Exploze mostu na Krym: Poškozená vozovka a dva mrtví. Rusové prchají pryč, tvoří se kolony

Aktualizováno -
17. července 2023
•
20:35
17. července 2023
•
06:01

Most spojující Rusko s anektovaným Krymem byl dnes v noci vážně poškozen a doprava po něm byla brzy ráno přerušena. Poničení mostu, který je důležitou tepnou pro zásobování ruských vojsk bojujících na Ukrajině, připisují ruské úřady útoku ukrajinských námořních dronů. O speciální operaci informují i ukrajinská média, Kyjev se ale tradičně zdržel oficiálního vyjádření. Ruský prezident Vladimir Putin se již nechal slyšet, že útok se neobejde bez odpovědi.

Při výbuchu na mostě přišli o život ruští manželé, kteří na anektovaný poloostrov jeli autem na dovolenou. Jejich dcera vyvázla se zraněním, její život podle úřadů není v ohrožení. Železniční dopravu se mezitím podařilo obnovit, ale auta a kamiony musejí objížďkou přes okupovanou část jižní Ukrajiny anebo čekat na trajekty, které přednostně obsluhují cestující z mezitím zrušených autobusových linek.

Výbuchy bylo podle místních zdrojů slyšet po 3:00 místního času (4:00 SELČ) z města Kerč, v němž most ústí na Krym. Nedlouho poté zdejší proruské úřady informovaly o zastavení provozu a vyzvaly obyvatele, aby na most nevjížděli.

Krymský či též Kerčský most o délce zhruba 19 kilometrů spojuje od května 2018 ruskou pevninu s anektovaným Krymem. Loni v říjnu ho poškodila exploze, z níž Moskva obvinila Ukrajinu a v odvetě při náletech na ukrajinská města zabila desítky civilistů. Kyjev se k útoku podle agentury Reuters přiznal jen nepřímo o několik měsíců později.

Nyní ruské ministerstvo dopravy podle TASS potvrdilo poškození vozovky, mostní pilíře prý poškozeny nebyly.

„Vzhledem k současné situaci žádám obyvatele a hosty poloostrova, aby se zdrželi cestování přes Krymský most a z bezpečnostních důvodů zvolili alternativní pozemní trasu přes nové regiony,“ napsal na sociální síti šéf Ruskem dosazené správy Krymu Sergej Aksjonov. Za „nové regiony“ Rusko označuje okupovaná ukrajinská území, o jejichž anexi se pokusilo.

„Most byl napaden za pomoci dálkově ovládaných hladinových plavidel. Bylo těžké most zasáhnout, ale nakonec se to podařilo,“ citoval portál RBK-Ukrajina svůj zdroj z ukrajinské tajné služby SBU. Stejný výrok citovala i ruská redakce BBC. Naopak mluvčí jižního velitelství ukrajinských ozbrojených sil Natalija Humeňuková označila incident za možnou provokaci ze strany Ruska.

„Dvě ukrajinská dálkově ovládaná hladinová plavidla ve 3:05 (4:05 SELČ) podnikla útok na Krymský most,“ uvedl ruský národní protiteroristický výbor a dodal, že ruská kriminální ústředna věc vyšetřuje jako „teroristický útok“. Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová obvinila Washington a Londýn, že řídí „teroristické“ akce Kyjeva. Žádné důkazy o zapojení USA a Británie do příprav útoku na most ale nenabídla.

Sama SBU se k poškození mostu vyjádřila v rýmované říkance s dovětkem „hudba lidová, text SBU“. Podobně se podle BBC stalo i po předchozím útoku na most loni na podzim. SBU se zájmem sleduje, „jak jeden ze symbolů Putinova režimu zase nevydržel tíhu války“, okomentoval situaci mluvčí tajné služby Artem Dechtjarenko a přislíbil odhalit všechny podrobnosti po ukrajinském vítězství ve válce.

Po mostě opět jezdí vlaky, ale silniční část zůstává uzavřena. Autobusové spoje na Krym byly v Krasnodarském kraji dočasně zrušeny. Úřady podle médií doufají, že se podaří obnovit silniční dopravu po mostě alespoň v jednom pruhu. Na východě Krymu úřady zřizují střediska pro turisty čekající na nalodění na trajekty, které přednostně přepravují cestující z autobusů. Situaci vyhodnocuje i vládní komise, která od premiéra Michaila Mišustina dostala za úkol nápravu škod.

Putin: Z vojenského hlediska nesmyslný útok

Ruský prezident Vladimir Putin označil poškození mostu za teroristický čin, obvinil z něj Ukrajinu a uvedl, že Moskva na něj připravuje reakci. Šéf Kremlu zároveň vyzval ke zpřísnění bezpečnostních opatření na této strategické infrastruktuře, která byla v noci vážně poškozena. Automobilová doprava po obou silničních částech mostu bude zřejmě obnovena k 1. listopadu, prohlásil místopředseda ruské vlády Marat Chusnullin.

