Putin ani Zelenskyj nejsou připraveni na mír, míní brazilský prezident

Autor: ČTK, swp - 
2. srpna 2023
•
20:32

Brazílie usiluje o mír na Ukrajině, ale ani ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ani ruský prezident Vladimir Putin na něj nejsou připraveni. Řekl to dnes brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva na tiskové konferenci se zahraničními novináři. Podle agentury EFE Lula také zkritizoval členy Rady bezpečnosti OSN za to, že "podporují války".

O konfliktu, který rozpoutala ruská invaze na Ukrajinu, by se mělo podle Luly „diskutovat v OSN“. „Jsou to ale členové Rady bezpečnosti, kteří válčí a kteří si myslí, že válka skončí, když jedna ze stran k tomu tu druhou donutí vojenskými prostředky,“ uvedl brazilský prezident. Podle něj by se světoví lídři měli snažit vytvořit takovou situaci, aby obě strany konfliktu diskutovaly o mírovém návrhu, místo toho, aby „přiživovali“ válku.

„Ani Putin ani Zelenskyj nejsou připraveni na mír,“ řekl také Lula. Dodal, že mírový návrh, na kterém pracuje Brazílie s dalšími neutrálními zeměmi, bude připraven ve chvíli, kdy budou Moskva a Kyjev připraveny jednat. Brazilský prezident už dříve kritizoval ruského i ukrajinského prezidenta, že neusilují o jednání o příměří, protože oba věří, že dokáží v této válce zvítězit.

Tento víkend se v saúdskoarabském městě Džidda bude konat schůzka zástupců asi čtyř desítek zemí, kteří mají jednat o míru na Ukrajině. Jednání, na nějž není pozváno Rusko, se zúčastní například i Indie a také Brazílie.

Putin shání spojence: Jednal s brazilským prezidentem. Jeho muž Lavrov s čínským vyslancem.
Válka na Ukrajině Putin shání spojence: Jednal s brazilským prezidentem. Jeho muž Lavrov s čínským vyslancem

Brazilský prezident dnes novinářům řekl, že všichni světoví lídři mají povinnost „hledat způsoby, jak ukončit všechny války". „Dnes ale téměř všichni investují do zbraní, a přitom nevíme, kolik dávají na to, aby skončil hlad a chudoba ve světě,“ řekl Lula podle agentury EFE.

Lula dnes také hovořil o skupině rozvíjejících se ekonomik BRICS, kterou tvoří Brazílie, Indie, Rusko, Čína a Jihoafrická republika a která by se podle něj měla otevřít novým členům, “pokud splní požadavky". Případné žádosti o vstup dalších zemí by mohla skupina projednat na svém summitu, který se koná už za tři týdny v JAR.

Lula také kritizoval šéfa brazilské centrální banky, který je podle něj zodpovědný za “nejvyšší reálnou úrokovou míru na světě". Prezident řekl, že brazilská ekonomika ale navzdory vysoké úrokové míře poroste. Slíbil 11. srpna představit zásadní projekty pro rozvoj průmyslu a infrastruktury i pro přechod na ekologičtější zdroje energie.

Brazilský prezident také připomněl, že příští týden se ve městě Belem koná summit osmi zemí oblasti Amazonie, který se bude zabývat společnou ochranou deštných lesů. Země se podle Luly obrátí na soukromé investory, aby pomohli při opětovném zalesňování vykácených území.

Video se připravuje ...

9:16
Dnes

Ruská armáda v noci na dnešek zasáhla pětipodlažní panelový dům v obci Dymer severně od Kyjeva, informuje velitel vojenské správy Kyjevské oblasti Tymur Tkačenko. Dva lidé utrpěli zranění a podle záchranářů se dalších osm může nacházet pod troskami poničené budovy.

Po zásahu dronu v domě vznikl požár a zničené jsou byty od prvního po páté podlaží, uvedl Tkačenko. Záchranáři evakuovali jeho obyvatele. Tlaková vlna poškodila i nedalekou budovu mateřské školy. Jedním ze zraněných je teenager, druhým mladá žena. V troskách domu může být sedm lidí, uvedli záchranáři. Rozebírají je a hledají v nich pohřešované. 

8:28
Dnes

Dobré ráno, vážení čtenáři.

V pondělí uplyne 20 let od smrti bývalého ruského agenta Alexandra Litviněnka. Zemřel 23. listopadu 2006 ve svém londýnském exilu na otravu radioaktivním poloniem 210. Ještě před smrtí obvinil ze své vraždy ruského prezidenta Vladimira Putina, také podle britského vyšetřování z roku 2016 Putin pravděpodobně schválil operaci tajných služeb s cílem zavraždit bývalého ruského agenta. Odpovědnost Ruska za Litviněnkovu vraždu potvrdil v roce 2021 Evropský soud pro lidská práva (ESLP) ve Štrasburku.

Litviněnko, kterému bylo v době smrti 43 let, pracoval jako agent již pro sovětskou tajnou službu KGB a v její ruské nástupnické organizaci Federální bezpečnostní službě (FSB) to dotáhl až na plukovníka. Postupně ale začal kritizovat poměry uvnitř FSB a kriticky se vyjadřoval i k politice Kremlu. Poté byl několikrát zatčen a v roce 2000 v obavách o svůj život uprchl do Británie, kde získal politický azyl. Litviněnko přijal britské občanství a pracoval pro tajnou službu MI6.

22:00
21. 11. 2026

Vážení čtenáři,

děkujeme vám za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos týkající se ruské invaze na Ukrajinu. Pokračovat budeme zase zítra ráno, nyní za redakci Blesk Zpráv přejeme dobrou noc.

Zobrazit celý online

Zobrazit celý článek
Video se připravuje ...
Další videa