Hrozba Ruska není přelud. A potrvá ještě desítky let, varuje Lipavský
Rusko, které loni v únoru z rozhodnutí prezidenta Vladimira Putina vojensky napadlo Ukrajinu, bude představovat pro Evropu bezpečnostní hrozbu ještě desítky let. V dnešním vydání německého deníku Tagesspiegel to prohlásil český ministr zahraničí Jan Lipavský. Poznamenal, že ruská hrozba není přelud a že pokud bude ohrožena Česká republika, bude ohroženo i Německo. Lipavský rozhovor Tagesspiegelu poskytnul před týdnem ve čtvrtek na okraj návštěvy Berlína, kde jednal mimo jiné se zahraničněpolitickým a bezpečnostním poradcem německého kancléře Jensem Plötnerem.
„Naše ohrožení není přeludem. Rusko bude na desetiletí představovat nebezpečí pro evropský kontinent. Jsem rád, že nová německá bezpečnostní strategie to jasně vyjadřuje,“ řekl. Národní bezpečnostní strategie, kterou spolková vláda kancléře Olafa Scholze představila v polovině června, označuje Rusko pro dohlednou dobu za největší hrozbu pro mír a bezpečnost v euroatlantickém prostoru. K ruskému ohrožování Česka ministr zmínil explozi vrbětického muničního skladu v roce 2014. Za výbuchem podle české tajné služby stáli příslušníci ruské vojenské rozvědky GRU.
Ukrajina, která přes rok vzdoruje ruské invazi, potřebuje podle Lipavského pomoc Západu. „Pomáháme, jak můžeme, a každý den hledáme další možnosti,“ řekl Lipavský o evropské pomoci Ukrajině. Poznamenal, že z počátečního německého váhání se zbrojní pomocí nebyl šťastný. Nyní Německo poskytuje moderní a těžké zbraně včetně tanků Leopard 2 a protileteckých systémů IRIS-T SLM. „Potřebují stíhačky a dobrou protivzdušnou obranu proti Putinovým raketám, kterými bombarduje civilisty. Proto musíme jednat rozhodně a rychle,“ uvedl.
Lipavský hovořil o velkém propojení Německa a Česka, které se týká hospodářství, ale také problémů, jako je energetická krize či inflace. „Když jsme my v nebezpečí, pak je Německo také. Jsme propojeni,“ řekl.
Ruské dezinformace hrají v Česku zásadní roli, je přesvědčen Lipavský. „Ale udělali jsme velmi chytrý tah. Jsem rád, že řada evropských zemí tento příklad následuje,“ řekl o snížení počtu ruských diplomatů v Praze. O české společnosti řekl, že polovina je orientovaná prozápadně, druhá se vnímá neutrálně a spíše jako most mezi Východem a Západem. „Ve vztahu k Rusku společnost rozdělená není,“ řekl.
K nadcházejícímu summitu NATO Lipavský uvedl, že Ukrajina sice není na vstup do Severoatlantické aliance připravená, ale že je v našemu zájmu, aby byla. „To platí pro NATO i EU,“ řekl. „Evropská unie přináší blahobyt a právní stát. NATO nabízí bezpečnostní záruky,“ poznamenal.
Na otázku, do jaké míry je Ukrajina demokratická, odpověděl šéf české diplomacie, že střídání stran u moci na Ukrajině je jasným indikátorem demokracie a že také poslanci parlamentu a prezident vzešli z demokratických voleb. „Samozřejmě má (Ukrajina) mnoho problémů s oligarchy a různými zájmovými skupinami. Ale společnost chce něco změnit a tlačí na vládu,“ uvedl.
Budoucí rozšíření EU o Ukrajinu a státy západního Balkánu je podle Lipavského důležité, protože v opačném případě Evropa tyto země politicky ztratí, pokud se začnou orientovat na Rusko nebo Čínu. „Ale jedno je jisté. Všechna kritéria musí být splněna,“ dodal.
Unijní ministři zahraničí dnes schválili uvalení sankcí na dalších deset osob v souvislosti s porušováním lidských práv v Rusku. Jedná se mimo jiné o představitele ruského vězeňského systému zodpovědné za systematické mučení a nelidské zacházení s ukrajinskými zajatci, které často skončilo úmrtím zadržovaných jako v případě ukrajinské novinářky Viktorie Roščynové. Zařazení dotyčných na unijní sankční seznam navrhlo Česko.
Nové sankce se týkají rovněž soudců a žalobců zodpovědných za politicky motivované soudní procesy vůči kritikovi ruské agresivní války Alexeji Gorinovi nebo vůči spolupracovníkům protikorupční nadace zesnulého ruského opozičního vůdce Alexeje Navalného.
Ukrajinské drony v noci na dnešek opět zasáhly a poškodily rafinérií v Rjazani, jednu z největších v Rusku, tvrdí ukrajinský generální štáb. Naposledy se tato rafinérie stala cílem náletu ukrajinské armády 15. listopadu, několikrát zasažena byla už dříve. Rjazaň se nachází asi 200 kilometrů jihovýchodně od Moskvy.
„Po zásahu cíle vypukl požár v oblasti zařízení na sekundární zpracování ropy,“ napsal ukrajinský generální štáb na sociální síti. Připomněl, že rafinérie v Rjazani má být schopna zpracovat až 17,1 milionu tun ropy ročně, vyrábí čtyři druhy benzinu, naftu a 840.000 tun leteckého petroleje ročně, a významně se tak podílí na zásobování ruské armády a letectva.
Ruští aktivisté v neděli v Petrohradu napadli polského velvyslance Krzysztofa Krajewského. Nadávali mu do teroristů a vyčítali mu polské vyzbrojování Ukrajiny, která se čtvrtým rokem brání ruské agresi, uvedl dnes server Onet. Šlo o nejzávažnější incident posledních let, pouze zásah osobních strážců zabránil zmlácení velvyslance, napsal list Gazeta Wyborzca s odvoláním na anonymní zdroj z ministerstva zahraničí.
Nahrávku události ruská média podle Onetu využila ke kremelské propagandě. Stanice 78 Novosti označila incident za protest proti „dvojímu metru“, jaký uplatňují polské úřady, které „na jedné straně vyzývají k míru a na straně druhé financují a vyzbrojují Ukrajinu“.
Na diplomaty zaútočila agresivní skupina asi deseti lidí s transparenty s protipolskými a protiukrajinskými hesly, kteří chtěli přejít od slovních útoků k fyzickému násilí, ale zastavila je polská ochranka, než stačili velvyslance udeřit, líčí polská média. Podle verze ruských médií polští strážci „agresivně“ zasáhli proti „pokojné skupině demonstrantů“.