„Provoz na automobilové části byl prozatím pozastaven,“ uvedl Chusnullin, podle něhož jedna silniční část byla zcela zničena a bude muset být znovu postavena. V polovině září by podle místopředsedy ruské vlády měla fungovat oboustranně automobilová doprava v jedné části mostu. V omezeném režimu chtějí ruské úřady otevřít Krymský most pro lehčí automobily už během následujících hodin. Ruské ministerstvo dopravy už dříve potvrdilo poškození vozovky, mostní pilíře podle něj poškozeny nebyly.

Putin: Rusko má právo použít kazetovou munici, jestliže bude použita proti němu
Válka na Ukrajině Putin si rýpl do podle něj neúspěšné ukrajinské protiofenzivy. A pohrozil užitím kazetové munice

Putin útok na Krymský most mimo jiné označil za nesmyslný z vojenského hlediska, protože ho podle něj ruské síly „už dávno“ nepoužívají pro vojenskou dopravu. „Je to další teroristický čin kyjevského režimu,“ prohlásil šéf Kremlu, na jehož popud Rusko loni v únoru vojensky napadlo Ukrajinu. „A (je) krutý, protože byli zraněni, umírali nevinní civilisté,“ dodal Putin.

„Odpověď ze strany Ruska samozřejmě bude. Ministerstvo obrany připravuje příslušné návrhy,“ prohlásil dále Putin během televizního vysílání, ve kterém s dalšími ruskými představiteli hodnotil následky útoku.

Turisté z poloostrova utíkají, další ruší dovolené

Mezitím z poloostrova začali odjíždět ruští turisté, kteří na Krymu trávili letní dovolenou. Státní tisková agentura RIA Novosti uvedla, že se vytvořila více než pětikilometrová kolona aut ruských turistů, kteří mířili domů a použili Čonharský most, známý jako „brána na Krym“. Jde o jeden z několika mostů spojujících Krym s pevninou, který leží na nejkratší trase mezi poloostrovem a místy současné ukrajinské protiofenzivy na jihovýchodě země. Silnice, jejíž je most součástí, vede z Krymu přes Chersonskou oblast dál do Melitopolu v Záporožské oblasti.

„Máme zrušené pobyty na konec července i srpen,“ uvedla Jelena Baženovová z krymské cestovní kanceláře Laspi. „Snažíme se přesvědčit turisty, aby se nerozhodovali na základě emocí. Očekáváme, že se situace normalizuje,“ dodala. I Ilja Umanskij ze sdružení ruských cestovních kanceláří uvedl, že očekává „významné“ rušení pobytů. Jak dodal, asi 20 000 turistů nyní končí svou dovolenou na Krymu a dalších 20 000 by mělo brzy dorazit.

15:52
Dnes

Premiér Andrej Babiš (ANO) oceňuje, že se Evropská rada dohodla a bude součástí mezinárodních jednání o Ukrajině. Zastoupení zemí má za vyvážené a považuje za důležité, že díky účasti Polska budou u vyjednávání i země Visegrádské skupiny (V4 - ČR, Polsko, Slovensko, Maďarsko). Sdělil to dnes na dotaz ČTK. Za důležitou pokládá účast Polska i předseda Starostů Vít Rakušan.

Předseda Evropské rady António Costa v pátek večer na závěr neformálního summitu v Dublinu oznámil, že Evropu budou při jednáních o Ukrajině zastupovat Francie, Německo, Itálie, Polsko, Spojené království a představitelé unijních institucí. Debata Evropské rady k otázce evropského zástupce pro mírové rozhovory s Ruskem zesílila poté, co se poslední kolo jednání tento týden uskutečnilo v trojstranném formátu USA-Ukrajina-Rusko.

14:13
Dnes

Ministerstvo obrany upozornilo, že vojenského cvičení Koalicja 26.2 se stejně jako ČR přímo neúčastní většina takzvané koalice ochotných. Zasáhne do něj 11 ze 32 států. Česko se zapojilo formou velitelské podpory na úrovni štábů. ČTK o tom dnes informovala mluvčí ministerstva Petra Hrušová. V Polsku mají armády v tomto a příštím týdnu trénovat, jak by byly schopné po skončení ruské agrese ohlídat mír na Ukrajině i bez amerických jednotek. Neúčast českých vojáků kritizoval například prezident Petr Pavel.

"Většina členů koalice ochotných, která vznikla na začátku roku 2025, se tedy manévrů přímo neúčastní. Stejně jako například Itálie, Česká republika již za předchozí vlády neschválila vyslání svých vojáků na ukrajinské území, a do aktivit koalice se zapojuje jinou formou," uvedla mluvčí.

12:20
Dnes

Při rozhovorech o ukončení války mezi Ruskem a Ukrajinou v Abú Zabí z tohoto týdne představili Rusové dokument, v němž mimo jiné žádali, aby Severoatlantická aliance stáhla své jednotky a základny k hranicím z roku 1997. Informoval o tom deník The New York Times (NYT). Moskva tak podle něj v ničem neustoupila od svých požadavků, které vznesla bezprostředně před zahájením rozsáhlé ruské vojenské invaze na Ukrajinu.

Zobrazit celý online

Video se připravuje ...

Zobrazit celý článek
Video se připravuje ...
Další videa