se podle ČTK snaží přesvědčit další země, aby se při hlasování na Valném shromáždění OSN o odsouzení embarga alespoň zdržely.
Reuters uvádí, že Kuba po Severní Koreji přispěla do války největším počtem bojovníků. Havana trvá na tom, že s náborem žoldnéřů nemá nic společného, a v roce 2023 prý rozbila síť obchodníků s lidmi lákajících Kubánce do Ruska pod záminkou práce. Obyvatele vede k účasti především zoufalá ekonomická situace, již kubánský režim připisuje embargu, zatímco USA ji dávají za vinu korupci a nekompetenci vlády.

Bývalý důstojník britské gardy Coldstream Guards kapitán Edward „Ned“ Harris (†40), který při bojích na Ukrajině přišel o nohu, spáchal sebevraždu. Harris se po ruské invazi v únoru 2022 přidal k Mezinárodní legii a bojoval v Bachmutu, kde byl těžce zraněn při záchranné operaci napadené ruskými drony. Po amputaci se i s protézou vrátil zpět na frontu a pokračoval v velení jednotky. Za odvahu byl později vyznamenán ukrajinským Řádem odvahy.
Po návratu do Británie se věnoval pomoci veteránům a přednášel o disciplíně a odolnosti. Plánoval studium psychologie, aby mohl podporovat další vojáky trpící následky války. V srpnu 2025 však svůj život ukončil. Podle serveru Daily Mail po něm zůstali rodiče, dvě sestry a šest synovců a neteří, pro které byl milovaným „strýčkem Nedem“.